Finále boje o Hrad: experti favorizují kandidáty, kteří zrentgenovali zemi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prezidentská klání v letech 2013 a 2018 ukázala, že kandidáti těsně před prvním kolem – které se uskuteční tento víkend – dokázali na základě svých posledních vystoupení body uhrát, či naopak ztratit. Vývoj čísel lze pozorovat porovnáním posledních volebních modelů s výsledky voleb v prvním kole. Markantní pohyby nastaly u tehdejších kandidátů Karla Schwarzenberga, Jiřího Dienstbiera a Jana Fischera, v případě minulých voleb u Pavla Fischera, Marka Hilšera či Michaela Horáčka.

Co dělat a čeho se vyvarovat, Seznam Zprávy zjišťovaly u několika aktérů minulých prezidentských voleb z řad kandidátů, poradců či zákulisních hráčů.

Někdejší senátor a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier skončil v prezidentských volbách se ziskem více jak 16 procent na 4. místě.

Stávající prezidentskou kampaň označil za podobnou té v roce 2018. „Velká část posledních dnů kampaně byla orientovaná na to, kdo bude schopen porazit Miloše Zemana, respektive Andreje Babiše nyní. V naší kampani před deseti lety takto vyhraněná debata proti jedné osobě nebyla. První prezidentské volby byly jiné i v tom, že kandidáti reprezentovali spíše politické strany a politické směry. Dnes máme řadu ideově nevyhraněných kandidátů, podpora politických stran je vnímána spíše jako hendikep,“ srovnává jednotlivá období Dienstbier.

Podle něj v posledních dnech před prvním kolem dominovaly úvahám jeho týmu přípravy na televizní debaty, které, myslí si, nejvíc formovaly postoje lidí k jednotlivým kandidátům před otevřením volebních místností. Připravoval se jak na témata spojená s prezidentským úřadem a dobou, tak na možné výpady soupeřů.

Připomenul i moment, kdy Zeman ve druhém kole proti Schwarzenbergovi vytáhl Benešovy dekrety. „Miloš Zeman dost nechutně využil ne příliš šťastný výrok Karla Schwarzenberga k Benešovým dekretům. I v dnešní kampani jsou kandidáti, kteří by uměli přijít s podpásovými akcemi,“ varuje Dienstbier.

Televizní debaty pořád považuje za klíčový nástroj posledních předvolebních dnů. „S Karlem Schwarzenbergem jsme před deseti lety měli v předvolebních průzkumech kolem šesti až osmi procent. Naše reálné výsledky byly ale podstatně lepší. Domnívám se, že se mi podařilo televizní debaty využít k nárůstu čísel, takže si myslím, že i dnes mohou TV debaty způsobit růst, či naopak pokles, když se vám to v televizi nepovede,“ sdělil Seznam Zprávám někdejší kandidát ČSSD na pražského primátora.

Den před volbami se má na TV Nova uskutečnit jediná debata, v níž účast slíbil i expremiér Andrej Babiš (ANO). Podle Dienstbiera by tento střet mohl odhalit nezkušenost dalších favoritů Danuše Nerudové a Petra Pavla s politickým a ústavním systémem. „Nemají politickou zkušenost, což se projevilo i před pěti lety v duelu Miloše Zemana a Jiřího Drahoše, kdy se Zeman ukázal jako zkušený praktik. Tím rozhodně neříkám, že je pro mě rozhodující politická zkušenost, zrovna před pěti lety mi přišel lepší ten kandidát, který zkušenosti neměl,“ popisuje bývalý senátor.

Dienstbier by doporučil, aby kandidáti v posledních dnech ve svých prezentacích vystupovali maximálně věrohodně a jednoznačně. „Kandidátům může uškodit, když lavírují a neříkají jasně své názory. Pokud se bojíte sdělit jednoznačný názor, můžete před voliči vypadat slabě a nejistě. Pak se volič spíše přikloní k někomu, u koho mají pocit, že je zkušenější,“ dodal někdejší člen vlády Bohuslava Sobotky.

Před pěti lety postoupil s Milošem Zemanem do druhého kola bývalý šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš, který ve finále jen těsně podlehl současné hlavě státu.

Šéfem Drahošovy kampaně byl Jakub Kleindienst, který byl i kandidátem na hradního kancléře. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Kleindienst popsal, jak odlišně vidí rámec současných prezidentských voleb oproti plebiscitu v roce 2018. Jednak na startovním poli absentuje obhajující hlava státu, výrazně se podle něho změnil i mezinárodní kontext, který v současnosti zásadně ovlivňuje ruská válka na Ukrajině.

„V době naší kampaně nebylo Rusko izolované jako dnes. Věděli jsme, že ruská ambasáda v Praze byla plná ruských agentů. Věděli jsme, že jsou ve volbách velice angažovaní. Výhodou dnešních voleb je, že tato starost odpadla a Česká republika vyhrála souboj o to, že patříme na Západ,“ míní současný kvestor České zemědělské univerzity.

Podle něj se výrazně posunul boj proti dezinformacím kolujícím v řetězových e-mailech, které podle Kleindiensta před pěti lety na Drahoše útočily.

„Měli jsme malý vhled do skupiny obyvatel, ve které řetězové e-maily kolovaly. Když se objevily billboardy ‚Stop Drahošovi a migrantům‘, nechápal jsem, proč by to mělo sehrát významnější roli. Až když jsme se dva měsíce před volbami dozvěděli, že na pozadí běží masivní, neviditelná, dezinformační kampaň v podobě řetězových e-mailů, pochopil jsme, že jde o celkovou strategii namířenou proti nám,“ vzpomíná Kleindienst.

„Je třeba,“ říká, „aby současné prezidentské týmy nebezpečí v podobě řetězových e-mailů nepodcenily.“

„Východní síla zeslábla. I tím, že se od Putina distancoval prezident Zeman. To, co nyní běží v řetězových e-mailech, jsou vzkazy o cenové krizi, inflaci, zdražování. Že Fialova vláda nepomáhá českým občanům, že se odklonila k Ukrajincům. Rozdíl oproti minulé kampani je ale v tom, že tyto řetězové e-maily – alespoň zatím – nedoplňují masivní billboardy. Nicméně nelze vyloučit, že se tak stane před druhým kolem,“ dodal.

Kandidátům a jejich spolupracovníkům doporučuje, aby se prezidentští uchazeči v případě problémů neobhajovali sami, ale aby jim pomohli podporovatelé a příznivci. Komunikace ke konkrétním voličským skupinám pak dle Kleindiensta musí být podepřená daty. „Je to strategicky důležité pro to, abyste efektivně působili na nerozhodnuté či váhající voliče. Je to velmi citlivá disciplína. Potřebujete vědět, k jakému segmentu voličů hovoříte, co na ně funguje, jaká slova je třeba volit,“ míní stratég.

Před pěti lety jeho týmu v číslech vyšlo, že je zapotřebí vypravit se ještě v posledních dnech před prvním kolem do terénu za voliči. V současnosti by spíše vsadil na přínos televizních debat. „Jednak proto, že neobhajuje funkci stávající prezident. Zadruhé stále značná část veřejnosti nezná působení a chování některých kandidátů, kteří se řadí k favoritům. Osobně se těším na konfrontaci Petra Pavla, Danuše Nerudové a Andreje Babiše,“ uvedl Kleindienst.

Důležité je, jak připomíná, rozklíčovat zájmy nerozhodnutých voličů. „Kdo to je, kolik jim je, odkud jsou, jaké mají záliby, v jakém mediálním prostředí se pohybují. Na tento segment bych se soustředil v rámci přípravy na televizní debaty a na poslední vystoupení směrem k veřejnosti – například na sociálních sítích,“ popsal.

Vyvaroval by se zabřednutí do vlastních problémů a kauz. „Už bych se nikde neobhajoval. Řekl bych, že vše bylo vysvětleno a zbytek jsou jen mediální hry. Pozornost bych soustředil na vlastní silné téma s cílem zasáhnout váhající voliče. Prostor v televizní debatě bude malý, takže ho potřebujete maximálně využít ve svůj prospěch – nikoliv na obhajování se. Potřebujete mluvit a působit pozitivně a minimalizovat negativní emoci,“ popsal šéf Drahošovy prezidentské kampaně.

Očekává, že v následujících dnech dojde ke kolíkování prostoru mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou. S tím, že každý zvolí jiné prostředky. „Generál bude poukazovat na dosavadní nezkušenost své soupeřky, zdůrazní svůj klid, nadhled a prezidentské ambice. Danuše Nerudová bude hrát zase kartu vojáka a bude připomínat jeho minulost v komunistické straně. Andrej Babiš vsadí na zkušenost a bude vyzdvihovat, že už zemi řídil z pozice premiéra,“ dodal Kleindienst.

Expremiér Mirek Topolánek se před pěti lety na poslední chvíli přihlásil do prezidentských voleb, ve kterých získal jen necelých pět procent hlasů.

Kampaň mu tehdy vedl bývalý europoslanec a současný náměstek ministra průmyslu a obchodu Edvard Kožušník, který v loňských senátních volbách spolupracoval s týmem vítězného kandidáta Jana Pirka.

Topolánkův prezidentský neúspěch z roku 2018 Kožušník připisuje zejména nedostatku času. „V rámci prezidentské kampaně to funguje tak, že pracujete s trojúhelníkem zdrojů. Kolik máte finančních prostředků, jaká je osobnostní výbava kandidáta a kolik máte času. Načasování mi přijde v posledních dnech kampaně jako největší alchymie. S čím jít ven, jak reagovat na ostatní kandidáty, to je ten trik prezidentské kampaně,“ míní bývalý europoslanec, který na jednání do Štrasburku v roce 2009 dojel z Prahy na kole.

V rámci posledních televizních vystoupení by se zaměřil jen na několik vybraných debat. „To by byla má rada, kterou bych dnes dal každému kandidátovi. Je třeba využít efektivitu zásahu, protože času je málo. Omlouvám se ostatním, ale největší zásah mají Česká televize a TV Nova,“ uvedl někdejší uchazeč o post předsedy ODS.

Za stěžejní považuje kontaktní kampaň, což se dle něho podařilo zejména Andreji Babišovi a Petru Pavlovi, kteří ještě před vypuknutím ostré fáze kampaně procestovali Českou republikou a poznali jednotlivé regiony a jejich voliče.

„Pokud bych měl hodnotit pozitiva kampaně Andreje Babiše, vypíchl bych práci jeho týmu s časem. On se na kampaň připravoval už tím, že v předstihu objel zemi. Podobně postupoval i generál Pavel. Na základě mé zkušenosti opět podtrhávám, že práce s časem je zásadní. Když máte odpracovány výjezdy po republice, máte oproti ostatním výhodu,“ popsal Kožušník.

Právě díky těmto cestám týmy prezidentských kandidátů dle bývalého europoslance získaly důležitá data podložená osobním kontaktem a střetem s občany. „To jsou nejhodnotnější data, která prezidentský kandidát může získat. Vidí, kde za nimi lidi stojí, kde méně, o to efektivněji můžete cílit finále kampaně,“ uvedl Kožušník.

Když kandidoval v roce 2009 do Evropského parlamentu, byl jedním z prvních tuzemských politiků, kteří kampaň vedli i na facebooku. Vliv sociálních sítích od té doby výrazně posílil.

„Situace se změnila v tom, že dneska si můžete velkou část prostoru na sociálních sítích nakoupit. Je to důležitá součást mixu kampaně. I tak bych podtrhl důležitost osobního kontaktu a osobní zkušenosti občana s kandidátem. Pouze s kampaní na sociálních sítích nebo v televizi to vyhrát nejde. Pokud kandidát neobjede Českou republiku a peníze nasype jen do sítí, nemá šanci uspět proti těm, kteří zemi poznají osobně. To byla v těchto volbách iluze kandidátů typu Karla Janečka,“ dodal Kožušník.

Kandidátům by pro poslední dny doporučil, aby nevybočovali z toho, co jim dosud fungovalo. „Nenechat se vyprovokovat prostředím a ostatními kandidáty,“ dodal.