Pavel nechce opakovat Drahošovu chybu, vyráží i na venkov

Že předvolební kampaň není jen třesení rukama na náměstích nebo diskuze na univerzitách, se přesvědčil Petr Pavel, který v úterý v podvečer vyrazil za voliči do Středočeského kraje. Do obcí Braškov a Dolní Bezděkov na Kladensku ho pozval Vladimír Dráb - tamní starosta, biozemědělec a voják ve výslužbě v jedné osobě.

Že se nebude jednat jen o prohlížení zemědělských strojů nebo okukování krav, se Pavel přesvědčí hned po uvítání, kdy on i jeho doprovod nafasují bílé pláště a čepičky a vyrazí do výroby uzenin.

„Takže generále, tady budete mít střeva a jenom kliknete. A jak kliknete, tak se do toho narazí kilo,“ vysvětluje Dráb Pavlovi jednoduché pokyny. Jako na vojně. Ostatně má to naučené. Sám je bývalý voják.

Pavel se k narážce postaví celkem odhodlaně a pustí se do výroby prvního salámu. Naplnit připravené střevo hmotou, ze které se stane turistický salám, ale není tak jednoduché, jak se zdá. „Nejhorších je prvních deset,“ podporuje ho šéf biofarmy, který si zvířata sám i bourá a jejich maso pak zpracovává. Vše v jednom objektu.

„Mně je těch zvířat líto, já je mám raději živé,“ povzdychne si Pavlova manželka Eva, která svého muže na výjezdu doprovází. „Narodili jsme se jako všežravci, to je těžké změnit,“ oponuje jí pohotově Dráb. „V naší rodině je větší masožravec moje žena,“ podotkne kandidát, který dál trpělivě plní salámy. Jeho žena předstírá, že to neslyšela.

Je hotovo, salámy naplněny, přichází oblíbená disciplína všech prezidentských kandidátů - focení s fanoušky. „Můžu se s vámi vyfotit, generále? Ostatní se stydí si o to říct,“ osloví ho jeden z pracovníků v řeznickém plášti. Pavel se vedle něj ochotně staví a nasazuje profesionální úsměv. Hygienickou čepičku má stále na hlavě.

Oblíbenou fotografickou disciplínou je i focení se zvířaty. Na Drábově biofarmě to jde snadno. Delegaci nejdříve uvítá trojice přítulných psů. A na focení jsou připraveni i mladí býčci, kteří se ochotně nechají zavolat ve chvíli, kdy v tašce zašustí suchý chleba.

„Neboj se, ty troubo,“ chlácholí Pavel jednoho z býků, který se lekne prudkého pohybu. „Dáš si ještě?“ láká ho na chleba. Dá.

Většina kandidátů, snad jen s výjimkou Andreje Babiše, dává v kampani zatím přednost větším obcím a městům, kde mají šanci oslovit více lidí. Výjezd do Braškova, který má i s několika přilehlými obcemi lehce přes tisícovku obyvatel, je tak jedním z prvních výjezdů mimo komfortní zónu velkých měst.

Že jsou návštěvy venkova důležité, potvrzuje i politolog Masarykovy univerzity v Brně Miloš Gregor. Mohou to být totiž právě voliči z malých obcí, kteří o výsledku voleb rozhodnou.

Jako příklad Gregor uvádí přístup Jiřího Drahoše před pěti lety, kterému ignorace malých obcí nejspíš prohrála volby. „Jiří Drahoš takhle udělal chybu, když se soustředil jen na velká města, kde čekal hodně hlasů. A na venkov úplně zapomněl,“ říká.

Nejedná se totiž o zanedbatelnou část obyvatelstva Česka. Podle zprávy Ministerstva pro místní rozvoj z roku 2016 žila ve venkovských regionech čtvrtina obyvatel země. Polovina pak v regionech takzvaně přechodových.

Strategii výjezdů do regionů podle Pavlovy mluvčí Markéty Řehákové určuje více proměnných. Tým se především nechává zvát svými podporovateli. „Měsíčně dostáváme stovky pozvánek, musíme nějaké i odmítat,“ říká.

Pomoc podporovatelů je podle Pavlovy asistentky Lindy Kopecké nenahraditelná. „Při podpisové kampani jsme dost často dávali na jejich tipy, které nám dali,“ potvrzuje. Strategii ve smyslu sledování průzkumů či analyzování úspěchů různých politiků v různých obcích prý v kampani hledat nemáme.

Součástí všech výjezdů je především beseda s občany. Nejinak tomu je i v Braškově, kam se místní začínají scházet už dobrou hodinu před jejím začátkem. Atmosféru sousedského setkání v podkroví tamní hospody dokresluje i vůně párků, které tamní hospodský připravil.

Mezi prvními do hospody dorazila seniorka Marie Salačová s rodinou. Dá se označit za starousedlici, do Braškova se prý přivdala ve svých 22 letech. Označuje se za Pavlovu fanynku, sleduje ho prý i na instagramu.

„Já hlavně nechci, aby se prezidentem stal Babiš. Vždyť to byl estébák, to lidem nevadí?“ odpovídá mi, když se ptám na její důvody, proč Petra Pavla podporuje. Jeho kandidaturu ale nepodepsala, neměla kde, v Braškově prý nikdo s podpisovými archy nechodil.

I přesto obec vypadá jako generálova bašta. V šest hodin je už plný dům. Ti, na které se nedostalo křesílko či židle, musí stát. A není jich málo.

Když si povídám s paní Salačovou, přidává se k hovoru i její dcera. Petra Pavla prý sleduje dlouhodobě, zná jeho práci, ví, kdo to je. „Na rozdíl třeba od paní Nerudové. O té jsem nevěděla skoro nic,“ říká.

Obě ženy se shodnou na tom, že Pavel by byl reprezentativním prezidentem nejen svými názory a klidem, ale také vizáží. „Já jsem si říkala: Ježíš, ten je podobnej Masarykovi!“ vydechne paní Salačová. A znovu zopakuje, že hlavně ať se prezidentem nestane Babiš. Své vrstevníky, kteří patří k jeho fanouškům, nechápe.

Jak podotýká politolog Gregor, na rozdíl od Babiše, který má příznivce zejména mezi seniory nebo nízkopříjmovými lidmi s nižším vzděláním, Petr Pavel má podporu napříč všemi skupinami. Pokud budeme posuzovat jen podle věku, v Braškově se jeho názor potvrzuje. Dorazily všechny věkové kategorie.

„I z tohoto důvodu by byl Petr Pavel pro Andreje Babiše v druhém kole těžší soupeř. Těžko se proti němu v tomto vymezuje. Zatímco Danuši Nerudovou podle jejích příznivců může označit za kandidátku ‚pražské kavárny‘,“ popisuje.

Na debatu Pavel v hnědém saku dorazí v akademické čtvrthodince. Místní ho přivítají potleskem, jeho ženu pak růžemi. Besedu moderuje režisér Václav Marhoul. První hodinu bude Marhoul Pavla zpovídat, další hodina a půl je věnována otázkám z publika.

„Chci generála představit, že není suchar, že není robot. Má problém, že je děsnej kliďas, odpovídá soustředěně. A to působí sucharsky,“ začíná Marhoul besedu. Beseda v Braškově podle něj však má být první, kde vynechá detaily z Pavlova soukromého života. „Je to proto, jaká se v posledních týdnech proti generálovi rozjela v médiích kampaň,“ vysvětluje a říká, že členství v KSČ a rozvědčický kurz ho už „nebaví“ a diví se, že v prezidentské kampani se nejede fair play a od protikandidátů přicházejí podpásovky.

„Skutečně se budeme věnovat čistě a výhradně aktuálním věcem,“ říká Marhoul a jde rovnou k věci: „Začneme brutální antikampaní, co na ni říkáte?“ nahrává Pavlovi, který hned začíná lidem vysvětlovat, že tím vůbec nebyl zaskočen a že jeho kritici nevědí, o čem mluví. „Nemám důvod se nechat rozhodit,“ tvrdí Pavel.

Marhoul ho vybízí, aby veřejnosti řekl, v čem je lepší než jeho další dva protikandidáti - bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer. Jméno jeho největšího soupeře, předsedy ANO Andreje Babiše, tak překvapivě, ale možná záměrně, vůbec nezazní.