Sbírání podpisů se nejvíc prodražilo Janečkovi, nejlacinější má Pavel

Zájemci o prezidentský post letos hojně využívali specializované agentury na sběr podpisů potřebných pro prezidentskou kampaň. Část z nich využila i levnější možnost – svépomocí naverbované brigádníky.

Seznam Zprávy požádaly kandidáty, kteří do boje o Hrad vyrážejí s podporou občanů, aby vyčíslili částku, kterou v uplynulých měsících zaplatili za organizaci sběru podpisů. Tu jsme porovnali s počtem podpisů občanů, jejichž odevzdání v minulých týdnech oznámili.

Nejdráž jeden podpis vyšel matematika a miliardáře Karla Janečka. Ten za sběr podpisů utratil podle své mluvčí lehce přes 4,5 milionu korun. Oznámil odevzdání 73 037 hlasů. To činí něco přes 62 korun za jeden hlas.

„Kromě dobrovolníků a podporovatelů z řad přátel a jejich přátel jsme využili sítě čtyř agentur. Byla to nutnost vzhledem k tomu, že jsme začali s masivnějším sběrem podpisů až po komunálních volbách,“ vysvětlila Janečkova mluvčí Nikol Klevcovová. Odměna agenturám se podle ní kalkulovala od počtu získaných podpisů, ale také podle vynaložených nákladů na logistiku a administrativu.

Za agentury Janeček utratil něco málo přes 3 miliony korun. Půldruhého milionu pak vynaložil na logistiku ke stánkům, včetně třeba potisku triček pro sběrače podpisů.

Přes 2,5 milionu korun utratila za sběr hlasů bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Za služby agentury a podpisové stánky zaplatila 2 miliony korun. Něco málo přes půl milionu pak stáli krajští koordinátoři a individuální sběrači.

Při 82 628 hlasech, které podle svého týmu odevzdala, vyšel jeden hlas na necelých 31 korun.

Další občanský kandidát – Karel Diviš – dle svého transparentního účtu za sběr podpisů a s tím spojený marketing utratil 1,4 milionu korun. To při 61 600 odevzdaných hlasech činí 23 korun za jeden hlas.

Nejlevněji podpisy pořídil bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel, u kterého jeden podpis vyšel na necelých 20 korun. Podle jeho mluvčí Markéty Řehákové jde o náklady na stánky, podpisové archy, vybavení sběračů a náklady na páteřní sběrače.

„Částka zahrnuje také náklady na dobu 6 týdnů, kdy jsme testovali sběr přes agenturu v Brně, ale nakonec jsme se shodli placené služby nevyužít a podpisy jsme vysbírali vlastními silami. Velice nám v tom pomohli dobrovolníci,“ uvedla Řeháková. Počty podpisů podle ní rostly zejména ve chvíli, kdy se u podpisového místa objevil sám kandidát Pavel.

S podpisy občanů chtějí kandidovat i další tři kandidáti. Mluvčí podnikatele Tomáše Březiny slíbil, že částku, kterou utratili za sběr podpisů pošle. Po několika urgencích však přestal komunikovat. Částku není možné vyčíst ani z jeho transparentního účtu, neboť kandidát na něm neuvádí, za co odchozí částky utratil. Březina podle dřívějších informací prý nasbíral 85 tisíc podpisů, odevzdal jich však jen 74 tisíc. Ostatní jeho tým vytřídil jako neplatné.

Kolik utratil za sběr podpisů soukromý ombudsman Jiří Kotáb, který rovněž ohlásil dosažení mety 50 tisíc podpisů potřebných pro prezidentskou kandidaturu, neuvedl. Není to možné vyčíst ani z jeho transparentního účtu, na kterém od ledna loňského roku není jediný pohyb. Kotáb už dříve uvedl, že kampaň dělal pouze s podporou dobrovolníků.

Posledním kandidátem, který jde do boje o Hrad s podpisy občanů, je Pavel Zítko. Ten uvedl, že 50 tisíc podpisů získal během 8 dnů s podporou dobrovolníků. Odchozí platby na jeho transparentním účtu zatím byly pouze na úhradu pohonných hmot, na úhradu hotelu, nákup v prodejně s elektrem či na výběry hotovosti z bankomatu.

Ostatní kandidáti k přihlášení se do voleb využili podpisy poslanců či senátorů, kterých je potřeba 20, respektive 10.