Článek
Prezidentský kandidát Petr Pavel si při kampani v Ostravě otestoval, jakým způsobem ve společnosti rezonuje strašení Andreje Babiše válkou.
Pavel v pátek dopoledne navštívil společnost Vítkovice Steel, která je největším výrobcem ocelových plechů v Česku. V podniku, který má téměř 900 zaměstnanců, se potkal s několika desítkami pracovníků v kantýně a ve výrobní hale.
Ocelárnu, která po ruské anexi Krymu vypustila ze svého názvu jméno svého tehdejšího ruského vlastníka Evraz, vlastní nadnárodní investiční fondy ze zemí bývalého Sovětského svazu. Podnik drtivou část materiálu pro výrobu odebírá z Ruska, na které Západ kvůli válce na Ukrajině uvalil sankce.
Pavel se tak ocitl na „tektonické“ půdě, což byl ale i cíl jeho týmu – dostat jej k občanům, které by jinak bez osobního kontaktu neměl příliš šancí zkusit přesvědčit. Pokud čtvrteční program Pavlovy kampaně v Ostravě byl spíše afirmačního rázu v podobě setkání s několika tisíci příznivců na náměstí, v pátek se Pavel vypravil do míst, kde musel o hlasy bojovat. Nejdříve takzvaně na ulici setkáním s místním populárním farářem v městské části Ostrava-jih, kde vloni hnutí ANO získalo v komunálních volbách přes 41 procent hlasů, posléze ve vítkovické továrně.
Oceláři naskytnuté příležitosti využili a Pavla se hojně ptali na válku, vojnu, mobilizaci, ruské sankce, minulost v KSČ či to, jak hodnotí počínání vlády Petra Fialy nebo co si myslí o přijetí eura.
A co naši vojáci?
Pracovník v oranžových montérkách vyjádřil obavu nad tím, co by se stalo, kdyby Ukrajině došli vojáci. Zajímalo ho, zda by pak Česko na frontu posílalo své vojáky.
„Vojáky určitě posílat nebudeme. Ukrajině vojáci nedojdou. Určitě nedojde k tomu, že by kterýkoliv západní stát na Ukrajinu posílal vojáky jako organizované jednotky. Pokud by kterýkoliv stát NATO poslal na Ukrajinu organizované jednotky, pak by to znamenalo vstup NATO do války s Ruskem. Toho si jsou státy vědomy, a proto se velice striktně drží na hraně nepřímé účasti ve formě podpory Ukrajiny,“ uvedl Pavel.
Tazatel v otázkách pokračoval. Zajímalo ho, co říká na argument Rusů, kteří tvrdí, že je to NATO, kdo Rusko straší a svou sféru vlivu přibližuje k hranicím federace.
„Ve vojenském výboru NATO jsem s Rusy často jednal a s tímto jejich argumentem jsem se potýkal celou dobu. Vždy jsem jim říkal, že to přece může být tím, že Rusko není přátelskou zemí. Že země z bývalého sovětského impéria už se prostě s Ruskem kamarádit nechtějí. Že to není o chuti NATO, ale o vůli těch jednotlivých zemí připojit se k Alianci, protože v Rusku vidí hrozbu. U nás to bylo stejné, nás nikdo nenutil. Rusko není atraktivní partner,“ reagoval Pavel.
Další dotaz se týkal povinné vojny. „Nedává to smysl. V roce 2005 jsme přešli na profesionální armádu, vracet se zpět nejde. Neměli bychom techniku a profesionály na výcvik. Mít vojáky na půl roku na vojně by nedávalo ani smysl, protože obsluha dnešních systémů je tak složitá, že za tu dobu by se toho příliš nenaučili. Nebylo by to efektivní. Armáda se dnes snaží o to, aby měla dostatečný počet příslušníků pro plnění svých úkolů. Výhled je 30 tisíc vojáků do roku 2030 a mít dostatečný počet záloh. Všechny mladé muže mohu uklidnit, že žádné obnovení základní vojenské služby se nechystá,“ uvedl Pavel.
Putin není věčný
Ve výrobní hale dostal Petr Pavel další dotaz, zda by jako prezident brojil do války – jak mu podsouvá jeho soupeř Andrej Babiš.
„Je to hloupost. Jsme ve válce zprostředkovaně, protože válka proti Západu je vedena jinými prostředky. Vede se na sociálních sítích, nikoliv raketami na města, kybernetické útoky míří na státní úřady. My nemůžeme souhlasit s tím, že si velká země může porobit zemi menší. Vždyť bychom byli proti sobě. Je důležité podporovat Ukrajinu proti Rusku. V okamžiku, kdy se Rusko stáhne z Ukrajiny a ta se začne obnovovat, konflikt končí. Je nesmysl, že bychom se my fyzicky jakkoliv zapojili do války,“ ujišťoval přítomné oceláře.
Generál zdůraznil přesvědčení, že i kdyby Česká republika zastavila svou podporu Ukrajině, žádný trvalý mír s Ruskem by to nepřineslo.
„Ať se nám Ukrajina líbí nebo ne, měli bychom stát na její straně už jen z principu. Když ho pošlapeme, v kratším či delším horizontu se obrátí proti nám. Nemůžeme přestat podporovat Ukrajinu, protože tím by uspělo Rusko,“ dodal kandidát na Hrad.
Pracovníka společnosti Vítkovice Steel zajímá, jak se Petr Pavel staví k protiruským sankcím. Ocelárna je totiž závislá na materiálech z Ruska.
Jeden z pracovníků podniku se zajímal zase o to, co si Pavel myslí o protiruských sankcích. A to vzhledem k tomu, že ocelárna odebírá materiály z Ruska – na dovoz dostala dvouletou výjimku.
„Závislost na ruských surovinách řeší celá Evropa, musíme to řešit v rámci celé EU. Rusko je na prodeji surovin závislé stejně jako my na jejich spotřebě. Budeme hledat cesty, jak na jedné straně donutit Rusko, aby se z Ukrajiny stáhlo, a na druhé jak s Ruskem navázat opět obchodní vztahy. Putin tam nebude navěky,“ reagoval Pavel.
Převlékač kabátů
Dva oceláři ve svých dotazech a komentářích k Pavlovi zmínili jeho členství v KSČ a práci pro rozvědku. Neřešili, že prezidentský soupeř Babiš byl rovněž v komunistické straně a jak potvrdily slovenské soudy, byl i agentem Státní bezpečnosti (verdiktu se Babiš dodnes brání). Jeden z tazatelů nazval Pavla „převlékačem kabátů“, když coby někdejší pracovník komunistické rozvědky později po revoluci pracoval ve strukturách NATO. S tímto argumentem se Pavel ostatně setkal i předchozí den na Masarykově náměstí, kde ho podpořily v kandidatuře na Hrad tisíce lidí.
„Přijde mi to od vás nefér, měl byste se stydět. Co by s vámi asi bylo, kdyby nepřišel pád komunismu v roce 1989,“ ptal se jeden z ocelářů Pavla. Ten jako dosud opakoval, že vstup do KSČ byl mladickou nerozvážností a chybou, kterou v uplynulých 30 letech odčinil.
Setkání s Pavlem si přišli vyslechnout i dva mladí pracovníci, kteří k Pavlovi naopak projevovali sympatie. Ocenili, že kandidát kraj intenzivně navštívil navzdory tomu, že zde v prvním kolem výrazně uspěl Babiš.
Petr Pavel ve výrobní hale odpovídá na dotazy zvědavých ocelářů, jejichž otázky se týkaly obav z války či jeho minulosti v KSČ. Na konci setkání si s Pavlem řada z nich přišla udělat fotku či pro podpis.
„Je to odvaha, že sem mezi nás přišel. V tomto kraji nemá silnou podporu, většina tu volila Babiše, ale přesto přijel. Tady se hodně řeší válka, tady ve fabrice je to o to citlivější téma, protože jsme hodně závislí na Rusku. My víme, že nás prezident nepřivede do války. Ostatní si ale tyto dezinformace neumějí ověřit a mají jen takové informace, které si tu předávají lidé mezi sebou,“ řekli Seznam Zprávám Radek a Jakub.
Euro je budoucnost
Dotazy ocelářských pracovníků mířily i na hodnocení domácí politické scény. Činnost Fialovy vlády měl Petr Pavel ohodnotit školní známkou.
„Vládě bych dal trojku, ani nejhorší, ani nejlepší. Měla reagovat na mnoho věcí rychleji a adresněji. Teď už si počíná dobře, špatná ale na vládním postupu byla její komunikace. Nedokáže vysvětlit, co dělá pro občany a firmy, což nahrává opozici, která to zneužívá a říká, že vláda nic nedělá. Vláda po předchozí vládě (Andreje Babiše) zdědila obrovskou díru v rozpočtu,“ uvedl Pavel.
Výslovně se nepostavil ani proti euru, na které se přítomní také ptali. „V delším horizontu ano, ale ne teď – to bychom si natloukli. Do budoucna to ale budeme potřebovat,“ dodal Pavel.
