Článek
Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý zrušil registraci prezidentské kandidátce Denise Rohanové, ale zároveň přikázal nově registrovat Karla Diviše.
Soudci zároveň vyzvali politiky, aby přistoupili k reformě nominací do prezidentských voleb, protože současný systém mění sběr 50 000 občanů v obstarávání si osobních údajů „ber, kde ber“. A Ministerstvo vnitra navíc podle nich zřejmě není schopno podpisy na peticích ověřit
Podle politologa Masarykovy univerzity v Brně Lubomíra Kopečka dává apel smysl.
„Nechci teď posuzovat, do jaké míry je chybovost větší či menší, ale pokud to dohledává NSS de facto ručně, je v systému opravdu něco vadného,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Zároveň uvedl, že výsledky poukázaly na to, že letošní kandidáti si nenasbírali dostatečnou rezervu hlasů, jako tomu bylo u - v tomto směru bezproblémových - voleb před pěti lety.
Čekal jste, že to takhle dopadne?
U paní Rohanové to bylo vysoce pravděpodobné, protože postup ministerstva registrující kandidátku neopírající se o hlasy poslanců a senátorů s mandátem v době vyhlášení voleb působil opravdu hodně absurdně. Riziko, že ji soud nějakým způsobem vyřadí z voleb, bylo velké. A také se potvrdilo.
A registrace Karla Diviše? K dodatečné registraci v minulosti došlo jen jednou, v roce 2013 u Jany Bobošíkové.
U Karla Diviše je zajímavé konstatování soudu o elementárních chybách Ministerstva vnitra. Přístup ministerstva tady zjevně byl hodně ledabylý při faktu, že mu k dosažení hranice chybělo velmi málo. Zjevně k tomu daný odbor ministerstva přistoupil nejen velmi ledabyle, ale i velmi mechanicky.
A případ Karla Janečka. Upřímně: Nezávidím těm soudcům, kteří to počítali. (rozesměje se) Ověření chybovosti soudem je poměrně velká investice času lidí, kteří by asi měli dělat něco jiného. A ta výzva k reformě stávajícího systému nominací, která zazněla na konci rozhodnutí NSS, dává smysl. Nechci teď posuzovat, do jaké míry je chybovost větší či menší, ale pokud to dohledává NSS de facto ručně, je v systému opravdu něco vadného.
Jak rozhodl Nejvyšší správní soud?
Rozhodnutí a odůvodnění soudců NSS si pusťte nebo přečtěte v tomto článku redaktora Tomáše Svobody.
Mělo by se z toho ministerstvo poučit? Třeba vylepšit chybový program?
Tam nešlo o přeprogramování. Za tím strojem je nějaký člověk, který by to měl nějakým způsobem v základní míře ověřit. Ve chvíli, kdy vidí, že kandidátovi chybí k registraci opravdu hodně málo, to při své personální a organizační kapacitě udělat mohli.
Může dnešní rozhodnutí ještě nějak zahýbat preferencemi, anebo Karel Diviš dopadne jako Jana Bobošíková před 10 lety, kdy v prvním kole skončila bezkonkurenčně poslední s 2,39 procenta?
Vzhledem k jeho podpoře, která je dlouhodobě téměř nulová, se nezdá, že by rozhodnutí soudu mělo na výsledek voleb jakýkoliv větší vliv. Jsme v situaci, kdy je nově registrovaný kandidát někdo s opravdu mizivou podporou. A nezdá se, že by se na tom v příštím měsíci mělo něco změnit.
Také si nemyslím, že by to bylo jinak, když by ho ministerstvo registrovalo už před tím měsícem a půl. Tehdy ta podpora byla téměř nulová a čekat, že by se za ten měsíc a půl něco stalo, odpovídá představě zázraku, který tady nebývá často.
U paní Rohanové je tako jak přes kopírák. Byla ještě větší outsider proto, že se u ní zjistilo, že kandiduje, až ve chvíli, kdy se kandidatury zveřejnily. Ani předtím neměla připravenou kampaň, zjevně k tomu přistupovala, jak to říct hezky, způsobem, kdy to vypadalo, že ani nekandiduje.
Byla registrace Denisy Rohanové neznalostí Ministerstva vnitra, nebo obavou, že by v takovém případě nemuselo u soudu uspět?
Podle mě příslušný odbor uplatnil do značné míry dvojí přístup. Ten první se zřejmě řídil dávnou snahou neklást žádné překážky kandidátce, u které je pochybnost, že splnila i tu základní věc, jako shromáždění podpisů poslanců, kteří mají mandát. Ani předtím jsem nezaregistroval hlas, který by to označoval za něco, co odpovídá logice výkladu zákona o volbě prezidenta republiky.
V případě těch dvou zbývajících kandidátů k tomu ministerstvo zase přistoupilo velice rigidně - šlo cestou, která byla velice přísná. Takže z toho teď vychází podobně jako v roce 2013, kdy špatně počítalo.
Může to být impulsem ke změnám systému?
Nevím, nechci tady spekulovat. Je pravda, že minulé volby v roce 2018 v tomto směru zafungovaly tak, že kandidáti si hodně dávali pozor, aby výrazně překročili hranici 50 tisíc podpisů. Dávali si velmi záležet, aby měli dostatečnou rezervu - ať už Miloš Zeman, nebo Jiří Drahoš, ale i jiní. Teď to nenastalo. Nasbírali hlasů viditelně méně a výsledek je takový, jaký je. Zopakovali jsme si zkušenost z roku 2013.
