Článek
Největším překvapením prvního kola prezidentské volby se stala absence jakýchkoli větších překvapení. Přinejmenším na čelných pozicích. Petr Pavel obdivuhodně dotáhl svou předlouhou prezidentskou kampaň způsobem start–cíl. Nevyhořel ve finální fázi kampaně jako před deseti lety Jan Fischer a dosáhl významně lepšího výsledku než před pěti lety Jiří Drahoš, který s Milošem Zemanem postoupil do druhého kola se ziskem lehce nad čtvrtinou odevzdaných hlasů.
Andreji Babišovi se podařilo rázně zahnat divoké spekulace plynoucí z pár průzkumů o tom, že by vůbec nemusel postoupit do druhého kola a suverénně se postavil do druhého kola jako zástupce protestního hlasu.
To je možná nejdůležitější zpráva prvního kola. Celkový zisk prvních dvou kandidátů přesáhl 70 procent. Pro srovnání – v roce 2013 tvořil součet zisků Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana po prvním kole 47,6 procenta, to znamená, že nového favorita si ve druhém kole musela hledat víc než polovina voličů. O pět let později Miloš Zeman s Jiřím Drahošem oslovili v prvním kole dohromady těsně přes 65 procent hlasujících. A nyní už bude voličů, kteří nebudou mít ve druhém kole svého favorita, méně než třetina.
To je zajímavý posun, který by teoreticky mohl kampaň před druhým kolem do jisté míry zklidnit.
Jenže na druhé straně stojí potřeba Andreje Babiše dále mobilizovat protestní hlasy, a to nejen ty z SPD, které dostal v prvním kole Jaroslav Bašta. To by samo o sobě nestačilo. Andrej Babiš se bude muset pokusit zopakovat výkon Miloše Zemana z roku 2018 a dostat k urnám i ty protestní voliče, kteří k prvnímu kolu vůbec nepřišli. A zároveň pokud možno odradit od druhé účasti voliče dalších neúspěšných kandidátů, především alespoň část z toho více než milionu, který dohromady volil Danuši Nerudovou a Pavla Fischera.
Babiš bude ale ve složitější pozici než Zeman. Protože volební účast, což je samo o sobě skvělá zpráva, byla letos o celých šest procentních bodů vyšší než před pěti lety. Tehdy se především Zemanovým mobilizačním snahám podařilo zvýšit účast proti prvnímu kolu z 62 na 66,6 procenta. Při letošní účasti v prvním kole přes 68 procent bude rezervoár voličů, kteří k prvnímu kolu nepřišli, ale zároveň by byli vůbec ochotni o něčem jako volební účasti uvažovat, pro druhé kolo o dost menší.
To všechno dohromady znamená, že zejména kampaň Andreje Babiše bude muset oproti dosavadní fázi zásadně přitvrdit v protestní rétorice. Ve vykreslování Petra Pavla jako vládního kandidáta, v nerealistických příslibech mírových aktivit, ve stejně nerealistických příslibech korigování práce Fialova kabinetu, v budování obrazu trpící země, kterou ovšem zachrání šéf hnutí ANO ve chvíli, kdy dosedne na Pražský hrad.
Velká část z necelé třetiny voličů, jimž v prvním kole skončil jejich favorit, bude tíhnout spíše k Petru Pavlovi, případně k volební neúčasti. Chce-li Andrej Babiš ve druhém kole nadpoloviční většinu, bude si ji muset vybojovat tvrdě a zcela nevybíravě. Příštích 14 dnů bude velmi nehezkých.
