Článek
Účast Andreje Babiše v prezidentské volbě se v průběhu času více nebo méně čekala, přesto jeho nečekané oznámení v neděli večer vyvolalo přesně ten efekt, který vyvolat mělo a vlastně muselo. Ve všeobecném a do velké míry oprávněném rozhořčení – aktuálně obžalovaný někdejší příslušník StB s neomaleným vystupováním a talentem pro všechno možné, jen ne pro roli společenského svorníku – trochu zanikají hlavní důvody Babišovy kandidatury a také některé její pozitivní prvky.
Viděno zpětně optikou posledních měsíců, Babiš vlastně nemohl nekandidovat. Už s ohledem na jeho cit pro momentální společenské nálady, na jeho vytříbený čich na lov laciných politických bodů, na onen populistický kompas, který jej dost úspěšně vede celou jeho politickou kariérou a který jej mezi lety 2013 a 2017 přiměl zcela vyměnit voličskou základnu.
Jak Babišova kandidatura zamíchá kartami?
Andrej Babis mění podobu volební soutěže, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Lubomír Kopeček. Jak Babišův nástup na scénu ovlivní prezidentskou kampaň? Jak by mohl uspět, když mu průzkumy ve druhém kole zatím nedávají šanci? A co jeho soud v kauze Čapí hnízdo? Celý rozhovor s Marií Bastlovou si můžete pustit pod následujícím odkazem.
Momentálně visí ve vzduchu několikanásobná krize, a lze-li někde přijít ke snadným politickým bodům, pak na permanentní kritice vlády a jejího klopýtání. Dosavadním prezidentským kandidátům nebyl tento sentiment po srsti. Snad s výjimkou Josefa Středuly, který tu a tam po vládě vyjel, ale kterému ubrala na přesvědčivosti nepovedená odborářská demonstrace a také starosti se sháněním podpisů pod kandidátskou petici. S postupujícím časem reálně hrozilo, že se tématu „neschopné Fialovy vlády“ někdo dostatečně obratně chytne a v ostře sledované předvolební vřavě na sebe stáhne pozornost a přízeň, které podle Babiše mají náležet „lídrovi opozice“, tedy jemu.
Právě tohle riziko – že by ve vypjaté společenské situaci během kampaně trochu sešel z očí – nechtěl Babiš podstoupit. Také proto, nejen kvůli hojně skloňované prezidentské imunitě, se rozhodl, že se mu vyplatí do volby a do kampaně vpadnout, i když momentální průzkumy jej nemají za hlavního favorita. Navíc momentální průzkumy, jak už dobře víme z minulosti, zdaleka neříkají, jak volby skutečně dopadnou. Považovat Babiše za kandidáta bez šance na vítězství by bylo hodně naivní a znamenalo by to podcenit kvality jeho marketérů a jejich schopnosti číst v náladách voličů i vývoji minulých dvou prezidentských klání.
I kdyby ale současné průzkumy nakrásně byly ukázkou věcí příštích, tak i případná prohra ve druhém kole bude pro Babiše právě z pohledu udržení pozornosti platnou politickou investicí pro případné další volby sněmovní, i kdyby měly proběhnout až v řádném termínu.
Babišův protivládní étos navíc může do jisté míry pomoci i samotné volbě v tom smyslu, že povzbudí volební účast. Zjednodušeně řečeno, pokud by se hlavní souboj odehrával řekněme mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, zažili bychom pravděpodobně klidnější a kultivovanější předvolební kampaň, ale také prohloubení frustrace části společnosti, která utrpěla debakl už ve sněmovních volbách.
Přečtěte si komentář Jana Lipolda
Milion propadlých hlasů z loňského října je varováním, které mluví o tom, že značná část voličů dost aktivních na to, aby přišli k volbám, nemá přes tuto svou aktivitu dnes na parlamentní úrovni odpovídající zastoupení. Babiš se jistě nestane jasnou volbou všech sněmovních voličů ČSSD, KSČM a Přísahy, možná se nestane jasnou volbou ani pro všechny voliče ANO. Ale aspoň části nespokojených a dnes podreprezentovaných může dodat pocit, že k prezidentským volbám má smysl přijít. Souběžně může Babišova polarizující osobnost stejně jako tvrdý styl kampaně motivovat k větší volební aktivitě také jeho odpůrce.
Že je vyšší účast ku prospěchu každých voleb, je zřejmé. Poměřovat si velikosti davů na Václavském náměstí je hezké hobby, ale tím, co rozhoduje o budoucnosti demokratické země, jsou volební výsledky. A čím je účast vyšší, tím jsou tyto výsledky reprezentativnější. V tomto smyslu je Babišova účast v hradním klání vítaná, jakkoli si můžeme vsadit, že kampaň bude zlá. Póza smířlivého strýce, kterou mizerně sehrál ve svém úvodním „prezidentském“ vystoupení nad zjevně cizím a dost nepřesvědčivě přečteným projevem, vydrží Babišovi nejdéle do prvního předvolebního mítinku. Pak se to všechno rozjede naplno. A čím víc lidí získá pocit, že se jich to tak či onak týká, tím lépe.
