Co bude s Agrofertem, kdyby Babiš vyhrál volby

Zatím nic nebrání tomu, aby svůj majetek, který v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, z těchto fondů zase vyjmul a řídil Agrofert podobným stylem jako v časech, kdy nebyl v politice.

I v současnosti jako poslanec může Babiš podnikat a být členem vedení firem. Nesmí pouze provozovat média.

Podle nyní platné legislativy tomu nic nebrání. Z pohledu zákona o střetu zájmů není veřejným funkcionářem, jemuž je to zapovězeno. Pokud projde pozměňovací návrh koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem, bude muset každý veřejný funkcionář (mezi které má být přiřazen i prezident) nejpozději do 60 dnů poté, co začne vykonávat veřejnou funkci, ukončit rozhlasové a televizní vysílání a vydávání novin. Nebo přestat být tzv. skutečným majitelem firem, které na mediálním trhu působí. Babiš by tak byl nepřímo tlačen k tomu, aby svou mediální skupinu Mafra prodal, o čemž se už dříve spekulovalo. Že skutečně z tohoto byznysu vystoupil, by měl v budoucnu ohlídat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Podle platné legislativy tomu opět nic nebrání. Michálkův návrh směřuje k tomu, že dotace a investiční pobídky by po novelizaci podniky patřící prezidentovi čerpat nemohly. S výjimkou nárokových dotací, což jsou třeba v zemědělství tzv. dotace na plochu.

Do výše dotací prezident mluvit nemůže, ale tlakem na vládu, například vetováním zákonů nebo spoluprací s hnutím ANO, může vytvářet prostředí, aby kabinet nešel proti obchodním zájmům Agrofertu.

Prezident může ovlivňovat měnovou politiku nepřímo, a to jmenováním členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Mohl by vybírat experty, kteří vyhovují jeho podnikům. Jak Babiš opětovně potvrdil v poslední prezidentské debatě na České televizi, je zastáncem nezvyšování základní úrokové sazby. Čím nižší jsou sazby, tím levnější půjčky mají jeho firmy. V pohledu na měnovou politiku má Babiš blízko k současnému guvernérovi ČNB Aleši Michlovi, jenž v minulosti působil na Ministerstvu financí jako Babišův externí poradce (do funkce guvernéra jej loni jmenoval Miloš Zeman).

Pro Babiše jako podnikatele je výhodné držet sazby nízko, protože Agrofert tak zaplatí méně z bankovních úvěrů, které dosahují řádu desítek miliard korun. Například ve výroční zprávě za rok 2020 psal Agrofert o výrazném úrokovém riziku, kdy zvýšení základní sazby o půl procenta může znamenat snížení zisku koncernu o téměř 158 milionů korun. Každý pohyb sazby je tak pro holding velmi citelný.

V nadcházejícím funkčním období by však Babiš mohl jmenovat maximálně jednoho člena bankovní rady ČNB, a to jako náhradu za Tomáše Holuba, jemuž vyprší mandát v prosinci 2024. Ostatním současným členům skončí šestileté angažmá později.

Na členy bankovní rady však může prezident tlačit i neformálně. „Záleží vždy na tom, jak silné osobnosti v bankovní radě ČNB jsou, zda si do toho od prezidenta nechají mluvit, nebo ne. Z ústavy jasně vyplývá, že tlak zvenčí mají zcela ignorovat,“ zdůrazňuje pro Seznam Zprávy někdejší člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Nepřímo ano. Hlava státu totiž na návrh vlády jmenuje i předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Současnému šéfovi úřadu Petru Mlsnovi vyprší šestiletý mandát v roce 2026. Nově zvolený prezident tudíž bude mluvit do toho, kdo jej nahradí. Antimonopolní úřad přitom posuzuje například fúze nebo případy zneužívání dominantního postavení na trhu. Agrofert má už nyní v potravinářství nebo zemědělství velmi silné postavení.

I prezidentská milost je významná „komodita“, kterou prezident může projevit osobitou přízeň. Příkladem jsou dvě sporné milosti, které dosluhující prezident Miloš Zeman udělil bývalému šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi a manželce expremiéra Petra Nečase. Na možná rizika upozorňuje i právník ze spolku Oživení Marek Zelenka. „Dokážu si představit, že prezident by mohl omilostnit třeba i trestně stíhanou právnickou osobu ze svého holdingu, pokud by něco takového nastalo. Nebo to klidně může být i někdo z konkurence Agrofertu,“ vidí Zelenka další teoretické možnosti.

Nejčastěji je zmiňována možnost obstrukcí, kdy prezident může různými způsoby komplikovat práci vládě, pokud ona půjde proti jeho zájmům. O tom mluví třeba i v úvodu zmíněný ústavní právník Jan Kysela.

A podobně to vidí právník ze spolku Oživení Marek Zelenka. „Myslím, že ten vydírací potenciál je tam par excellence. Však jsme už viděli, co všechno dokázal ‚vybarterovat‘ Miloš Zeman. Prezident může klidně říct, že nejmenuje navrženého člena vlády, dokud mu vláda bude dělat problémy při vyplácení dotací,“ uvádí Zelenka jako příklad. V případě zvolení oligarchy si prý i v mezinárodní politice dokázal představit téměř cokoliv. „Klidně by mohl vyjednat mít na Ukrajině výměnou za kus černozemě nebo zakázky na hnojiva,“ dodává Zelenka už v odlehčeném tónu, jak lze skloubit veřejné a privátní zájmy.

Po dobu výkonu mandátu prezident trestně stíhán být nemůže. Teoreticky by se stíhání mohlo obnovit po skončení Babišova prezidentského mandátu. Případ Čapí hnízdo, ve kterém byl Babiš nepravomocně zbaven obžaloby z dotačního podvodu, ještě není u konce. Státní zástupce má ještě možnost se odvolat. Otázkou také je, jak to bude s vývojem aktuálního případu ve Francii, kde Babiš čelí podezření z praní špinavých peněz.