Komentář: Babiš se promobilizoval do finále. A možná narazil na strop

První kolo voleb, které uzavřou prezidentskou éru Miloše Zemana, rozhodlo o očekávaném finále: Petr Pavel versus Andrej Babiš. V posledních dnech kampaně se váhající voliči výrazně přikláněli ke dvěma ústředním favoritům.

Zemana tak na Hradě vystřídá jeden z těch, kterým byla, především v případě Babiše, připomínána jejich minulost spojená s érou komunistické normalizace. Hlasování ale ukázalo, že tohle téma už není pro volby – ani v případě nejvyššího státního úřadu – podstatné. Volbám ve výsledku dominovali dva kandidáti, kteří byli v 80. letech členy komunistické strany. To je holý fakt a svým způsobem i důkaz toho, že více než třicet let staré události lidé do svých názorů a životních postojů vstřebali jako historii.

Andrej Babiš, který v roce 2014 na twitter napsal, že „náplň funkce prezidenta by ho nebavila a ani pro ni nemá předpoklady“, získal stejně jako Petr Pavel skoro dva miliony hlasů. Pětatřicet procent je víc než výsledek ANO v jakýchkoli celostátních volbách. Babiš při první sólové kandidatuře výsledkový strop posunul.

Těžil jednak z dlouhodobé hybridní prezidentské-neprezidentské kampaně, kterou vedl už od jara 2022, dlouho před oznámením kandidatury. A jednak z toho, že se volby opět snažil rámovat jako „referendum o vládě“. Ačkoli jím ani v případě loňských komunálních, ani letošních prezidentských voleb fakticky nebyly. Prezident nejen že nemůže vládu „odvolat“, ale ani „zastavit“, jakkoli si to řada voličů Andreje Babiše a Jaroslava Bašty určitě přeje.

Kromě toho, „letošní“ prezident bude v úřadě ještě v roce 2028. Dávno po příštích parlamentních volbách, které jsou na pořadu na podzim 2025. Za pár let může být u výkonné moci s nějakou úplně jinou vládou, než proti které teď Babiš a Bašta mobilizují. Obrátit pár stránek v kalendáři je pro porozumění tomu, oč v prezidentských volbách jde, nebo naopak nejde, důležité. Prezidentský horizont je jiný a hlavně delší, než aby se dal zjednodušit do soupeření s vládou Petra Fialy. Kromě toho, Ústava je napsaná tak, že prezident a vláda jsou – měli by být – odsouzeni ke spolupráci.

Jiná věc je praxe volební kampaně – a Babišovo „referendum o vládě“ bylo tentokrát účinnější než vloni. Zaprvé proto, že Andrej Babiš osobně kandidoval, respektive personifikoval volbu proti vládě. Zadruhé, na řadu lidí doléhají starosti o živobytí, inflace, nejistota, i únava z války na Ukrajině víc než vloni v září, kdy se volilo naposledy. A za třetí, vysoká, 68procentní volební účast přivedla k urnám také řadu tzv. protestních voličů, jejichž hlasy pravděpodobně prospěly Babišovi – jakkoli se to v případě politika, který byl dlouhá léta ve vládě, může zdát zvláštní.

Z pohledu na mapu výsledků je evidentní, že tam, kde lidé naléhavěji cítí sociální, existenční problémy, nebo jim připadá, že se ocitli na periferii zájmu, se hodně hlasovalo pro Andreje Babiše. Typicky severozápadní Čechy, některé části Moravskoslezského kraje. Kdežto v oblastech, kde se lidé rozhodovali spíš podle nemateriálních meřítek, ano, podle těch na babišovském billboardu vysmívaných „keců o hodnotách“, vítězil v prvním kole Petr Pavel. Typicky v Praze.

V předvolebním průzkumu STEMu pro CNN Prima News lidé hodnotili různé charakteristiky příštího prezidenta. Jedna z nich zněla: Zajistí, že se bude dařit všem. Mezi těmi, kdo současnou krizi podle svých slov nezvládají, po takovém prezidentovi volá polovina dotázaných – je to pro ně zdaleka nejdůležitější měřítko. Jakkoli iluzorní: „Zajistit, že se bude dařit všem“ není v prezidentských silách, a možná ani v silách jakéhokoli politika. Ale tohle tak trochu zoufalé volání se nedá a nesmí přeslechnout – to platí pro kandidáty, i pro budoucího vítěze voleb.

Andrej Babiš v kampani do značné míry kopíroval postupy Miloše Zemana. Nejen pohrdáním debatami, ale také symbolickým ignorováním hlavního města Prahy.

Nejde jen o to, jestli kandidát na prezidenta všeho lidu smí ze spoluobčanů, kterým údajně pozorně naslouchá, vynechat tak významnou, milionovou podmnožinu. Jde i o volební taktiku a aritmetiku. O kraj, kde se rozděloval třetí nejvyšší počet hlasů – a Babiš tu dostal slabých 20 procent, o dva procentní body méně než Miloš Zeman před pěti lety. Jedna z Babišových strategií pro druhé kolo tak může být – buď mobilizovat nejen proti vládě, ale i proti Pražákům, anebo se snažit o jejich hlasy nějak viditelněji ucházet.

V tom případě to ale bez „keců o hodnotách“ nepůjde. Pokud chce oslovit nové skupiny voličů. Protože rezervoár hlasů, vyplývající z nespokojenosti s vládou a tíživé materiální situace, Andrej Babiš v prvním kole do značné míry vyčerpal.