Článek
Danuše Nerudová, která patří k favorizovaným kandidátům na nového českého prezidenta, se poslední den v roce poprvé obšírněji vyjádřila ke kauze rychlotitulů a plagiátů na Mendelově univerzitě, kterou od února 2018 čtyři roky v pozici rektorky řídila. Své jisté selhání vidí hlavně v tom, že se včas nevyjádřla k některým otázkám novinářů, které s případem souvisí.
„Mrzí mne, že jsem v několika jednotlivých případech neodpověděla včas na otázky novinářů. Šlo o jednorázovou situaci, kdy novináři dostali odpověď se zpožděním, jinak reaguji na otázky médií denně a byla jsem k nim vždy otevřená. Omluvila jsem se za to a vím, že musíme pracovat na tom, aby se to již neopakovalo,“ uvedla v rozsáhlém textu zveřejněném na svém blogu na platformě Seznam Médium.
V předvánočním období se přitom vyhnula i otázkám, které na ni směřovala redakce Seznam Zpráv.
Mohlo to být dříve
Co se týče samotného výkonu funkce rektorky, Nerudová připouští, že v některých dílčích věcech mohla postupovat lépe, ale žádné zásadní chyby si prý vědoma není.
Stále si stojí za tím, že podezřelé případy z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity začala řešit, jakmile se o nich dozvěděla. Připustila jen, že v některých případech mohla reakce přijít o několik týdnů dříve.
Jak uvedla, o případech rychlostudií některých zahraničních doktorandů na zmíněné fakultě se poprvé dozvěděla v lednu 2021 od univerzitního experta na akademickou etiku Tomáše Foltýnka a Dity Henek Dlabolové, tehdejší proděkanky pro akreditace na zmíněné fakultě. Upozornění na možný plagiát jedné disertační práce prý pak dostala až v březnu 2021. Celou záležitost popsal Tomáš Foltýnek už v listopadu pro Seznam Zprávy.
„Postupovala jsem tak, jak jsem jako rektorka měla a podle zákona mohla. Možná jsem některé věci mohla řešit o pár týdnů rychleji, například nečekat na řádný termín Rady pro vnitřní hodnocení, ale svolat mimořádné jednání o tři týdny dříve. Setkala jsem se ale s něčím takovým poprvé a na podstatě věci by to bohužel nic nezměnilo,“ uvedla na svou obranu Nerudová.
Stojí si ale za tím, že nešlo o systémové selhání celé univerzity, jen o dílčí problém na jedné z fakult. „Pochybení se týkala jednotek studentů z osmi tisíc a jednoho studijního programu ze 179,“ uvedla také bývalá rektorka s tím, že prý „jeden člověk nemůže mít přehled o všech osmi tisících studentech“.
Za podezřelou nepovažovala ani skutečnost, že na univerzitě v posledních letech velmi výrazně rozšířil počet zahraničních doktorandů. I někteří experti mezitím upozornili na to, že univerzita nemohla mít odborné kapacity, aby tento nápor dokázala zvládnout.
Přitom právě u zahraničních studentů bylo doktorské studium ve vícero případech výrazně kratší, než jsou standardní tři roky. Desítky zahraničních doktorandů z německy mluvících zemí využilo za úplatu služeb dvou zprostředkovatelských agentur - rakouské Institut für management a německé Scentia Akademie.
Nerudová považuje za zásadní, že i při rostoucím počtu zahraničních studentů byl vždy dodržován limit nejvýše sedmi zahraničních doktorandů na jednoho školitele.
Ke zmíněným agenturám prý žádné bližší informace neměla. „Spolupráce s agenturami šla úplně mimo mě,“ tvrdí Nerudová a odkazuje v této věci na děkana Provozně ekonomické fakulty Pavla Žufana, který už ohlásil svou rezignaci.
Nevěděla jsem, kdo přišel přes agenturu
Nicméně je tu minimálně jeden případ německého doktoranda z posledních let, o němž i Danuše Nerudová musela vědět více, protože vedla jeho dizertační práci. Jak už Seznam Zprávy uvedly, jde o daňovou poradkyni z Bavorska Tinu Krieger.
Podle dosud oficiálně nepotvrzených informací jí doktorské studium zprostředkovala zmíněná Scentia Akademie, kterou založil jeden z bývalých studentů z Brna Sascha Klein.
Nasvědčuje tomu i fakt, že Tina Krieger publikovala v časopise SCENTIA International Economic Review, jehož je Klein šéfredaktorem. Objevují se přitom pochybnosti, zda Krieger vůbec splnila všechny podmínky publikační činnosti, které jsou pro doktorské studium předepsány. Univerzita i sama Nerudová tvrdí, že podmínky splněny byly.
„(Tina Krieger) studovala u nás doktorské studium, začala v říjnu 2019, skončila v červnu 2022. Konzultovaly jsme spolu práci osobně a potom, když přišel covid, přes Teams. Kladný posudek na její práci napsaly největší kapacity v oblasti daňové politiky v Česku, docent Petr Jánský z CERGE, profesor Daniel Stavárek ze Slezské univerzity a docent Leoš Vítek z VŠE. Já jsem její práci ani publikace nehodnotila, byla jsem jen školitelkou, a jako školitelé jsme nevěděli, kdo ze studentů přišel přes agenturu a kdo ne,“ tvrdí ve svém prohlášení Nerudová.
Kandidátka na prezidentku sdělila také, že za svou dosavadní akademickou kariéru vedla zatím sedm doktorandů, kteří už úspěšně ukončili studium. Čtyři z nich ve studijním programu Finance, jeden student byl na univerzitě na vládní stipendium z Ghany a dva studenti byli „úspěšní daňoví poradci“ z Německa. Mezi nimi je právě i Tina Krieger.
