Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Andrej Babiš musí být spokojený. Nastal zlom. Jeho dva hlavní soupeři v prezidentské volbě, Petr Pavel a Danuše Nerudová, se mezi sebou perou. Jak známo, v takové situace se obvykle směje ten třetí.
Generál ve výslužbě více než rok vedl prezidentské žebříčky průzkumů, z nichž ho teď sesadila raketovým nástupem Danuše Nerudová. Dlouhé měsíce nezpochybnitelný finalista Pavel tak čtyři týdny před volbou zjistil, že účast ve druhém kole nemá jistou.
Na takový vývoj samozřejmě musíte nějak zareagovat, pokusit se ho zvrátit, prostě něco udělat. Člověk by nečekal, že zrovna muž s chladnou vojenskou rozvahou zpanikaří. Petr Pavel se rozhodl zaútočit na Danuši Nerudovou: a to tím nejméně šťastným způsobem. Prohlásil, že si není jistý tím, zda by byla lepší variantou na Hradě než Andrej Babiš.
To je nepochopitelný výrok, kterým rozhodně nic nezíská. A který vlastně příznivci Pavla ani Nerudové nechtějí slyšet. Pro většinu jejich stoupenců je hlavním cílem to, aby zabránili Babišovi usednout na Hrad jako hlava státu. A už méně jim zaleží na tom, jestli na Hradě bude sedět on, nebo ona. Hádkami, jestli je horší voják s komunistickou minulostí, nebo profesorka sázející na nekonfliktní vyprázdněnost, se vzájemně oslabují.
Hlavní dělící linie v české společnosti aktuálně jde mezi probabišovským a antibabišovským světem. Ten první má svého jasného prezidentského favorita, šéfa hnutí ANO, za nímž se sjednocuje. Josef Středula ani Jaroslav Bašta nejenže Babiše neohrožují, ale dokonce mu ani neberou nijak významná procenta.
Naopak antibabišovský svět dělá chybu, před níž mnozí varovali. Kvůli tomu, kdo by byl lepším prezidentským adeptem, se mezi sebou bude prát a vyhrabávat další příkopy před druhým kolem volby. Petr Pavel k tomu teď přispěl a pořádně zahloubil.
Přečtěte si nebo si poslechněte glosu Lucie Stuchlíkové:
Babišovi zatím vychází jeho scénář: První kolo bude jen konkursem na jeho soupeře pro finále, takže teď je klíčové proti sobě poštvat příznivce Pavla a Nerudové. A když pak přijde druhé kolo, rozhádaný antibabišovský svět se už nedokáže shromáždit za jedním kandidátem.
Občas se někdo raduje, že třetí přímá volba prezidenta připomíná americké primárky. Republikáni a demokraté se mezi sebou také několik měsíců mydlí, kdo z jejich adeptů by byl nejlepší. Když ho ale pak po „domácím“ boji v létě na nominačních konferencích vyberou, mají další tři měsíce na to, aby všechny šrámy zahladili a do listopadových prezidentských voleb se dokáží spojit za jedním.
Mezi prvním a druhým kolem české prezidentské volby jsou pouhé dva týdny, během nichž nepůjde snadno zapomenout na to, co si Pavel s Nerudovou o sobě navzájem řekli. Jak věrohodně a účinně by například v lednu zněla generálova výzva ke svým příznivcům, ať ve finále dají přednost Nerudové před Babišem, když ještě v prosinci s odkazem na její zbrklá vyjádření o tom měl pochybnosti?
A platí to i obráceně. Dnes sice bývalá rektorka na generálův výrok reagovala prohlášením, že ona by ho – i přes výhrady – v druhém kole proti Babišovi „samozřejmě podpořila“. Ale připomeňme její starší výrok, že „stát se nedá řídit jako firma ani jako vojenská jednotka“. Nebo prohlášení, že ona se na rozdíl od soupeřů neušpinila komunistickou minulostí – ani to nemohla stihnout, když jí v listopadu 1989 bylo deset let.
Přečtěte si komentář Miloše Čermáka:
Petr Pavel, když už chtěl na průzkumy reagovat zpochybňováním Nerudové, to mohl udělat jinak: Ano, teď jsme soupeři, v lecčems jsme odlišní, půjdeme si po krku, pereme se o stejné voliče – ale zároveň nám jde o stejnou věc. Tedy zabránit zvolení Andreje Babiše prezidentem, on je pro nás oba hlavní zlo a nebezpečí pro demokratický systém.
Byť jen na okamžik připustit, že Babiš by mohl být lepší hlavou státu než Nerudová, je velkou generálovou chybou.
K porážce Andreje Babiše, a to nám ukázaly už dvoje volby, zaručeně vede jediná cesta. Roztříštěná konkurence se musí spojit, jinak nemá šanci. Zafungovalo to loni ve sněmovních volbách a hlavně pak letos v senátních. V dvoukolovém systému uspělo ANO jen tam, kde se vládní strany nedohodly na jednom kandidátovi.
Z toho vyplývá, že pro takzvaný antibabišovský svět jsou možná i dva prezidentští adepti až moc. Chtějí skutečnou jistotu pro naplnění zmiňovaného cíle? Pak by buď Nerudová, nebo Pavel museli odstoupit z volby už před prvním kolem s tím, že podporují toho druhého.
K tomu jsou dnes spíše vyzývání senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, aby „nepřekáželi“ a neubírali hlasy vážným kandidátům. Jenže tolikrát zmiňovaný příklad ze Slovenska ukazuje, že Zuzaně Čaputové se v roce 2019 uvolnila cesta tím, že z volby odstoupil její největší soupeř, nikoliv adepti z chvostu pelotonu.
Danuše Nerudová ani Petr Pavel toho asi schopni nebudou. Andrej Babiš se musí upřímně radovat.
