Jen třetina Čechů chce prozápadního prezidenta

Podle údajů Seznam Zpráv se posledního průzkumu platformy Výzkumník Seznam zúčastnil zatím nejvyšší počet respondentů, konkrétně 1916.

Následující graf ukazuje, jakého prezidenta Češi chtějí. Měl by být kultivovaný, dobře reprezentovat, spojovat je, místo aby je provokoval vyhraněnými názory.

Velmi vysokých hodnost dosáhl názor, že hlava státu má být celkově kultivovaná (více než 97 %) a má šířit dobrý obraz Česka v zahraničí (95,5 %).

Podobné nároky mají lidé na dobrý zdravotní stav prezidenta či prezidentky (více než 93 % respondentů). U fyzického hendikepu ale 61 procent lidí uvádí, že by jim nevadil, 29 % by s ním naopak mělo problém. Pro každého desátého respondenta pak fyzický hendikep vůbec není tématem.

Přestože se ve veřejné debatě stále objevuje silný názor, že česká společnost není připravena, aby na Hradě usedla prezidentka, data z platformy Výzkumník Seznam ukazují opak. Více než tři čtvrtiny lidí soudí, že na pohlaví hlavy státu vůbec nesejde.

Rozdílný názor ovšem panuje, pokud jde o geopolitickou orientaci prezidenta. Podle 40 procent respondentů by měl být neutrální.

„Myslím, že do toho promlouvá současná osobnost prezidenta, který občas dělal opoziční zahraničí politiku,“ komentuje data pro Seznam Zprávy politolog Otto Eibl z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

„A v té neutralitě mohou být dvě věci: buď to, že by prezident měl nechat zahraniční politiku na vládě, nebo se do toho promítá představa o prezidentovi jako nepolitickém aktérovi,“ pokračuje.

Z odpovědí také vyplynulo, že si pouze 34 % dotázaných myslí, že by prezident měl být prozápadní. „Tato čísla bych čekal třeba na Slovensku, kde jsou obyvatelé většinou zdrženlivější vůči Západu. To číslo je na první poslech strašně malé. I když vidíme, jak lidé vnímají konflikt na Ukrajině a vládní pomoc, tak – byť to klesá – nikdy se nedostáváme pod 50 procent. A toto je ještě o něco méně,“ vysvětluje Eibl.

Podle dalšího politologa může být postojem také důsledek války na Ukrajině.

„Tradičně existuje v české společnosti nezanedbatelná menšina, která odmítala členství v EU. A ještě výraznější byl tento odpor ohledně NATO. S vypuknutím rusko-ukrajinské války se to načas zeslabilo a posílila se prozápadní orientace,“ připomíná politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.

„Nicméně průzkum naznačuje sílící únavu některých lidí z války na Ukrajině a slábnoucí ochotu pokračovat v aktivní české podpoře této země,“ podotýká.

S některými současnými pravomocemi má nemalá část Čechů problém. 40 procentům respondentů například vadí milost bez omezení.

Politolog Kopeček upozorňuje, že už za prezidentství Václava Havla šlo o velmi citlivě vnímanou záležitost. „Velký počet milostí a hlavně některé sporné případy opakovaně snížily důvěru v Havla. Václav Klaus si na to dával větší pozor, ale i u něj se vyskytly případy, které budily kontroverze. Amnestie, což je forma – zjednodušeně řečeno – hromadné milosti, pak zdecimovala důvěru v Klause v závěru jeho prezidentství,“ říká.

Kopeček dodává, že i končící prezident Miloš Zeman dával milosti, které vyvolaly ve společnosti debatu.

„Milostí udělil ve srovnání s oběma předchůdci minimum, nicméně také tam byly sporné případy, které rozpoutaly velkou debatu (nejvíce případy Kajínek a Balák). Milost jako pozůstatek monarchistického dědictví zkrátka byla a je citlivá záležitost.“

Jasno mají Češi ohledně trestnosti a odvolatelnosti prezidenta. Většina by byla pro možnost trestního stíhání i během funkčního období. 30 procent respondentů uvedlo, že by byli rozhodně pro, 25 procent, že spíše ano.

Téměř tři čtvrtiny si pak myslí, že prezident by měl být odvolatelný.

„Přijde mi to logické, protože lidé si volí prezidenta, takže když si někoho volím, mám mít možnost ho také odvolat. Chybí tady ale analogie k procesu vyslovení nedůvěry vládě. Prezident je z výkonu své funkce nezodpovědný, zodpovídá za něj vláda, což je krok, který je udržitelný, když je nepřímá volba. Když máme přímou volbu, tak je to problém,“ soudí politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tři čtvrtiny dotázaných pak na otázku ohledně ponechání přímé volby prezidenta reagovaly volbou rozhodně ano či spíše ano. „Rozumím tomu. Jakmile jednou lidem dáte možnost volit, nikdo to nechce předávat dál. Lidé už si zvykli, že si prezidenta volí v přímých volbách. Kdo by to chtěl vracet zpět,“ říká Mlejnek.

„K zavedení přímé volby přispěla skutečnost, že politická reprezentace tu nepřímou volbu nezvládávala, hlavně poslední volbu Václava Klause,“ podotýká.