Babišovo fiasko na Vysočině. Místní mu neodpustili minulé volby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prezident Miloš Zeman doporučil za svého nástupce Andreje Babiše. „Chtěl bych své voliče z roku 2018 poprosit, aby volili stejně jako já,“ uvedl ve volební místnosti.

Nikde se od jeho doporučení lidé neodchýlili víc než v regionu, kam dříve jezdil na chalupu. V Novém Veselí podlehl Babiš svému soupeři se zanedbatelnými 27,9 procenty hlasů a tato porážka se stala symbolem volebního neúspěchu v celé zemi.

K vítězství prý pomohla Petru Pavlovi velká města, proti kterým Babišovi podpora venkovských regionů nestačila. Takový výklad nefunguje při analýze, o kolik hlasů dostal Babiš méně než jeho předchůdce a vzor Zeman v roce 2018. V celé republice přesvědčil skoro o deset procent méně voličů, největší podíl přes 13 procent však ztratil v ryze venkovském kraji Vysočina. Podobně ztrácel i v dalších venkovských regionech.

Nejnápadnější je situace v okresu Žďár nad Sázavou, kde Babiš přišel ve srovnání se Zemanem dokonce o 17 procent. Přes dvacet procent musel odepsat hlavně v západní části okresu v koridoru mezi Žďárem a Měřínem. V samotném Novém Veselí ztratil 28 procent, nejvíc ze všech českých či moravských obcí s alespoň tisícem obyvatel.

Za jeden z důvodů, proč Babiš neopakoval Zemanovy zisky právě v okresu na českomoravském pomezí, označují místní politici známou okolnost, že tam Zeman žil jako důchodce po odchodu z premiérské funkce.

„Byl tu stále přítomen, účastnil se padesátin místního starosty nebo výročí firmy ŽĎAS. Lidé si s ním spojovali naděje, že se zlepší poměry,“ připomíná bývalá předsedkyně Sněmovny a současná senátorka Miroslava Němcová (ODS), která patnáct let vedla ve Žďáru knihkupectví. Vazby se oslabily po Zemanově odchodu na Pražský hrad, pořád ale byly dost silné, aby i při druhé volbě získal na Žďársku nadprůměrný výsledek.

Blízkost odcházejícího prezidenta k Novému Veselí přesto úplně nevysvětlují mimořádné ztráty, které Babiš zaznamenal u Zemanových voličů v celém okresu. „Žďár je lidovecký okres a vliv lidovců je dosud velmi výrazný,“ připomíná senátorka Němcová.

V regionu se silnými tradicemi katolické i evangelické církve si lidovci ve sněmovních volbách tradičně připisují svůj nejvyšší nebo druhý nejvyšší zisk, také v prvním kole prezidentské volby tu zaznamenal křesťanský kandidát Pavel Fischer nejlepší výsledek přes deset procent hlasů.

„Na Ždársko jezdil v kampani nejvíc ze všech okresů,“ potvrzuje krajská manažerka KDU-ČSL Lucie Lukšů. Místním aktivistům se tentokrát také podařilo přetavit Fischerovy hlasy na podporu Pavla, například po vyhlášení výsledků prvního kola začali okamžitě přelepovat plakáty svého kandidáta novou nabídkou.

Žďársko se v minulých sněmovních volbách paradoxně stalo také regionem, kde měla s více než deseti procenty nejlepší výsledky sociální demokracie. Právě hlasy jejích příznivců Babišovi chyběly, předpokládá současný šéf ČSSD Michal Šmarda, který je zároveň starostou Nového Města na Moravě, jednoho z největších sídel okresu.

„Místní vyznávají sociální hodnoty, proto také byla velká většina pro Zemana,“ vysvětluje předseda. „Při druhé volbě v roce 2018 se už radikalizoval a na Žďársku ztrácel, ale zůstal snesitelnou volbou, protože pořád vyjadřoval respekt k základním hodnotám státu. Babiš ale šel v radikalizaci ještě dál a hodně voličů vyděsil,“ shrnuje šéf ČSSD místní historii.

Suverénní vítězství Pavla v levicovém kraji proto nelze podle Šmardy vysvětlit tím, že lidé chtěli volit provládně nebo pravicově, ale že odmítli radikálního a populistického kandidáta.

Lidovecké a sociálnědemokratické zázemí voličů na Žďársku přesto nevysvětluje, proč měl Babiš mimořádný výpadek i ve čtyřech dalších okresech kraje Vysočina. Senátorka Němcová to vysvětluje zkušeností ze senátních voleb loni v říjnu, při kterých Babiš vedl osobně kampaň kandidátky ANO Jany Nagyové proti předsedovi Senátu Vystrčilovi. „Miloš Vystrčil je bývalý hejtman, a proto senátními volbami žil celý kraj,“ připomíná senátorka.

Voliči prý už tehdy zažili podobný šok jako celá republika při prezidentské volbě. „Také tehdy byla Babišova kampaň agresivní a byla vedena snahou poškodit osobní identitu protikandidáta, třeba tvrzením, že se jinde než v politice neuživí,“ popisuje bývalá knihkupkyně dojem z říjnových voleb. Řada voličů proto byla předem připravena odmítnout Babiše i podruhé.

Výpadek kandidáta levice se zároveň netýkal jen Vysočiny. Obdobně to dopadlo v sousedních venkovských regionech, například v severní části Jihomoravského kraje a na západě Olomoucka.

Mimořádné výpadky přes deset procent proti Zemanovi zažil šéf ANO vedle satelitů velkých měst také v zapadlých obcích Zlínska nebo pomezí středních a jižních Čech, tedy tam, kde se nejlépe uchovaly staré sociální vazby.

Platilo zde navíc obrácené pravidlo než v bývalých Sudetech. Babišova podpora v pohraničních krajích rostla se vzdáleností od větších měst, jak svědčí neobvykle dobrá bilance například z Horního Slavkova, Toužimi a Žlutic na Karlovarsku, případně z Jesenice u Rakovníka. Bilance byla navíc tím lepší, čím byla vesnice menší.

Zrcadlově se rozložila Pavlova podpora, respektive Babišovy ztráty na česko-moravském pomezí a v přilehlých končinách. V samotném Žďáru nebo Novém Městě ztratil expremiér proti Zemanově bilanci před pěti lety 15 procent, v Novém Veselí a městysech srovnatelné velikosti mezi 20 a 30 procenty, třicet procent a více mu však ubylo ve vesnicích, které mají pár set obyvatel, konkrétně v Poděšíně, Újezdě, Rudolci nebo Věžné.

Volební efekt malých vesnic podle senátorky Němcové dokazuje, jak tam mají lidé k sobě blízko. „Všichni prožívali kampaň k prezidentským volbám velmi těžce a trpěli její agresivitou,“ popisuje senátorka širší zkušenost.

Právě tuto zkušenost mohli okamžitě sdílet v kompaktních venkovských rodinách, případně při návštěvě v místním konzumu nebo restauraci. Čím menší obce se to týkalo, tím rychleji mohli všichni přejít ke kandidátovi, který se prezentoval jako obhájce „klidu a řádu“.