Článek
Volby jsou svátkem demokracie a je velmi smutné, když se jich někdo nezúčastní. To je naše polistopadové „velké vyprávění“ o demokracii. Jenže ani demokracie sama o sobě není žádný svátek. Natož volby. Jít k volbám není něco automaticky pozitivního. A naopak: nevolit není nic automaticky špatného.
To je první bod této polemiky. Demokracie má smysl jako diskuze informovaných odpovědných občanů. Taková byla alespoň její idea, která nepočítala s válcováním občanů marketingovými kampaněmi v informační společnosti. Ale budiž, máme takovou demokracii, jakou máme. Máme takové občany, jaké máme.
A teď: je ctnostné jít k volbám? Vyslyšet neodolatelné volání moderních profesionálních marketérů? A trochu paradoxně si vysloužit i pochvalu konzervativních politologů a historiků?
Nikoli: nejít k volbám je svobodné rozhodnutí. A i to může být rozhodnutí dobře informovaného a odpovědného občana.
O naši přízeň by se mělo ucházet i dobro
Když média uvádějí volební účast jako něco pozitivního, pomíjejí kontext. Velmi malá volební účast by mohla být signálem nevolitelným politikům, aby toho už nechali. Pokud se občan nechá zatáhnout do téhle hry, že musí jít volit, respektive měl by jít volit, ztrácí šanci jasně vyjádřit svůj názor.
Dobře. To je snadnější část polemiky. Ta druhá věc je složitější: má smysl volit „menší zlo“?
Kandidát na prezidenta a jeho hranice
Bývalý premiér překročil v kampani hranici, která by se nikdy překračovat neměla. Ale co dělat, když musíte sehnat stovky tisíc nových hlasů.
To je ve „velkém vyprávění“ o demokracii také jasná teze. Ale samozřejmost to není.
Na tohle téma se píše mnoho úvah, filozofických, politologických, sociologických… Klasicky, populární z nedávné doby „války proti teroru“: Smím mučit vězně, když předpokládám, že má informace, které mohou vést k zabránění teroristickému útoku? Mučím ho, porušuji vlastní zákony a etické normy, a věřím, že tím zabráním většímu zlu.
Je to tak? A kde jsou jasná kritéria?
Jistě, běžný volič u voleb neřeší takto naléhavý problém. Nicméně bilanci „většího a menšího zla“ zpravidla čelí.
Podle mě je skutečně demokratické rozhodnutí nevolit zlo. I menší zlo je zlo. Tedy, pokud to tak volič/občan vnímá. Tečka.
Svátkem demokracie nejsou volby. Ani pragmatická volba menšího zla. Svátkem demokracie je pouze a jedině chování sebevědomého poučeného odpovědného občana. Občana, který se nenechá převálcovat ani marketingovými kampaněmi, ani líbivým „velkým vyprávěním“ o demokracii.
Když nebudeme volit „menší zlo“, třeba se přece jen – jakkoliv to není příliš pravděpodobné – začne o naši přízeň ucházet i „dobro“. Anebo nám také „větší zlo“ volby zruší.
Je to risk.
