Článek
Danuše Nerudová by jako prezidentka chtěla pomoct změnit Česko v moderní stát s přívětivou tváří pro občana. V rozhovoru s ČTK řekla, že jí není jedno, jak Česká republika vypadá, nechce sedět s rukama v klíně a chce se aktivně podílet na změně. Prezidentské pravomoci považuje za dostatečné, chtěla by ale vést odbornou diskuzi, zda by se na jmenování guvernéra České národní banky (ČNB) neměl podílet Senát.
Na dotaz, proč by ji lidé měli zvolit prezidentkou, odpověděla, že představuje generaci, která drtivou část života žila ve svobodě a netáhne si na noze „žádnou kouli v podobě své minulosti“. „Není mi jedno v jaké společnosti žijeme, není mi jedno, jak vypadá naše země, nechci sedět s rukama v klíně a chci se aktivně podílet na té změně,“ poznamenala.
Průzkumy? Roste důvěra v regionech
Za svou hlavní vizi budoucnosti Česka označila moderní stát s přívětivou tváří pro občana, který nekomplikuje situaci podnikatelům a poskytuje moderní vzdělání. Přeje si také sociálně soudržnou společnost, ve které mají kredit aktivní a úspěšní, ale která se dokáže postarat o skupiny lidí, kteří v životě neměli takové štěstí. Zmínila také vizi společnosti, která žije udržitelným životem. Prezident by měl podle Nerudové tato témata aktivně ve veřejném prostoru otvírat a stát se moderátorem společenské diskuze.
Kampaň se vyhrocuje
„Mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby jsou pouhé dva týdny, během nichž nepůjde snadno zapomenout na to, co si Pavel s Nerudovou o sobě navzájem řekli.“
Nerudové v posledních době významně stouply preference a podle posledního průzkumu agentury Median má aktuálně největší voličskou podporu. Vysvětluje si to rostoucí důvěrou lidí v regionech, kam za nimi jezdí. „Já si toho nesmírně vážím, protože za každým tím procentem je skutečně moje osobní setkání, podaná ruka, vyslechnutí příběhu,“ řekla. Na kampani nechce ve zbývajícím měsíci před volbami nic měnit, protože se podle ní ukazuje, že funguje. Chce proto hlavně pokračovat ve výjezdech za lidmi do regionů.
Poznamenala, že na rozdíl od Andreje Babiše či Petra Pavla se snaží účastnit všech debat s protikandidáty. Za rozhodnutím Babiše do těchto debat do konce roku nechodit vidí strach.
Na slova Pavla z tohoto týdne, kdy vyjádřil pochybnosti nad její schopností být dobrou prezidentkou a naznačil, že případnou podporu Nerudové ve druhém kole proti Babišovi by ještě musel zvážit, bývalá rektorka řekla, že ona se vůči nikomu nevymezuje. Zopakovala, že i když má vůči Pavlovi výhrady, ve druhém kole by ho proti Babišovi podpořila.
Poznamenala, že asi každá kampaň se na svém konci vyostřuje. Předpokládá proto, že podobné to bude i v kampani současné.
Jak by v případě zvolení prezidentkou vypadal její hradní tým, nechtěla komentovat. Některá jednání podle ní probíhají, ale po případném zvolení ještě bude dost času tým doladit. Dodala, že lidé, se kterými jedná, mají běžná občanská povolání a pracují na pozicích důležitých pro stát. Nerada by je „ohrožovala“ tím, že informace předem zveřejní.
Proč senátoři Fischer a Hilšer dál bojují o Hrad
Zhruba měsíc před prvním kolem prezidentských voleb se intenzivně debatuje o potenciálním obsazení volebního finále, ale také o roli kandidátů ze stejných politických táborů. Šestice uchazečů v průzkumech mínění výrazně zaostává, do boje o prezidentské křeslo přesto může významně promluvit. Jaké jsou jejich vyhlídky? To vše v podcastu Seznam Zpráv 5:59.
Jako prezidentka by chtěla zastávat jednotnou zahraniční politiku. „Dělala bych přesně to, co má prezident dělat, otvírala bych dveře, podílela se na ekonomické diplomacii a pomáhala vládě realizovat cíle v zahraniční politice,“ řekla. Na svou první zahraniční cestu by jela na Slovensko. Přihlásila se k prozápadnímu ukotvení, je pro členství v EU, NATO i v OSN.
Hrozba ze strany Číny
Jako jednu z hlavních agend vidí hrozbu Číny. Myslí si, že je potřeba, aby nově zvolený prezident vyvinul aktivitu mezi ostatními evropskými hlavami států tak, aby se začalo mluvit o tom, aby Německo změnilo svou politiku ve vztahu k Číně. V zahraniční politice vidí jako tři hlavní pilíře spojenectví v regionu v rámci visegrádských zemí, spojenectví v rámci Evropské unie a také transatlantické spojenectví. Domnívá se, že je na čase, aby se český prezident po 20 letech opět podíval do Bílého domu.
Prezidentské pravomoci považuje za zcela dostačující. „Ale v roli prezidentky bych ráda otevřela kapitolu na téma jmenování guvernéra ČNB,“ řekla. Zahájit by chtěla odbornou právní diskuzi o tom, zda by u této pravomoci neměl být souhlas Senátu.
Možnost, že by prezident Miloš Zeman mohl před koncem svého mandátu jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, i když současnému končí mandát až asi pět měsíců po odchodu Zemana z úřadu, Nerudová vidí jako zásadní rozpor s principem dělby moci. Takový jmenovací akt by proto považovala za neexistující, navrhla by nového předsedu soudu a s ústavními právníky by nalezla postup, jak situaci vyřešit.
