Článek
Hlavním tahákem kampaně Marka Hilšera má být nezávislost. A to jak na politické podpoře, tak na velkých sponzorských darech.
Že si kampaň platí ze státního příspěvku, na který dosáhl díky založení hnutí Marek Hilšer do Senátu, považuje za etické. Podle jeho slov to zaručuje, že by na Hradě nezastupoval zájmy žádných vlivových skupin.
„Tady je taková představa, že je tu jakýsi demoblok a proti němu Andrej Babiš. Ale podle mě prezident nemá být spojován ani s jedním z těchto bloků a má vyvolávat důvěru v obou částech společnosti,“ říká Hilšer v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Proč jít podruhé do prezidentské volby, když už jste jednou neuspěl?
Pokud člověku o něco jde, tak nemůže ustoupit hned po první nevyhrané volbě. Tehdy mi vyčítali, že jsem neznámý, mladý a nemám politickou zkušenost. A to si myslím, že už teď neplatí, získal jsem zkušenost v Senátu.
Senát vám nestačí?
Tehdy pro mě nebyl Senát cíl, ale spíš tak trochu výsledek té prezidentské volby. A samozřejmě jsem si říkal, že když nemůžu prosazovat věci z prezidentské pozice, tak je potřeba setrvat ve veřejném prostoru a jedna z cest byla kandidovat do Senátu.
Nálada se mění
Tři měsíce před prezidentskou volbou dochází k významné změně nálad ve společnosti, která může změnit dosavadní průběh kampaně. A to v neprospěch dosud favorizovaného Andreje Babiše.
Aby se voliči neurazili, když říkáte, že pro vás Senát není cíl. Jak letos vidíte své šance?
Velké, cílím na vítězství.
Při pohledu na průzkumy mezi favority nepatříte. Nevěříte jim?
Minule mi průzkumy říkaly, že nemám žádnou šanci. A všichni byli překvapení, že jsem měl 8,8 procenta. Nejsem kandidátem, který by byl nějak protěžován médii, měl za sebou nějaké silné PR skupiny nebo velký marketing. Nedávám do toho v podstatě žádné peníze a podle některých průzkumů je to čtvrté, někdy i třetí místo.
Opravdu věříte, že můžete vyhrát? Není to trochu taková kampaň za znovuzvolení senátorem?
Kdyby to byla kampaň za znovuzvolení senátorem, tak bych nejezdil štace jako Uherské Hradiště, Jeseník nebo Telč. Opravdu usiluju o to, abych se stal prezidentem.
Mrzelo vás, že vás koalice Spolu nejmenovala mezi kandidáty, které doporučuje volit?
Nemrzelo.
Berete to spíš jako takový polibek smrti?
Já o žádnou politickou podporu nestojím, protože jsem přesvědčený, že budoucí prezident musí být opravdu nezávislý a nadstranický. Jedině tak může spojit rozjitřenou společnost. Tady je taková představa, že je tu jakýsi demoblok a proti němu Andrej Babiš. Ale podle mě prezident nemá být spojován ani s jedním z těchto bloků a má vyvolávat důvěru v obou částech. Nikoho jsem o politickou podporu nežádal.
Jak jste na tom se sbíráním podpisů občanů?
Sbírám, sbírám. Dozvíte se to, ale teď to zatím nekomentuji. Ale podpisy se shánějí mnohem lépe než minule, kdy jsem byl neznámý.
Minule jste se nakonec musel spolehnout na podpisy senátorů, už je pro jistotu sháníte i letos?
Já to nevylučuju.
No ale čas se krátí a volných senátorů „k ulovení“ také ubývá. Třeba kolega Pavel Fischer vybral rovnou 30 senátorů. Nepůjčil by vám nějaké, kdyby bylo nejhůř?
Už minule jsem ho žádal, ale nechtěl. Takže jeho letos určitě žádat nebudu.
Kdyby hrozilo, že do druhého kola postoupí dva kandidáti z toho „druhého“ tábora, jste ochotný se vzdát kandidatury ve prospěch nějakého kandidáta, který by měl větší šance? Taková slovenská varianta?
Já myslím, že ta situace nenastane. Kdyby k tomu došlo, museli by se na tom domluvit všichni kandidáti, jinak by to nemělo smysl. V takovém případě jsem na takovou eventualitu připraven.
Shrňte mi, proč bych měla volit právě vás. Jsem třeba z toho tábora voličů, který se rozhoduje mezi Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou a dalšími kandidáty.
Jsem nadstranický a nezávislý. Prezident by neměl být figurkou na šachovnici nějakých lobbistů.
A to ti ostatní jsou?
To je na vás novinářích. Jinak se v mnohém podobáme, třeba v názoru na zahraničně politickou orientaci, ale já jsem víc nezávislý. V tom jsem unikátní mezi ostatními kandidáty. Také mám politické zkušenosti. A u některých kandidátů je problematická jejich minulost. Prezident je symbolická role a třeba vazba na komunistický režim může lidi rozdělovat.
Tak to bychom měli Petra Pavla. A proč vás a ne Danuši Nerudovou?
Já to nechci takhle hodnotit. Chci mluvit o sobě. Jak jsem řekl, za mnou nestojí žádní lobbisté, žádné právní kanceláře. Velké kampaně za velké peníze kazí politiku, protože řada skandálů se odvíjí od toho, že politické strany potřebují peníze na kampaň. A já říkám, tohle je Marek Hilšer, jehož finance jsou výhradně rekrutovány z veřejných zdrojů.
Tak zůstaňme u těch peněz. Vy jste v Senátu jako nezávislý a jako takový byste neměl nárok na roční příspěvek 900 tisíc korun za mandát od státu. Založil jste si ale hnutí Marek Hilšer do Senátu, které ten příspěvek inkasovat může. To jste založil za tímto účelem?
Ano.
Je to etické?
Je to etické. Když jsem stál před rozhodnutím kandidovat, volaly mi nejrůznější politické strany, jestli budu kandidovat za ně. A jako první se řešilo, jak se rozdělí příspěvek na mandát. A mně bylo jasné, že když do toho půjdu sám a dostanu se do Senátu, kde je potřeba ty věci dělat profesionálně, tak budu potřebovat peníze stejně, jako je potřebují strany. Vznikaly i otázky, že když mi lidé přispějí, jestli to nebudu muset danit jako příjem. Takže důvodem založení toho hnutí bylo, abych mohl vyvíjet nějakou činnost.
Takže vám přišlo nespravedlivé, že senátor v rámci politické strany ty peníze dostane, ale nezávislý senátor ne?
Je to tak. Zákon, jak je teď postaven, nezávislé senátory v tomto ohledu znevýhodňuje.
Mohla bych namítnout, že příspěvek pro politické strany má zajistit nějakou politickou pluralitu v zemi. A jestli to správně chápu, tak tahle strana kromě servisu pro vás nic nedělá, má sedm členů, nikam nekandiduje…
Myslím, že pluralita se právě zajišťuje i tím, že mohou kandidovat lidé, jako jsem já. Na tom nevidím nic špatného.
Kdo je členem té strany? Někdo známý?
Není to nikdo známý. Jsou to lidé, kteří mě podporují a o kterých vím, že mají i odpovědnost. Nechci, aby se stalo něco, jako když se rozhádali u Tomia Okamury v Úsvitu. Ani koruna z toho nejde na platy, všechno je transparentní nad rámec zákona.
Co bude hlavní téma vaší kampaně?
Budu se opakovat, ale aby kandidát neměl žádné vazby na ty zájmové skupiny, které se snaží získat vliv. Vemte si třeba problematiku mobilních tarifů, které máme nejdražší v celé Evropě. A myslím, že tady velký vliv mají právě zájmové skupiny.
To bych skoro řekla, že jako prezident máte menší šanci ovlivnit než jako senátor.
No to ani jako senátor, ale prezident tyhle věci musí pojmenovávat a motivovat politickou scénu, aby s tím něco dělala. Může každých 14 dní chodit na vládu a mluvit o tom.
Vy byste jako prezident chodil každých 14 dní na vládu? Já být premiér, tak se teď opotím.
No to je právě dobře. Třeba epidemie exekucí, kterou tady máme – my dneska víme, že v tom figurovala řada politiků. Třeba mezi sponzory prezidenta Zemana figurovali napojení na exekutory. Byli lidé na Ministerstvu spravedlnosti, kteří udržovali systém, kdy z korunových dluhů vznikaly desetitisícové a tak dále. A tenhle systém protlačování vlivných skupin do politiky je alespoň u toho prezidenta potřeba narušit.
Co konkrétně byste pro to udělal?
Jedna z praktických věcí je financování politických stran a kampaní. Andrej Babiš, miliardář, otapetoval celou zemi billboardy. Ostatní strany, aby tomu mohly konkurovat, musejí sehnat velké sponzory a je naivní se domnívat, že za to do budoucna nebudou nic chtít. Takže první věc, kterou je potřeba udělat, aby se za kampaně mohlo vydávat co nejméně peněz. Musí o tom mluvit prezident, protože u nás jsou ty penězovody do politiky tak zaběhané, že politická scéna nemá chuť, aby se to měnilo.
Existují dva přístupy k financování politických stran – že by si měly shánět finance samy, nebo naopak že by měly být financovány z veřejných zdrojů, aby se odsekly ty zájmy, o kterých mluvíte. A je asi otázka, jak to vybalancovat.
Já jsem pro, aby to opravdu bylo z veřejných prostředků a aby to bylo třeba o trochu víc než teď. Lidi na to můžou nadávat, ale nakonec se jim to vyplatí. Strany nebudou nuceny vybírat peníze od soukromých sponzorů a ti nebudou skrz ně tlačit svoje zájmy. A tohle třeba kombinovat s opravdu malými dary od běžných lidí.
Dovedete si představit, že přijde nějaký politik a řekne lidem: „Tak, teď nám to celé plaťte, protože jinak nás zkorumpují?“
No, nedovedu. Ale právě proto si myslím, že je to úkol pro prezidenta.
