Nový kandidát na Hrad Fischer přiznal své výdělky

Dům v Pitkovicích na okraji Prahy zatížený hypotékou a dvěma půjčkami od přátel. K tomu podíly na dalších třech nemovitostech, které zdědila manželka.

To je základ rodinného jmění, které na žádost Seznam Zpráv přiznal senátor a nově také kandidát na prezidenta Pavel Fischer.

Vedle hmotného majetku, závazků a rodinných úspor ve výši 100 tisíc korun uvedl Fischer i čisté příjmy za loňský rok: Jde o částku 2,1 milionu korun.

Pavel Fischer oznámil svou kandidaturu se zpožděním teprve zkraje minulého týdne. O příjmech a majetkových poměrech dalších kandidátů na Hrad už redakce informovala dříve. V předvolebním dotazníku oslovily Seznam Zprávy ty kandidáty, které průzkumy veřejného mínění řadí předběžně k favoritům lednových voleb - jde o generála Petra Pavla, bývalou rektorku Danuši Nerudovou, odboráře Josefa Středulu a senátora Marka Hilšera.

Informace k jednotlivým osobnostem se postupně doplňují. V minulých dnech například Josef Středula na základě pochybností publikovaných na sociálních sítích zpřesnil původní informace a uvedl, že jeho příjem v čele největší odborové centrály činí 110 tisíc korun měsíčně čistého.

Generál Pavel pak na žádost redakce uvedl konkrétní výši své vojenské výsluhy - k důchodu tak pobírá za službu v armádě 38 tisíc korun měsíčně.

Kdyby se Pavel Fischer, který je předsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ohledně loňského výdělku 2,1 milionu korun poměřoval s hlavními volebními konkurenty, byl by na druhém místě za Danuší Nerudovou.

Ta uvedla za rok 2001 celkový čistý příjem ve výši 3,4 milionu korun. V případě Josefa Středuly lze díky doplněným informacím uvést, že za loňský rok měl celkový příjem 1,32 milionu korun.

Jak už bylo uvedeno, generál Pavel původně do dotazníku Seznam Zpráv uvedl jen důchod 29 tisíc měsíčně, ale neprozradil, jak vysokou pobírá od armády výsluhu.

Nyní po znovu položené otázce ji redakci sdělil. Pokud jím uvedená čísla i s výsluhou 38 tisíc měsíčně sedí pro celý uplynulý rok - sám generál si totiž nebyl například úplně jistý výší odvodů a valorizací - loni dostal v čistém na své bankovní konto přes 800 tisíc korun.

V pomyslném žebříčku by se tak umístil až na posledním místě.

Znamená to také, že pokud by se novou hlavou státu stal někdo ze zmíněné pětice, z hlediska příjmů by si vyjma Nerudové viditelně polepšil.

Měsíční plat prezidenta je nyní necelých 303 tisíc korun v hrubém (přes 3,6 milionu ročně) a příští rok by se příjem vázaný na výdělky v podnikatelském sektoru mohl zvednout o dalších přibližně 40 tisíc měsíčně.

Zástupci nevládního sektoru opakovaně upozorňují, že pravidelná kontrola majetku a příjmů politiků má význam kvůli zachování důvěryhodnosti. A platí to i pro kandidáty na hlavu státu, jak podotýká právník z protikorupční organizace Transparency International Petr Leyer.

„Obecně tyto údaje považuji za důležité z hlediska informované volby občanů – vědí, do čeho jdou – a zároveň slouží pro následnou kontrolu, zda kandidát ve funkci nějak zásadně své majetkové poměry nezměnil a nevyužil pro to právě svou funkci,“ uvedl Leyer.

Před minulými prezidentskými volbami, kterých se také zúčastnil, se řešil kolem příjmů Pavla Fischera, bývalého velvyslance ve Francii, případ z roku 2016. Tehdy byl ředitelem Institutu empirických výzkumů STEM a několik měsíců si přivydělával jako poradce v Pražské strojírně, což je dceřiná společnost pražského dopravního podniku.

Za částku 1,244 milionu s DPH vypracoval pro výrobce tramvajových výhybek a dalších komponentů analýzu ohledně možnosti vstupu na francouzský trh. Smlouvu s ním v březnu 2016 uzavřel předchozí ředitel podniku Vladimír Říha. Honorář zaplacený městským podnikem zahrnoval i přefakturované cestovné.

Nový management firmy v čele s Robertem Masarovičem však později začal tvrdit, že žádnou Fischerovu studii v podniku nenašel, napadl i prodloužení smlouvy. Posléze vedení podniku sdělilo, že má k dispozici jen krátkou verzi studie, která má 39 stránek. Pavel Fischer už tehdy uvedl, že svůj závazek vyplývající ze smlouvy splnil řádně.

Ředitel Masarovič nicméně i dnes tvrdí, že poradenská práce nynějšího senátora zdaleka neodpovídala zaplacené částce. „Dokument jsme považovali za velmi obecný, vytvořený z obecně dostupných informací, v žádném případě neměl cenu 1,2 milionu korun. Toto tvrzení je podloženo právní analýzou AK Balcar a soudního znalce docenta Brady,“ uvádí nynější šéf strojírny.

Nicméně připouští, že pokud Pražské strojírně vznikla nějaká škoda, nese za ni primární odpovědnost předchozí ředitel Říha, kterého i kvůli jiným problematickým kontraktům úspěšně zažalovali.

To byl také podle Masaroviče důvod, proč strojírna proti Pavlu Fischerovi nakonec nepodnikla žádné právní kroky, ač původně jej vyzývala k navrácení části honorářů.

Prezidentský kandidát Pavel Fischer si stojí za tím, že podmínky poradenského kontraktu dodržel bez jakýchkoliv restů. „Moje spolupráce s Pražskou strojírnou skončila před pěti lety. Dodal jsem v nejvyšší kvalitě v souladu s dohodou všechny podklady včetně nabídky konkrétních projektů. Ty ale nové vedení strojírny nevyužilo, což plně respektuji,“ říká.

Za absurdní označuje fakt, že „vykonstruované obvinění“ ze strany Pražské strojírny přichází opět v době, kdy startuje prezidentská kampaň. Podobně prý jako před pěti lety. „Vyhodnocuji to tedy jako účelovou pomluvu, která má za cíl poškodit mé dobré jméno,“ usuzuje Pavel Fischer.

Text jsme na četné dotazy čtenářů doplnili o vysvětlení, jak může Petr Pavel pobírat důchod zároveň se služební výsluhou.