Článek
Seznam Zprávy zmapovaly v podrobné analýze výsledky obou prezidentských voleb a přinášejí podrobnou analýzu jak voleb předchozích (prezidentských i sněmovních), tak rozbor volby, co přijde v lednu 2023. Máme totiž dost indicií na to, abychom mohli odhadnout, jak se budou chovat voliči v různých oblastech Čech, Moravy a Slezska. Můžete si to zkusit v závěru článku.
Rok 2013: Vyhoupl se outsider Schwarzenberg
Na úvod mapa výsledků první prezidentské volby před deseti lety. Většina si ji pamatuje: na počty hlasů velmi vyrovnané finále, které o pouhých deset procentních bodů vyhrál Miloš Zeman.
Mapa zobrazuje, jak ve druhém kole v roce 2013 Miloš Zeman uspěl téměř všude kromě většiny velkých měst, kde měl naopak silnou podporu Karel Schwarzenberg. Zeman uspěl skoro všude a v periferních částech republiky se mu dařilo i ve velkých sídlech.
Nyní však důležitá vsuvka pro pochopení celého kontextu: výsledky celostátních voleb se v různých částech Čech, Moravy a Slezska pravidelně liší - a je možné v tom pozorovat vzorce. Například je vidět, jak se Praha a velká města na severu Moravy a Slezska výrazně odchylují od celorepublikového průměru. Jenže pozor, Praha a Karviná plus Havířov volí vždy proti sobě. Jinými slovy se vychylují do extrémních poloh, ale každá oblast na opačnou stranu.
Jak volí typická obec?
Rozdíly mezi volebními výsledky jakýchkoli celostátních, nejen prezidentských voleb se liší podle mnoha různých parametrů.
Záleží na mnoha faktorech, od úrovně vzdělání přes míru nezaměstnanosti, finančního nebo sociálního kapitálu, žitých zkušeností atd.
Přesto lze říci, jak volí tzv. typická česká obec nebo město a kde se lidé od celorepublikového průměru, tedy od celostátních výsledků voleb, více nebo velmi odlišují.
Mapa zobrazuje výsledky analýzy Seznam Zpráv z obou přímých voleb hlavy státu a z posledních sněmovních voleb.
Je zjevné, že největší volební odchylky tradičně drží Praha a okolí a větší sídla v Moravskoslezském kraji: Karviná, Havířov, Orlová, Bohumín.
Odchylují se také obce v západních periferních oblastech Čech, zatímco města se drží spíše průměru. Odlišují se rovněž obce na severu Moravy a Slezska a dále shluky obcí v okolí Brna, Olomouce i na Vysočině.
Z velkých měst se středně odlišují Ostrava, Most, Chomutov.
Naproti tomu krajská města Plzeň, Hradec Králové a Pardubice nebo Ústí nad Labem a také Zlín, Olomouc, Jihlava, České Budějovice a Brno se od republikového průměru liší jen minimálně.
A nyní zpět do prvního kola prezidentské volby 2013. Hned první kolo rozdělilo levicové voliče: větší část volila Miloše Zemana, menší část Jiřího Dienstbiera, případně Táňu Fischerovou.
Většina voličů sociální demokracie z posledních sněmovních voleb v roce 2010 expředsedu ČSSD Miloše Zemana podpořila a ten první kolo vyhrál s velkým předstihem před Karlem Schwarzenbergem.
Mapy obcí podle shluků podpory
Mapy opět ukazují výsledky v obcích, ale tentokrát výlučně za každého jedno kandidáta. Obce jsou speciálně zobrazeny pomocí barevných shluků (po najetí myší nebo kliknutí se však zobrazí detail za každou jednu obec). Tyto barevné shluky pak ukazují, jakou měl kandidát podporu voličů; odstupňovanou od nízké (0–20 % hlasů) a střední (20–40 % hlasů) až po vysokou (40 % a více). Nejvyšší stupeň je pak zisk nad 50 % hlasů, které by stačily na výhru už v prvním kole.
Zaměříme se nyní na to, jakou měl Miloš Zeman podporu na regionální úrovni, mimo velká města. Na první pohled je zřejmé, že nejsilněji ho podporovala Vysočina, již si tehdy zvolil za svůj domov. Nicméně v porovnání s další volbou v roce 2018 (mapy níže) se ukázalo, že měl celkově podporu spíše vlažnou.
„Voliči ČSSD ze sněmovních voleb v roce 2010 se v prvním kole prezidentské volby rozdělili na dvě části, přičemž ta větší podpořila Miloše Zemana. Na příznivce Miloše Zemana a Jiřího Dienstbiera se rozpadl i elektorát KSČM. Miloš Zeman mohl navíc počítat s téměř úplnou podporou voličů strany SPOZ,“ analyzoval výsledky prezidentské volby Kamil Gregor ze sdružení KohoVolit.eu.
K přesunu hlasů ale došlo i na pravici. Voliči tradičně nejsilnější pravicové strany v zemi ODS totiž upřednostnili kandidáta TOP 09 Karla Schwarzenberga. Ten, jak je vidět z mapy, měl rovněž podporu spíše vlažnější; celkově byla podpora kandidátů v první přímé volbě značně roztříštěná.
Jak ukazuje mapa se sílou podpory pro Karla Schwarzenberga, byla výrazně menší než Zemanova a dosáhla jen nízké a střední úrovně.
„Velká většina voličů ODS z roku 2010 dala letos svůj hlas Karlu Schwarzenbergovi. Jan Fischer, a dokonce i Miloš Zeman měli mezi voliči ODS podobnou podporu jako Přemysl Sobotka,“ uvedl analytik Kamil Gregor.
Jan Fischer, který byl dlouho favoritem voleb, měl velmi pestrý elektorát, ale nepodařilo se mu přesvědčit dost voličů ani na postup do druhého kola. Voliči pravicových stran ODS a TOP 09 se totiž přiklonili ke Karlu Schwarzenbergovi.
Vladimír Franz pak získal podporu především voličů malých stran a lidí, kteří před dvěma lety nepřišli k volbám. „Zuzanu Roithovou a Janu Bobošíkovou podpořili hlavně voliči jejich domovských stran – KDU-ČSL a Suverenity. Taťána Fischerová získala ve větší míře hlasy příznivců Strany zelených,“ uzavřel Gregor.
Rok 2018: Zeman zklamal Vysočinu
Jiří Drahoš nedokázal mobilizovat voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola, což mu bývalo mohlo přinést velkou šanci na výhru ve druhém kole.
Stávající prezident Miloš Zeman kompletně „vyluxoval“ levicové voliče v prvním kole, ovšem zároveň se mu podařilo oslovit ty, kteří k volbám obvykle nechodí. Zajímavý byl rovněž fakt, že svým dřívějším voličům, zejména na Vysočině, Zeman během prvního funkčního období přinesl zklamání. Při srovnání s předchozí přímou volbou totiž byly viditelné velké rozdíly mezi výsledky z druhého kola v roce 2013 a v roce 2018 a nejvíce ztrát voličů měl Miloš Zeman paradoxně na Vysočině, své „domovské“ oblasti. Nezbývalo mu než oslovit nevoliče, kteří v prvním kole nepřišli – a to se mu podařilo.
Jiřímu Drahošovi se lépe dařilo v Čechách: kromě Prahy a Středočeského kraje také na Liberecku, Pardubicku nebo Českobudějovicku. V obcích, kde se více obyvatel hlásí k české národnosti, byla skutečně šance na volbu Zemanova oponenta vyšší. Mírně vyšší byla také u moravské národnosti. Pouze slezská národnost znamenala vyšší náklonnost Miloši Zemanovi.
Ze srovnání s některými sociodemografickými ukazateli vyšlo jako silný předpoklad pro volbu Miloše Zemana dosažené vzdělání. Maturita coby hraniční linie ukázala, že převažující základní nebo učňovské vzdělání v obci přineslo úspěch Miloši Zemanovi. Od maturity výše se pak poměr otočil ve prospěch Drahoše.
2023: Babiš může na Prahu a velká města zapomenout
Na závěr slíbené srovnání: jak zjistit, kde nejspíš najde podporu prezidentský kandidát Andrej Babiš? V grafu jsou zachyceny úplně všechny obce České republiky. Velikost bodů odpovídá velikosti populace v daném místě.
Čím výše a čím více doprava se bod, který reprezentuje obec, nachází, tím vyšší šance, že zde podporu voličů dostane.
A naopak: čím níž a čím víc vlevo, tím je zde pro něj obtížnější voliče přesvědčit.
V Karviné, Orlové, Havířově nebo Mostě Babiš s vysokou pravděpodobností podporu najde. V Praze nebo Brně ji bude hledat těžko a zlehka to nepůjde ani ve Zlíně, Hradci Králové, Pardubicích nebo v Jihlavě.
