Článek
Prezidentské volby jsou v podstatě za rohem. Na kampaň před prvním kolem zbývají kandidátům tři týdny, ale můžeme-li doufat v jakýs takýs klid zbraní během vánočních svátků, tak vlastně spíš dva.
Poslední průzkumy potvrdily trend vzestupu Danuše Nerudové. Ta už se dokonce ve dvou šetřeních pro první kolo volby ocitla na prvním místě (u Medianu a Kantaru). A sázkové kanceláře ji v tuto chvíli podle agregátoru Mandáty.cz považují za favoritku voleb – připisují jí šanci na výhru 43 procent, zatímco Petru Pavlovi 32 a Andreji Babišovi 24 procent.
Ani průzkumy, ani sázkové kurzy samozřejmě neříkají nic o skutečném výsledku voleb. Výsledky volebních modelů jsou velmi těsné, rozhodování na poslední chvíli je důležitý a zrádný fenomén a ani kampaně jednotlivých kandidátů ještě neřekly poslední slovo.
Do hry navíc v posledních dnech vstoupilo několik vnějších faktorů, které mohou předvolební kampaní ještě dost zamávat.
V případě Danuše Nerudové dostává konkrétnější a pro kandidátku nepříliš příznivé obrysy kauza rychlodoktorátů na Mendelově univerzitě za jejího působení. Deník N zveřejnil část zprávy Národního akreditačního úřadu, která konstatuje porušování zákona.
Nerudová se drží své verze, že v pozici rektorky „nebyla pytlákem, ale hajným, který pytláka chytil“. Ale pro jistotu už hezky po babišovsku označila zprávu akreditačního úřadu za součást předvolebního boje a snahu „dehonestovat moji práci ve vedení univerzity“.
Část jejích příznivců na sociálních sítích navíc interpretuje kauzu jako jakýsi kavalírský delikt ve srovnání se škraloupy spolufavoritů – ať už minulostí rozvědčíka ve službách komunistické armády nebo estébáctvím, střetem zájmů a trestním stíháním.
Jak celá kauza na výsledek Danuše Nerudové dopadne, samozřejmě v tuto chvíli nevíme. Ale její podstata je známa už několik měsíců a nezdá se, že by to vzestup Nerudové ve volebních modelech nějak zásadně brzdilo. Takže dosavadní „kontrola škod“ se jejímu týmu zřejmě celkem daří.
Největší rozruch ale panuje v kampani Andreje Babiše. Ten musí nadále ze svých mítinků a od natáčení svých nekonečných videí odbíhat k soudu, aby tam vysvětloval kauzu Čapí hnízdo. Další jednání začne 4. ledna, týden a dva dny před prvním kolem prezidentské volby. Zprávy, které se z veřejného soudního líčení dostávají na veřejnost, Babišovi přirozeně nijak nelichotí. A komplikují mu budování image oddaného manažera připraveného sloužit lidem na Pražském hradě. A této koule na noze se Babiš zjevně nezbaví do posledních minut před otevřením volebních místností.
Další velkou událostí v Babišově kampani – vedle virálního videa zachycujícího jeho mezery ve vzdělání – byla přímá podpora od stávající hlavy státu Miloše Zemana. V té se skrývá několik zajímavých momentů. V první řadě je vůbec velká otázka, zda jde pro Babiše o nějakou znatelnou pomoc. Za normálních okolností by doporučení úřadující hlavy státu mohlo mít jistou sílu, pokud by v čele státu stál široce respektovaný politik. Za stávajících českých okolností, kdy na Hradě sedí zcela zdiskreditovaný prezident se svou suitou všehoschopných byznysmenů, by taková podpora mohla být docela dobře i polibkem smrti.
Zemanův mohutný elektorát z poslední prezidentské volby se fakticky rozpadl. Zeman ztratil mnoho svých původních voličů z roku 2018 svými (vesměs racionálními) postoji k epidemii covidu, další rozezlil svou (čistě pragmatickou) otočkou ve vztahu k Rusku a Vladimiru Putinovi a nemalou ránu představovalo i jeho (zcela nepřijatelné) omilostnění šéfa lánské obory Miloše Baláka.
Po takovém období je skutečně těžké říci, kdo na Zemanovo doporučení skutečně dá, jaké voliče svým vystoupením Andreji Babišovi posílá a kolik jich bude. Jisté je, že v posledním průzkumu CVVM vyjádřilo prezidentovi důvěru jen 33 procent lidí. Vice lidí dnes důvěřuje i nepříliš oblíbenému Senátu. Ještě před obdobím covidu se Zemanova podpora pohybovala kolem 50procentní hranice.
Tady stojí za to připomenout, že vláda, která vlažně podpořila Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera, je na tom ještě o fous hůř než hlava státu. Podle stejného průzkumu se Fialův kabinet těší důvěře 28 procent dotázaných.
Z toho lze dovodit snad jen tolik, že rady a doporučení stávajících politických institucí nakonec nebudou tím, co prezidentské klání rozhodne a podle čeho se bude významná část voličů orientovat.
