Článek
Bývalý premiér má výhodu: není člověka mezi voliči, který by neznal jeho jméno. Stále je favoritem voleb a má velkou šanci dostat se do druhého kola. Zároveň ale jako jediný z kandidátů a kandidátek silně rozděluje lidi.
Právě Babišova „schopnost“ štěpit společnost ve výsledku vede k tomu, že se vytvořila masa lidí, pro které je naprosto nepřijatelný. Ukázaly to dřívější průzkumy agentury Median, jež Seznam Zprávy také popisovaly.
V tuto chvíli tak Andrej Babiš sice stojí před šancí udržet se jako jeden z favoritů voleb, zároveň ale má takřka jistotu, že ať proti němu voliči vyšlou Petra Pavla, nebo Danuši Nerudovou, on se prezidentem nestane.
Data, která zde představujeme, vycházejí ze sázkových kurzů a ukazují šanci – pravděpodobnost – toho, že kandidát/ka vyhraje volby a stane se příštím prezidentem nebo prezidentkou.
Co jsou šance podle sázek
Šance podle sázek nejsou totéž, co předvolební průzkumy. Přestože se obojí vyjadřuje v procentech, šance na vítězství vypočítané podle sázkových kurzů se principiálně liší od toho, co měří průzkumy. Ty většinou odhadují procentní zisk hlasů ve volbách a pracují s reprezentativními vzorky populace.
Data ze sázkových kurzů na rozdíl od průzkumů výrazně častěji odrážejí názory informovaných lidí, kteří politiku sledují nadprůměrně a kteří jsou ochotni do svého názoru investovat vlastní peníze. Kurz sázkových kanceláří potom reflektuje názory těchto sázejících. Prvním a zásadním předpokladem pro kanceláře i samotné sázející je zájem o politiku a výborná orientace v ní.
Postupný propad Andreje Babiše
Graf níže ukazuje vývoj od letošního jara. Billboardová kampaň, kterou v dubnu expremiér spustil, se po dvou týdnech na jeho šancích nijak neodrážela. To se změnilo v květnu a začátkem června. Kampaň ale nabrala příliš dravé tempo a svou agresivitou spíš odpuzovala, což se projevuje postupným slábnutím Babišových šancí na zvolení. Ty jsou nyní nižší než před spuštěním agitace a daleko za vedoucím Petrem Pavlem.
Ekonomka Nerudová míří vzhůru
Danuše Nerudová, profesorka ekonomie a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, kterou dočasně na začátku května předběhl Josef Středula, o účasti v prezidentské volbě uvažovala, ale dlouho ji nepotvrzovala – až do konce května 2022. Z vývoje jejích šancí lze usuzovat, že rostou s tím, jak roste počet lidí, kteří už znají její jméno. Zároveň na potenciální voliče nepůsobí příliš negativně, není útočná a nemá ani zátěž v komunistické minulosti.
Karel Janeček se vytratil
Ze čtrnácti sledovaných kandidátů kolísal mediálně viditelný matematik mezi osmým a devátým místem (zhruba tříprocentní šance na výhru, která mu v létě klesla na jedno procento). Výše se umisťují senátorka Miroslava Němcová, předseda Senátu a její stranický kolega Miloš Vystrčil (oba mají nyní shodné šance, jež však nedosahují ani dvou procent).
Janečkovy šance nyní dokonce klesly pod jedno procento. Proto se nyní v grafu ani neobjevuje, stejně jako někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
U Karla Janečka jako prezidentského kandidáta lze sledovat vcelku výjimečný úkaz, kdy jeho šance po zahájení a v průběhu kontaktní kampaně mezi voliči stále klesají.
Rodí se hvězda?
Poté co se ve veřejném prostoru objevily úvahy, že by Andrej Babiš místo sebe do prezidentské volby nasadil jiné osobnosti ANO, se v šancích začali mírně projevovat Alena Schillerová a Karel Havlíček.
Na konci září Andrej Babiš v rozhovoru pro ČTK sdělil, že ANO má čtyři možné uchazeče o post prezidenta. Konkrétně jmenoval právě šéfku poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou, prvního místopředsedu hnutí Karla Havlíčka a bývalého šéfa Sněmovny Radka Vondráčka. Čtvrté jméno Babiš prozradit nechtěl. On sám chce své rozhodnutí o kandidatuře oznámit v druhé polovině října.
U Aleny Schillerové lze nyní pozorovat mírný vzestup šancí, které jsou v tuhle chvíli srovnatelné s Pavlem Fischerem; oba se pohybují kolem 4 procent. I nadále budeme sledovat, jestli šance Aleny Schillerové porostou.
Trojice kandidátů, kteří se účastnili minulé prezidentské volby, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Jiří Drahoš, se v šancích nijak výrazně neprojevuje.
Všichni tři se uplatňují v politice – byli zvoleni do Senátu, kde jejich práce není příliš vidět. Největší šanci na zvolení (8 %) měl na jaře Pavel Fischer, který je z nich coby častější host televizních debat nejviditelnější a který byl také nyní třetí v pořadí v celkových šancích na zvolení na Hrad. To se v průběhu léta změnilo a Fischer se propadl pod 5 procent.
Marek Hilšer má šanci na zvolení necelá tři procenta, Jiří Drahoš, jenž se přitom v minulých volbách dostal do druhého kola, pouhé procento a půl. V průběhu července 2022 se Jiří Drahoš propadl pod jedno procento a stejně jako další kandidáti s takto nízkými šancemi (například bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima) se už v grafu nezobrazuje.
Prezident/ka 2023: Sledujeme vývoj šancí
Šance na zvolení jednotlivých kandidátů a kandidátek dlouhodobě sledujeme od letošního jara. Data jsou denně aktuální.
Jak šance (pravděpodobnosti) počítáme
Kurzy jsou odhadovaná šance, že kandidát zvítězí, plus marže sázkové kanceláře.
Pro přepočet na šance je nutné vyřadit nerelevantní kandidáty (s kurzem odpovídajícím méně než 1% šanci). Ty ostatně sázkové kanceláře přidávají často hlavně proto, aby zvýšily atraktivitu sázek. Kurzy na tyto kandidáty jsou velmi vysoké právě proto, že skutečné šance na jejich zvolení jsou mizivé.
Ve druhém kroku pak bylo nutné odečíst marže sázkových kanceláří. Šance kandidátů a kandidátek zachycené v grafu jsou výsledkem těchto operací.
Přehled obsahuje všechny relevantní kandidáty a kandidátky. Pro přepočet na šance je nutné vyřadit ty, jejichž kurz neodpovídá ani jednoprocentní šanci na zvolení.
