Poslední argument. Jaké heslo tentokrát rozhodne v boji o Hrad

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Starý Rozdělov na západním konci Kladna tvoří přízemní domky položené v řadách kolem dlouhých ulic. Ukažme si na něm, jak funguje prezidentská volba.

Právě v této části bývalé hornické metropole získali kandidáti pravého středu při minulých volbách nejvíc hlasů. Pro řadu příznivců Karla Schwarzenberga a o pět let později Jiřího Drahoše byly přirozeně klíčové rozhovory v místních hospodách, případně debaty se sousedy přes ploty malých dvorků. Jak známo, ani hlasy Rozdělovských však nezabránily tomu, aby na Pražském hradě deset let vládl kandidát levice Miloš Zeman.

Důvodem bylo, že Zemanovi konkurenti nedokázali lidem promluvit do duše. Po úspěchu v prvním kole sice Schwarzenberg či Drahoš v Rozdělově vyhráli také v kole druhém, přesto například Schwarzenberg nebyl ani zde schopen shromáždit dost hlasů od spřízněných kandidátů z prvního kola, aby zvětšil svůj náskok.

Také na poměrně blahobytném předměstí zabralo Zemanovo heslo, že je kandidátem „dolních deseti milionů“, posměšky na adresu „klimbajícího“ Schwarzenberga, případně nepravdivý inzerát s názvem „Nevolte Karla Schwarzenberga“, který vyšel v den voleb v Blesku. Zadavatel, bývalý důstojník StB a pražský advokát Vladimír Zavadil, v něm tvrdil, že Schwarzenberg prý považuje poválečný odsun Němců za nespravedlivý. Tým Miloše Zemana se tehdy od inzerátu oficiálně distancoval.

Drahoš dokonce ve druhém kole prohospodařil většinu náskoku, který si v prvním kole vytvořil společně s třemi dalšími protizemanovskými kandidáty. Nenašel včas přesvědčivý argument proti billboardu, na kterém byl spojen s uprchlíky sloganem: „Stop imigrantům a Drahošovi, tato země je naše! Volte Zemana!“ Ústavní soud později ohodnotil heslo jako sice zjednodušující, avšak nevybočilo prý ze zákonných požadavků na čestnou a poctivou kampaň.

V Kladně stejně jako ve většině českých a moravských měst tak rozhodla prezidentské volby levicově smýšlející sídliště. V přízemních betonových kostkách ze sedmdesátých a osmdesátých let, kde sídlí místní restaurace, získal Zeman převahu i v prvním kole, ve druhém pak přitáhl pod svůj prapor další příznivce, kteří výsledek převážili v jeho prospěch. Svědčí o tom příklad jihovýchodní části sídliště Kročehlavy, kde má Zeman v panelácích okolo Ukrajinské ulice největší podporu a kde jeho soupeři získali ve druhém kole pouze třetinu hlasů.

Lze předpokládat, že také v nadcházejícím hlasování o hlavě státu budou rozhodovat jednoduché pravdy, které se nejsnáze stanou součástí sousedských debat u piva.

„Vývoj je nevypočitatelný stejně jako v předchozích volbách,“ míní sociolog Přemysl Čech. Šest týdnů před volbami není podle jeho výzkumné agentury Median jisté ani to, jestli do druhého kola postoupí expremiér Andrej Babiš (ANO), který se chystá převzít převážně levicové Zemanovy voliče.

Anebo jestli odejde poražen ze souboje s bývalou rektorkou Danuší Nerudovou i penzionovaným generálem Petrem Pavlem, které podporuje středopravá vládní koalice. „V každém případě bude Antibabiš od začátku důležitým volebním tématem,“ předpovídá šéf Medianu. Polarizace mezi Babišem a jeho soupeři bude ještě větší, než byla v časech, kdy proti středopravým kandidátům stál Zeman.

Jak se v průběhu času měnily šance podle sázkových kanceláří:

To se může snadno obrátit proti expremiérovi, jak poznal při senátních volbách v Jihlavě, kde kampaň své kandidátky Jany Nagyové naplnil tak ostrými protivládními útoky, že většinu místních odradil a oslovil pouze třicet procent věrných voličů hnutí ANO. „Od té doby vystupuje v beránčím rouše a nechává proti vládě či prezidentským kandidátům útočit své lidi,“ upozorňuje sociolog Čech.

V případě, že Babiš ze soutěže vypadne už v prvním kole, postoupí zřejmě Nerudová s Pavlem a potom už budou rozhodovat „čisté emoce“.

Podle sociologa Jana Herzmanna však může souboj mezi Nerudovou a Pavlem v prvním a případně ve druhém kole rozhodnout další dělicí linie. „Hlavní bude vztah k předlistopadové minulosti,“ předpovídá.

Na jedné straně budou předlistopadoví komunisté, jako Babiš, Pavel nebo bývalý rektor Tomáš Zima, kteří mohou dát starším voličům vzor, jak je možné se se zátěží minulosti vypořádat. Naopak pro mladší voliče mohou být zajímavější kandidáti v čele s Nerudovou a senátory Pavlem Fischerem či Markem Hilšerem, kteří se s minulým režimem nezašpinili či nestihli zašpinit a kteří místo minulosti řeší budoucnost.

Herzmann připouští, že polarizace Babiš–Antibabiš rozděluje společnost víc než dřívější spory o Zemana, dodává však, že se víc rozšířila šedá zóna, která nakonec dodá rozhodující hlasy. „Pro dosud nerozhodné voliče může být klíčová zkušenost, jak těžce budou postiženi krizí a cenami energií,“ předpovídá sociolog.

Za špatnou zprávu pro Babiše považuje nedávné zjištění Českého statistického úřadu, že v listopadu klesl počet občanů, kteří se obávají finančních potíží.

Předpovídat výsledky zvláště ve druhém kole je podle sociologů prakticky nemožné, protože kandidáti přirozeně neprozradí dopředu svůj poslední argument, který může zasáhnout až do restaurací v kladenském Rozdělově nebo Kročehlavech.