Článek
Fotografie Danuše Nerudové se objevila společně se snímky Rishiho Sunaka, Pedra Sáncheze, Vladimira Putina a Recepa Erdogana v úvodu článku, kterým rakouský deník Der Kurier představil nejdůležitější politiky roku 2023.
V jednom z posledních prosincových vydání Der Kurier vysvětlil, proč českou prezidentskou kandidátku zařadil mezi vůdce, jejichž politická tažení bude Evropa sledovat. „Může se stát čtvrtou prezidentkou státu, který sousedí s Rakouskem,“ upozornil.
Vedle Zuzany Čaputové, která na Slovensku vládne už čtvrtým rokem, se loni stala maďarskou prezidentkou Katalin Nováková a na Slovinsku Nataša Pircová Musarová. Úspěch Nerudové může být podle deníku dalším signálem, že se na východě Evropy společnost mění k lepšímu.
„Nástup žen do důležitých funkcí je dnes moderní,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková z ČVUT. Teprve volby ovšem podle ní prokážou, jestli je česká společnost na tak zásadní změnu vůbec připravená.
Nerudová dokázala v kampani využít, že je žena, shodují se dotázané politoložky. „Stala se černým koněm, protože se v mužském prostředí nápadně odlišuje a v kampani se jí to podařilo předvést v plné míře,“ vysvětluje Eva Lebedová z olomoucké Palackého univerzity.
Zároveň však musela překonat tradiční hendikep. „Z výzkumu i z praxe víme, že obecně vzato to ženy mají o něco těžší než muži v podstatě ve všech fázích volebního procesu. Včetně toho, že lidé mají tendenci hodnotit ženy ucházející se o veřejnou funkci o něco přísněji,“ uvedla Lenka Hrbková z Masarykovy univerzity v Brně.
Hendikep zmizí až ve finále, tedy při samotné volbě, kdy voliči konečně začnou brát kandidátku vážně. „Pak už má šance srovnatelné s muži,“ dodává politoložka Hrbková. Nerudové by mohlo mírně nahrávat, že liberálně smýšlející část tuzemské populace ženy v politice postrádá.
Podpora části liberálů ovšem nemusí stačit po případném postupu do druhého kola, míní olomoucká politoložka Lebedová a uvádí zkušenost slovenské prezidentky Čaputové. Předpokladem jejího vítězství byl fakt, že se kandidatury v její prospěch vzdal podnikatel Robert Mistrík s preferencemi okolo 15 procent.
Stejnou výhodu získala slovinská hlava státu Pircová Musarová, které dala přednost rovněž patnáctiprocentní Marta Kosová, místopředsedkyně vládní strany Hnutí za svobodu. Nerudová splnila podmínku do té míry, že jí ustoupil odborový předák Josef Středula, který ovšem měl za sebou pouhé jednotky procent voličů.
Poražený Klaus
Srovnání s cizinou nemusí fungovat také z toho důvodu, že Česko patří v kategorii „žena v politice“ k nejvíc zaostávajícím zemím regionu.
„Slovensko, Slovinsko i Polsko již mělo premiérky, ve Slovinsku jsou ženy zastoupeny díky funkčnímu systému kvót ze 40 procent v parlamentu. Povinné kvóty 35 procent žen na kandidátkách aplikuje Polsko,“ připomíná brněnská politoložka Hrbková. V české Sněmovně ženy obsadily 25 % míst.
Významnější roli v tuzemských volbách sehrála žena pouze jednou. Ve souboji o Sněmovnu roku 2002 se stala Petra Buzková tváří volebního vítězství ČSSD. V pražském volebním obvodu, kde tradičně dominuje pravice, získala 31 tisíc preferenčních hlasů, tedy o 1400 hlasů víc než lídr ODS Václav Klaus. Fakticky k úspěchu sociálních demokratů přispěla tím, že zlepšila pražský výsledek své strany proti předchozím volbám o dvě a půl procenta, i když v celé zemi sociální demokraté o dvě procenta přišli.
Sociálním demokratům se v roce 2002 podařilo nečekaně oslovit liberální městské voliče, kromě Prahy a Brna také v některých krajských městech. Také vítězství Čaputové před čtyřmi lety zajistily hlasy z Bratislavy a Košic, loni ve Slovinsku váhy ve prospěch Pircové Musarové převážily metropole Lublaň a Maribor. Otázkou je, zda to letos zafunguje i v Česku.
Případné vítězství Nerudové může zlepšit obecně pozici žen v politice. „Když je veřejnost vidí ve vrcholných politických funkcích, dochází k větší normalizaci přítomnosti žen ve všech rozhodujících pozicích. Podle některých výzkumů to může motivovat další ženy, aby byly politicky aktivní a aby se o veřejné funkce ucházely,“ dodává Lenka Hrbková.
Přesto bude podle Evy Lebedové záležet na tom, jak na signál prezidentských voleb zareagují strany a jejich lídři.
Ani vítězstvím Nerudové se pozice žen ve společnosti nezlepší, pokud nová prezidentka po příkladu Čaputové nezačne prosazovat tzv. ženská témata. „Jde o politická témata víc spojená s kvalitou života a s hodnotovou orientací,“ vysvětluje Vladimíra Dvořáková. K tomu patří snaha lépe zajistit ženy na mateřské a po návratu do práce, hlavně větší podporou školek a flexibilní pracovní doby.
Prezidentka může posílit zájem o sektor sociálních a zdravotních služeb, protože právě ženám častěji připadne péče o staré rodiče. Podle Evy Lebedové může pomoci prosadit nový politický styl a nejde jen o to, že ženy méně využívají ostré lokty. „Jejich způsoby vyjednávání mohou být úspěšnější, protože víc poptávají, víc toho chtějí,“ míní politoložka z Olomouce.
Zatím není jisté, jestli Nerudová takovou kartu využije. „Nevšimla jsem si, že by v kampani o ženských tématech nějak výrazněji mluvila,“ hodnotí Vladimíra Dvořáková.
