Článek
Co se v analýze dočtete
- Miloš Zeman před pěti roky ve druhém kole získal ve srovnání s kolem prvním o 870 tisíc hlasů víc. Andrej Babiš však nyní oslovil jen 200 tisíc nových voličů.
- Předseda hnutí ANO byl teď oproti prvnímu kolu o trochu úspěšnější ve skutečně odlehlých lokalitách, naopak sídliště, kde býval úspěšný, se od Babiše odvrátila.
- Případné Babišovy voliče odradil příliš agresivní start jeho kampaně, kterou jeho tým stavěl na slibování míru, v druhém plánu ovšem na strašení válkou.
Do druhého kola prezidentské volby nastoupil expremiér Andrej Babiš (ANO) ve stejné pozici jako před pěti lety jiný lídr levice, totiž současný končící prezident Miloš Zeman. Ten ovšem tehdy ve finále získal oproti prvnímu kolu o 870 tisíc hlasů víc. Babiš však oslovil jen 200 tisíc nových voličů, pokud jeho zisk ve druhém kole srovnáme s počtem hlasů, které se svým souputníkem Jaroslavem Baštou obdržel v kole prvním.
Příliš ostrým rozjezdem kampaně před druhým kolem, kterou jeho marketingový tým stavěl na slibování míru, v druhém plánu ovšem na strašení válkou, zřejmě Babiš odradil ty voliče, které chtěl přetáhnout ostatním kandidátům, případně získat mezi nevoliči. Svědčí o tom fakt, že jeho podíl mezi prvním a druhým prezidentským hlasováním vyrostl v celé republice zhruba stejně, ovšem pouze o bezvýznamná dvě procenta. Bylo to žalostně málo vzhledem k tomu, že v prvním kole získal společně s Baštou necelých 40 procent.
Sídliště se od Babiše odvrátila
Už v prvním kole Babiš oslovil především voliče v odlehlých venkovských krajích, ve druhém se tato bilance ještě prohloubila. Alespoň o čtyři procenta víc příznivců Babiš našel pouze v těch nejodlehlejších z odlehlých regionů. Těšit ho může relativní úspěch v jižní části Hané mezi Přerovem a Vyškovem.
Vedle toho uspěl i v dalších „zapomenutých“ končinách, konkrétně v Mimoni na okraji bývalého sovětského vojenského újezdu Ralsko, v Poběžovicích na hranicích Bavorska nebo ve Zlatých Horách skrytými za hřebeny Jeseníků.
Ani trochu slušný výsledek nezaznamenal v jediném z okresních měst.
Babiš totiž na rozdíl od Zemana nedokázal oslovit panelová sídliště, kde žije 40 procent tuzemské populace. Jejich obyvatelé byli vždy pilířem levicových projektů a také Babiš jim vděčí za své úspěchy. V nejisté době však dali přednost státotvorné rétorice bývalého generála Pavla o „řádu a klidu“.
Na pražském Jižním Městě si Babiš proti prvnímu kolu polepšil o necelé procento, stejně jako činil pražský průměr, a přesvědčil tak necelou třetinu jeho obyvatel.
Ostatní velké panelové komplexy hlavního města na tom byly stejně s výjimkou Černého Mostu.
Ještě pozoruhodnější výsledky hlásí Ostrava a Ústí nad Labem, kde hlasy pro Babiše přibývaly před druhým kolem na sídlištích pomaleji, než byl průměr celého města.
V metropolích Babiš mimořádně zabodoval ve více či méně vyloučených lokalitách, kde ve druhém kole běžně dosáhl na úroveň osmdesáti procent. V mosteckém Chánově, teplickém předměstí v Bílině a v ústeckých Předlicích dokonce pokořil hranici 90 procent. Skutečně vyloučených lokalit je však v Česku příliš málo, aby měly ve volbách statistický význam.
Ve srovnání s Babišovou nepovedenou sázkou na protivládní protesty se Pavel nedopustil tak velkých chyb. Dopadl o poznání lépe než jeho neúspěšný předchůdce Jiří Drahoš v roce 2018. Toho tenkrát ve druhém kole volilo o 120 tisíc voličů méně, než kolik získal v prvním kole společně se svými tehdejšími spojenci Pavlem Fischerem, Michalem Horáčkem a Markem Hilšerem.
Pavlovi nyní pomohlo ve druhém kole na Hrad 3,36 milionu voličů, o 230 tisíc víc, než měl v prvním kole, počítáno i spolu s Danuší Nerudovou a Fischerem.
Rozhodným momentem mezi neúspěchem Drahoše a triumfem Pavla však byla především obratná, respektive nešikovná kampaň jejich protivníků.
