Prezidentská volba: Danuše Nerudová v šancích předběhla Andreje Babiše

Proč se Andrej Babiš stále více propadá? Podle sociologa Martina Buchtíka je jedním z důvodů skutečnost, že bývalý premiér zatím oficiálně neohlásil svou kandidaturu. „Kurzové sázky jistě zohledňují i pravděpodobnost, jestli vůbec kandidovat bude. A protože se obecně na jaře měla jeho kandidatura za jistou a nyní se to za jisté vůbec nepovažuje, právě to ten kurz ovlivňuje,“ říká Buchtík.

Sociolog pak dodává, že pokud je jeho hypotéza správná, v momentě, kdy by Andrej Babiš svou kandidaturu oficiálně vyhlásil, jeho šance u sázkových kanceláří by významně vzrostly.

Naproti tomu však stojí předpoklad, že Andreji Babišovi jednoduše nevycházejí průzkumy veřejného mínění, a to ani interní. Neboli nemá v ruce nic, co by mu dávalo větší naději.

Na jaře expremiér o své kandidatuře velmi vážně uvažoval, založil si k tomu i tiktokový účet s názvem Prezident Babiš. Lze odhadovat, že by oficiálně ohlásil svou prezidentskou kandidaturu ve chvíli, kdy by měl reálnou šanci, že prezidentskou volbu vyhraje.

Jinými slovy: kdyby mu průzkumy vycházely dobře, oznámil by sebevědomě svou kandidaturu a sázkové kanceláře by to reflektovaly. Babišův kurz by nejspíš posílil, protože sázkaři by uvěřili, že existují průzkumy, které mu dávají šanci.

To se podle všeho neděje a sázkové kurzy nyní zkrátka odrážejí především fakt, že Babišovy šance na zvolení klesají - primárně kvůli druhému kolu.

Bývalý premiér má výhodu: není člověka mezi voliči, který by neznal jeho jméno. Stále má velkou šanci dostat se do druhého kola. Zároveň ale jako jediný z kandidátů a kandidátek silně rozděluje lidi, a to ho připravuje o vítězství.

„Schopnost“ štěpit společnost totiž ve výsledku vede k tomu, že se vytvořila masa lidí, pro které je naprosto nepřijatelný. Ukázaly to dřívější průzkumy mimo jiné agentury Median, jež Seznam Zprávy také popisovaly.

V tuto chvíli tak Andrej Babiš sice má šanci udržet se jako jeden z favoritů voleb, zároveň ale má takřka jistotu, že ať by proti němu voliči vyslali Petra Pavla, nebo Danuši Nerudovou, on by se prezidentem nestal.

Graf níže ukazuje vývoj od letošního jara. Billboardová kampaň, kterou v dubnu expremiér spustil, se po dvou týdnech na jeho šancích nijak neodrážela. To se změnilo v květnu a začátkem června. Kampaň ale nabrala příliš dravé tempo a svou agresivitou spíš odpuzovala, což se projevuje postupným slábnutím Babišových šancí na zvolení. Ty jsou nyní nižší než před spuštěním agitace a daleko za vedoucím Petrem Pavlem.

Data, která zde představujeme, vycházejí ze sázkových kurzů a ukazují šanci – pravděpodobnost – toho, že kandidát/ka vyhraje volby a stane se příštím prezidentem nebo prezidentkou.

Danuše Nerudová, profesorka ekonomie a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, kterou dočasně na začátku května předběhl Josef Středula, o účasti v prezidentské volbě uvažovala, ale dlouho ji nepotvrzovala – až do konce května 2022. 

Z vývoje jejích šancí lze usuzovat, že rostou s tím, jak roste počet lidí, kteří už znají její jméno. Zároveň na potenciální voliče nepůsobí příliš negativně, není útočná a nezatěžuje ji ani komunistická minulost.

V detailním pohledu na časový vývoj šancí lze také pozorovat, jak pozvolna stoupá i Josef Středula. Na začátku června Středulu a Babiše dělilo 30 procentních bodů, nyní jsou to jenom čtyři.

Poté co se ve veřejném prostoru objevily úvahy, že by Andrej Babiš místo sebe do prezidentské volby nasadil jiné osobnosti ANO, se v šancích začali mírně projevovat Alena Schillerová a Karel Havlíček.

Na konci září Andrej Babiš v rozhovoru pro ČTK sdělil, že ANO má čtyři možné uchazeče o post prezidenta. Konkrétně jmenoval právě šéfku poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou, prvního místopředsedu hnutí Karla Havlíčka a bývalého šéfa Sněmovny Radka Vondráčka. Čtvrté jméno Babiš prozradit nechtěl. On sám chce své rozhodnutí o kandidatuře oznámit v druhé polovině října.

U Aleny Schillerové lze nyní pozorovat mírný vzestup šancí, které jsou v tuhle chvíli srovnatelné s Pavlem Fischerem; oba se pohybovali na přelomu září a října kolem čtyř procent, jenže v posledních dnech Pavel Fischer poskočil o procentní bod bod nahoru, zatímco Alena Schillerová o více než procentní bod naopak propadla.

I nadále budeme sledovat, jak se šance Aleny Schillerové budou měnit, zvláště v případě, že by ohlásila kandidaturu místo Andreje Babiše.

Ze čtrnácti sledovaných kandidátů kolísal mediálně viditelný matematik mezi osmým a devátým místem (zhruba tříprocentní šance na výhru, která mu v létě klesla na jedno procento). Výše se umisťují senátorka Miroslava Němcová, předseda Senátu a její stranický kolega Miloš Vystrčil (oba mají nyní shodné šance, jež však nedosahují ani dvou procent).

Janečkovy šance nyní dokonce klesly pod jedno procento. Proto se nyní v grafu ani neobjevuje, stejně jako někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

U Karla Janečka jako prezidentského kandidáta lze sledovat vcelku výjimečný úkaz, kdy jeho šance po zahájení a v průběhu kontaktní kampaně mezi voliči stále klesají.

Trojice kandidátů, kteří se účastnili minulé prezidentské volby, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Jiří Drahoš, se v šancích nijak výrazně neprojevuje.

Všichni tři se uplatňují v politice – byli zvoleni do Senátu, kde jejich práce není příliš vidět. Největší šanci na zvolení (8 %) měl na jaře Pavel Fischer, který je z nich coby častější host televizních debat nejviditelnější a který byl také nyní třetí v pořadí v celkových šancích na zvolení na Hrad. To se v průběhu léta změnilo a Fischer se propadl pod 5 procent.

Marek Hilšer má šanci na zvolení necelá tři procenta, Jiří Drahoš, jenž se přitom v minulých volbách dostal do druhého kola, pouhé procento a půl. V průběhu července 2022 se Jiří Drahoš propadl pod jedno procento a stejně jako další kandidáti s takto nízkými šancemi (například bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima) se už v grafu nezobrazuje.

Přehled obsahuje všechny relevantní kandidáty a kandidátky. Pro přepočet na šance je nutné vyřadit ty, jejichž kurz neodpovídá ani jednoprocentní šanci na zvolení.