Prezidentští kandidáti chtějí hlasy menšin. „Ale nevědí o nás nic“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při jednom ze svých prvních výjezdů do regionů v rámci prezidentské kampaně navštívil šéf ANO Andrej Babiš i vietnamskou komunitu v Ústí nad Labem. S majitelem společnosti Tamda si prošel tamní obchodní centrum, vyfotil se s vietnamskými manikérkami a natočil rozhovor pro internetovou televizi Tamda Media, která ve vietnamštině přináší zprávy z Česka i ze světa.

Na početnou komunitu se ostatně Babiš nezaměřil poprvé. Před loňskými sněmovními volbami on a jeho kolegové z hnutí ANO vyrazili do pražské tržnice Sapa, kde využili tamních služeb, třeba kadeřníků.

Nebude ale jediný, kdo chce ve volbách zabojovat o přízeň českých Vietnamců. Na transparentním účtu senátora Pavla Fischera se přednedávnem objevila faktura za překlad volebního letáku do vietnamštiny.

„V naší kampani je zapojeno také několik vietnamských dobrovolníků, na jejichž popud jsme leták ve vietnamštině připravili,“ vysvětlila Seznam Zprávám mluvčí Fischerovy kampaně Mária Pfeiferová. Kontaktní kampaň zaměřenou konkrétně na vietnamskou komunitu prý ale Fischer neplánuje.

Podle marketéra Tran Van Sanga, který politiku okusil před rokem, kdy kandidoval do Poslanecké sněmovny za sdružení Aliance pro budoucnost, je zaměření se na Vietnamce zbytečné, neboť přinese jen pár hlasů.

„Těch hlasů je opravdu pár, protože Vietnamců, kteří se o politiku aktivně zajímají, není mnoho. Politika v Česku je pro ně nepřehledná,“ přibližuje Sang a dodává, že on sám je z politiky znechucený, byť se do ní vloni chtěl aktivně zapojit. Tematiku cizinců podle něj političtí kandidáti většinou jen zneužívají.

„Nevědí o nás nic. Berou to jen cíleně, aby získali pár hlasů,“ myslí si podnikatel, který ve zdejší vietnamské komunitě funguje i jako influencer, na facebooku má kolem 7 tisíc sledujících.

A dodává, že mladí Vietnamci, kteří se v Česku už narodili a prošli zdejším školstvím, se na podbízení se komunitě utáhnout nenechají. Ve volbách se totiž rozhodují už jako rodilí Češi, podle různých preferencí, které nemají s národností nic společného.

Babiš při své návštěvě obchodního centra v Ústí nad Labem využil i možnost oslovit komunitu přes televizi Tamda Media, která má na serveru YouTube téměř 8 tisíc odběratelů. „Znám vietnamského prezidenta i premiéra, jako premiér jsem lobboval za přímé spojení Vietnamu s Prahou,“ pochlubil se reportérům, kteří za ním na začátku listopadu dorazili až z Prahy.

Hodně Vietnamců Babiše podle reportérů internetové televize zná z dob covidu, kdy se jejich komunita výrazně zapojila do pomoci. „Ale přinášíme o něm divákům i informace o jeho kauzách, nebojte,“ rozesmála se reportérka.

Další menšinou, za kterou kandidáti na všechny možné politické funkce rádi jezdí, jsou Romové. A na scénu se opět dostává Andrej Babiš. Který mimochodem v roce 2016 při své návštěvě Varnsdorfu zpochybnil existenci romského koncentračního tábora v Letech, za což tehdy schytal pořádnou porci kritiky ze všech stran.

Babiš se minulý týden nechal nafotit a natočit u holiče českých celebrit, který si říká Laky Royal. Barber romského původu Lukáš Vlačuha za sebou má takřka hollywoodský příběh. I přes těžkou startovní pozici, která začala v dětském domově, a peripetie, kdy skončil i na ulici, se vypracoval v majitele vyhledávaných salonů.

Své sympatie k Romům už v létě dala najevo i prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která na svých sociálních sítích zveřejnila příspěvky z festivalu romské kultury Khamoro.

Efekt volební kampaně zaměřené na Romy podle ředitele organizace IQ Roma Servis Petra Máčala záleží na mnoha faktorech, zejména na vzdělání a socioekonomické situaci.

„Je rozdíl mezi tím, jestli kandidát přijede do vyloučené lokality, anebo mezi naše studenty, kteří se už rozhodují podle stejných kritérií jako většinoví voliči,“ vysvětluje s tím, že lidé ve vyloučených lokalitách se nechají snáze ovlivnit dárky či slibem jednoduchých řešení.

Ani to však podle něj není zárukou toho, že kandidát v lokalitě uspěje. „Lidé v sociálně vyloučených lokalitách mají své vlastní problémy, mnohdy existenční. A ani nevěří tomu, že nějaký politik něco změní,“ popisuje. Že by některý z favoritů volby výrazně mířil na romskou komunitu, zatím ani sám nezaznamenal.

Specifickými národnostními menšinami v Česku jsou pak Slováci a Němci. Jejich zástupci ani neočekávají, že by se někdo z prezidentských kandidátů snažil ulovit jejich hlasy apely a sliby souvisejícími s jejich národností.

„My tady žijeme dlouhodobě a dlouhodobě se o jednotlivé kandidáty zajímáme. Nejsme skupina, která by se nechala za pět minut dvanáct koupit líbivými sliby,“ reaguje na dotaz Seznam Zpráv předseda České obce Slovákov Andrej Bárdoš.

Podobně to vidí i jeho kolega zastupující české Němce, předseda Shromáždění německých spolků a místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny Martin Dzingel.

„Jsme specifická národnostní menšina, která tady žije už 800 let. Nejsme jako třeba Vietnamci či Ukrajinci, kteří se sem přistěhují a časem třeba získají občanství,“ vysvětluje. Průzkum, koho budou čeští Němci volit, si proto ani nedělal. Stejně jako u Slováků, Romů či Vietnamců bude každý volit podle svých občanských preferencí.

Speciálně u německé menšiny ale existuje jedno téma, které se jí týká, a někteří politici ho tu a tam před volbami, zvlášť těmi prezidentskými, vytáhnou. Jde o Benešovy dekrety. „To opravdu není fér. Vytáhl je tehdy Miloš Zeman a pomohlo mu to vyhrát první prezidentskou volbu nad Karlem Schwarzenbergem,“ vzpomíná Dzingel a dodává, že vytahování tohoto tématu považuje za zneužití německé menšiny v Česku.

Ze současných kandidátů mají čeští Němci zkušenost jen s Andrejem Babišem, se kterým spolky spolupracovaly v době, kdy byl předsedou vlády. „Za jeho vlády bylo německé menšině umožněno dělat hodně projektů. To je fakt. Ať si o té vládě a o Andreji Babišovi samotném myslíme cokoliv, jako premiér byl k Němcům vždy velmi vstřícný,“ uzavírá šéf českých německých spolků.