Článek
Že na Pražský hrad přijde zásadní změna komunikačního stylu, bylo zřejmé vteřinu po vyhlášení výsledků prezidentské volby. Změna to bude vítaná, což se znovu ukázalo po schůzce nově zvoleného prezidenta Petra Pavla s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem.
Pavel po víc než hodinovém rozhovoru se Zemanem předstoupil před novináře a sdělil veřejnosti své dojmy ze setkání. Jasně, nic moc nového. Zeman přijal pozvání na Pavlovu inauguraci, potvrdil, že si rozmyslel své nebezpečné ústavní šprťouchle se jmenováním šéfa Ústavního soudu, oba mužové si vyměnili pohledy na průběh voleb, dohodli se na sdílení zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu o poměrech ve stávající prezidentské kanceláři. K výměně názorů nedošlo, alespoň ne k výměně jedněch za druhé, Pavel i Zeman si nechali ty své.
Příznačné je, že tohle všechno víme jen od jednoho z účastníků schůzky.
Miloš Zeman nevyužil jedinečné příležitosti – historicky prvního předávání úřadu jedním přímo zvoleným prezidentem druhému. Tady si to přece o společnou tiskovou konferenci přímo říká, snad i silněji než v případech povinných společných vystoupení v rámci státních návštěv.
Leč stávající hlava státu zůstala v neproniknutelné ulitě, v níž byla zalezlá po větší část své prezidentské dekády. Nabídla i v této nezvyklé situaci pouze to, čemu Angličané říkají „more of the same“, tedy více téhož. Zemanův nemluvící mluvčí Jiří Ovčáček dal tři fotky na twitter a tím bylo informování o této události (ne snad zásadně věcně důležité, ale unikátní a atraktivní) ze strany Pražského hradu vyřízeno.
Petr Pavel v Lánech
Až tenhle způsob komunikace s veřejností z Hradu vyvane, bude to nepochybně změna k lepšímu. Je ale dobré nezapomínat, že jde pořád jen o změnu formy. O tom důležitějším, o změně obsahu prezidentství, zatím – pochopitelně – víme málo, spíš nic.
Varování Miloše Zemana před „prezidentským údělem“, tedy před mocenským svěděním vyvolaným silným politickým mandátem, jenž je sevřen v úzkých ústavních mantinelech, nebylo plané.
Tento omezený manévrovací prostor v kombinaci s honosnými interiéry Pražského hradu i lánského zámku může mít na lidskou psychiku všelijaké vlivy, to už jsme viděli. Zcivilnění – a tím nemáme na mysli zemanovskou vulgarizaci – by prezidentskému úřadu neškodilo. Jakkoli je poněkud zvláštní očekávat zcivilnění od generála ve výslužbě, vyhlídky zatím nejsou beznadějné.
