Prezidentská porota: Babiš má ultimátní schopnost hloubit dno a strašit lidi

První kolo prezidentských voleb je za námi a dvoutýdenní kampaň před druhým kolem je právě v polovině. Oba kandidáti se rozhodli vyrazit do regionů, které jim nebyly nakloněny – Petr Pavel zaplnil náměstí v Ostravě či Ústí nad Labem, Andrej Babiš se jel podívat do Benešova, Děčína a na Liberecko.

Předvolební souboj je vyostřený. Babišův tým nasadil billboardy s útoky na jeho soupeře (psali jsme třeba zde), policie pak šetří dezinformační zprávy, které se tváří jako od Petra Pavla a vyzývají k nafasování výzbroje pro mobilizaci na Ukrajinu (psali jsme zde).

Je taková kampaň ještě v normě, nebo už za hranou? Měl by Petr Pavel kontrovat podobně tvrdou kampaní? Na to jsme se ptali Prezidentské poroty.

Jakub Hussar, autor politických kampaní, režisér

Negativní kampaň Andreje Babiše vnímám z pomyslné první linie, protože v důsledku mých četných mediálních vyjádření začala s úderem druhého kola chodit četná přání blízké smrti nejenom mně, ale i mé manželce, a dokonce i do knižního nakladatelství, u kterého mi vycházejí knihy. Umím si tedy živě představit, jaký neuvěřitelný tlak prožívá tým Petra Pavla i sám kandidát.

Kampaň předsedy hnutí ANO je terminálním vyústěním jeho dlouhodobé komunikace založené na vyvolání strachu a na útocích na primární pudy voličů. Tento týden jsem na sociálních sítích zveřejnil „Pravidlo 6N“, čímž jsem protistraně nadzvedl mandle natolik, že o něm vyšel článek na Parlamentních listech. Pravidlo 6N zní:

1/ Nepoukazovat prvoplánově na slovenský původ.

2/ Nesdílet kampaň protistrany na sociálních sítích.

3/ Nepoužívat slovo „dezoláti“.

4/ Neseparovat elektorát na „město a burani“.

5/ Nejet v oba dva volební dny na lyže.

6/ Nechat tým Petra Pavla v poklidu odvést jejich práci.

Nemyslím si, že je správné mít na Hradě prezidenta, který je programově v ostrém rozkolu s premiérem a vládou. Prezident NENÍ reprezentantem opozice, má být svébytnou, nadstranickou autoritou! Z hlediska finální konfrontace obou kandidátů postačí zachovat rozvahu a klid, nepřistoupit na soupeřovu agresivní hru. Díky tomu o to víc vynikne kontrast mezi labilitou a stabilitou, arogancí a slušností, explicitním lhaním na billboardech a přeplněnými náměstími zářícími nadějí.

Markéta Lukášková, spisovatelka a novinářka

Babišova kampaň mě nijak nepřekvapila, o jeho ultimátní schopnosti hloubit dno se ví už roky. V normě to samozřejmě není, ale laťka je bohužel tak nastavena a on vždycky může použít argument o tom, že Fialova vláda ho dala na billboardy s Putinem.

Úplně jiná věc je ale to, jaký dopad to má na lidi. Že si někdo dovolí v rámci kampaně k smrti děsit staré lidi, kteří třeba válku ještě pamatují, nebo malé děti, které se v tom samozřejmě nedokážou orientovat, je fakt totálně zavrženíhodné. A ne, není to stejné, jako když Fiala řekl, že jsme ve válce. Je to zneužívání strachu lidí s cílem dostat se k ještě větší moci a zároveň je to v rámci předvolebního hledání nepřítele to zatím nejhorší. Když šlo o Sudety nebo imigranty, v sázce v hlavách lidí bylo jejich pohodlí. Teď jim někdo denně opakuje, že jsou v sázce jejich životy.

Je ale fér dodat, že ona SMSka byla jen nějaký výmysl, jehož nepravost ověřily Deník N i Seznam Zprávy u českých operátorů. Otázka tedy je, cui bono, ale to asi zjistíme těžko.

A jinak si myslím, že Petr Pavel dělá dobře, že na Babišovy agresivní výpady reaguje pozitivně. Jezdí mezi lidi a pracuje na tom, aby jim volby neznechutil, aby se z toho nestalo přeřvávání dvou kohoutů. Vůbec mě baví, jak PP na Babiše reaguje – nenechá se vykolejit, sem tam se mu vysměje. Ukazuje, že není ten slabší, což Babiš očividně zažívá poprvé.

Jindřich Šídlo, novinář a komentátor

Upřímně řečeno, čekal někdo něco jiného? Štáb Petra Pavla určitě ne, musel na to být připraven. Mimochodem, obrana není tak složitá, myslím, že příští týden od Petra Pavla v debatách uslyšíme něco ve smyslu „já jsem za mír jako voják bojoval po celém světě, nasazoval jsem svůj život, zatímco vy jen plkáte“. Kolik lidí přesvědčí jedna nebo druhá strategie, ovšem samozřejmě nevím.

Srovnávat kampaně po pěti či deseti letech není úplně možné. Rok 2013 byl odporný, rok 2018 o něco méně, myslím. Zneužití strachu z války je samozřejmě absolutně cynické a ukazuje podle mě na jednu věc: Andreji Babišovi je úplně jedno, v jakém stavu zanechá zemi po kampani. V tom je podobný Miloši Zemanovi. Kampaň se nedá vést jako StarDance, ale vždycky existuje moment, kdy se zodpovědný politik má zastavit a říct: „Stojí to za to?“ Andrej Babiš to zjevně udělal a řekl si: „Ano, stojí.“ Cenu za to budeme splácet hrozně dlouho.

Lenka Pastorčáková, bývalá novinářka, spisovatelka, autorka knihy z politického zákulisí Kandidát

Andrej Babiš je český Viktor Orbán. Mohlo by se zdát, že se u něj inspiroval, jenže to on ani nemusel. On totiž smýšlí stejně, tudíž používá i stejnou rétoriku. Oba „vynikají“ ve vytváření imaginárních nepřátel, před kterými nás pak jakože brání. I hrdina Babiš nás teď brání před zatažením do války, do které nás nikdo zatáhnout nechce. Oba se cítí být vyjednavači míru. Mimochodem když Orbán označil svou návštěvu u Putina za „mírovou misi“, Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Jestli je kampaň Babiše za hranou? Za tou etickou rozhodně. Míří na nejniternější strachy v nás, a ty podněcuje k růstu. „Bojíte se? Správně! Bojte se víc!“ vyzývá Babiš svou kampaní. Jestli je taková kampaň horší než ta strašící Zemanova před lety? Není zlo horší a zlo lepší. Zlo je pořád jen zlo.

Orbán s tímto uspěl. V kampani dosáhl zlomu, když mnoho původně proopozičních voličů vyděšených imaginární hrozbou povinného rukování obrátilo. Minule, hned po prvním kole volby, jsem tady upozorňovala na fakt, že k obratu začíná docházet i u nás, například u nás ve Slezsku. A tím se dostávám k otázce další – jestli by měl Petr Pavel kontrovat podobnou kampaní.

Petr Pavel udělal to nejlepší, co mohl. Za prvé – vyrazil k nám do Ostravy (a také do podobně laděného Ústí). Za druhé – uklidňoval. Tak. To bychom měli. Ale pozor!

Stále se domnívám, že zásadní budou televizní debaty, při čemž rozhodnout může klidně jedna jediná věta v nich vyřčená. Babiš, to jsou nervy nadskakující na vrcholu neklidné sopky s vroucími emocemi uvnitř. Někdy taky náhodný generátor slov. Proto maximálně vytěží to, co mu jde nejlépe. Útok všemi prostředky. Půjde například o to, jestli to přežene, anebo naopak, jestli onoho klidu vyzenovaného Pavla nebude až příliš. Půjde o to, jestli Pavel svůj klid dostane do rovnováhy s dostatečnou důrazností. Defenziva nestačí.

Dominik Landsman, spisovatel a blogger

Jestli je kampaň Andreje Babiše v normě, nebo za hranou, záleží na úhlu pohledu. Z pohledu Andreje Babiše je kampaň v normě. To, co předvádí, je prostě klasický Babiš. Uřvaný populista, který prahne jenom po vítězství a je mu úplně jedno, jak toho dosáhne. Takový on je.

Z lidského pohledu je ta kampaň absolutně za hranou. Vyvolávat v lidech strach z války de facto lží, protože prezident nemá žádnou pravomoc nás zatáhnout do války (no dobře, pokud by prezident osobně zastřelil hlavu cizího státu, možná by to nějaký konflikt vyvolalo), to už je dál než migranti v roce 2018 nebo Benešovy dekrety v roce 2013.

Falešné zprávy, ve kterých Petr Pavel vyzývá lidi, aby se dostavili na nejbližší pobočku Armády České republiky pro mobilizaci na Ukrajinu, jsou už jenom takovou třešničkou na dortu, která doufám, že vznikla nezávisle na marketingovém týmu Andreje Babiše.

Ostatně i ten marketingový tým musí vědět, že oni vytvářejí čisté zlo. Že to, na čem se podílejí a hlavně co vymýšlejí, je daleko za hranicí morálky. Zaklínat se tím, že to je jenom práce, tady asi nebude fungovat.

Marketingový tým Petra Pavla to má taky jako práci a nesahá po zákeřných a odsouzeníhodných způsobech.

Na druhou stranu je potřeba uznat, že marketingový tým Petra Pavla to má mnohem lehčí. Petr Pavel má charisma a je sympatický. Umí česky a vystupuje přirozeně.

Marketingový tým Andreje Babiše si žije každý den svoji noční můru, kdy musí tu roztěkanou krysu bez charizmatu očistit od slizu, upilovat mu rohy, co mu vždycky přes noc narostou, vysvětlit mu, že se musí usmívat, a nikoliv se na lidi mračit, a od rána až do večera mu vtloukat do hlavy fráze, které musí říkat. Pokaždé, když Andrej Babiš uhne ze své naučené role a začne improvizovat, respektive začne být sám sebou, marketingový tým Andreje Babiše si v hrůze drásá obličej střepem.

Andrej Babiš je zřejmě opravdu tak nesympatický, bezcharakterní, opticky nehezký, nevzdělaný, neempatický a pokřivený člověk, že nic jiného než strašit lidi válkou v jeho kampani udělat nejde.

Michal Horáček, podnikatel, textař, básník a bývalý prezidentský kandidát

Jakákoli politická kampaň vyvolávající strach je ohavná, tu připravenou a vedenou panem Babišem nevyjímaje.

Nepochybně je v rámci dosavadní „normy“, vždyť navazuje na kampaně Miloše Zemana z roku 2013 („hrozba“ prolomení Benešových dekretů Karlem Schwarzenbergem) i 2018 (přijetí migrantů Jiřím Drahošem).

Navzdory jejich politické úspěšnosti Petr Pavel nemůže, nesmí a díkybohu očividně ani nehodlá stavět proti osočení z našeho „zavlečení do války“  jinou lživou hrozbu. Jeho silou je naopak respekt k pravdě a rozptýlení neopodstatněných obav.

Svým volebním vítězstvím pak přispěje k tomu, že parametry zmíněné „normy“ budou nastaveny jinak a lépe.