Článek
Obžalovaný Andrej Babiš v neděli večer oznámil, že bude v lednu 2023 usilovat o zvolení prezidentem České republiky. Výmluvné je, že se to stalo vzápětí po schůzce s dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem.
A také o den dřív, než hnutí ANO původně avizovalo. Přičemž Babišovi spolustraníci v neděli opakovali, že kandidáta – v té době veřejně neznámého – bude v pondělí dopoledne ještě schvalovat vedení, a až pak bude představen. Předseda je tím pádem zesměšnil – na to, že působí jen jako jeho stafáž, by ale už měli být zvyklí.
Obsah rozhovoru v Lánech neznáme. Ale Babiš tu pravděpodobně vyrozuměl, že může počítat se Zemanovou podporou. A místo tiskové konference v pondělí půl hodiny po poledni běžel tam, kde je větší sledovanost: do nedělních Televizních novin na Nově. Dá se to brát jako malý závdavek věcí příštích. Babiš něco veřejnosti slíbí, ale protože pak usoudí, že je pro něj výhodnější udělat to jinak, tak to udělá jinak. To je celý on. Maximalizace zisku.
Před volbami 2017 tvrdil, že když bude premiérem, tak po čtyřech letech v politice skončí. Nebyla to pravda. V roce 2014 tweetoval: „Nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila ani na ni nemám předpoklady.“ Není to pravda. Respektive víme, že ta první věta není pravda.
S tou druhou je to trochu jinak. Jestli by Andreje Babiše náplň práce prezidenta „bavila“, těžko říct. Ale že pro ni nemá předpoklady, to je při pohledu na jeho životopis, povahu, styl, způsob vyjadřování, politické působení i další faktory z gruntu správné konstatování – i když v roce 2022 si to Babiš patrně nemyslí.
Stručně řečeno, hlavou státu by měl být vášnivý milovník svobody a parlamentní demokracie, sečtělý člověk s čistým štítem schopný pokory, empatie, zdrženlivosti a respektu k různosti, oddaný státnosti a jejím institucím, v současnosti také hlasitý a vlivný podporovatel Ukrajiny. Andrej Babiš nesporně takzvaně „v životě něco dokázal“, ale jeho dílo míří jinam. Na prezidenta se vůbec nehodí, pomineme-li teď úvahu, jak dalece by v té funkci mohl rovnou škodit.
Přesto je Andrej Babiš kandidátem vážným a silným. Rozhodně bude patřit k favoritům. Miloše Zemana volilo před pěti lety ve druhém kole 2,853 milionu lidí. Z nich, přesněji z podobné „cílové skupiny“ nespokojené s poměry a s vládou, se bude utvářet hlavní část Babišova příštího elektorátu. I proto je Zemanova podpora Babišovi – která, dá se čekat, ještě zesílí stejně jako Zemanovy pokusy tupit jiné relevantní kandidáty – velevýznamná.
Po dlouhém lavírování konečně ohlášenou Babišovou kandidaturou se pole uchazečů a uchazeček o nejvyšší úřad de facto uzavírá. Fakt, že Andrej Babiš do voleb jde, že do nich jde s programem „stop vládě“ – pro prezidenta nepatřičným – a že jeho vyhlídky nejsou marné, ačkoli velká část společnosti mu nemůže přijít na jméno, dohromady vypovídá o jednom: Čeští občané se až bolestně rozcházejí v tom, co si od svého prezidenta slibují. Společné mají to, že si toho slibují strašně a nesplnitelně mnoho. Babišův nástup tahle nedorozumění nejméně do ledna 2023 vyhrotí a posune na novou úroveň.
