Lidé od Miloše Zemana si už hledají novou práci. Zamíří i do ČNB

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Díky Václavu Havlovi a Václavu Klausovi už máme dvě zkušenosti, jak může vyhlížet odcházení po deseti letech strávených na Hradě v nejvyšší funkci. A také tušíme, jak může vypadat postprezidentský život.

Viděli jsme, že oba polistopadoví prezidenti byli i v „důchodu“ velmi aktivní - na rozdíl od komunistických předchůdců, kteří buď ve funkci umírali, nebo odcházeli v zapomnění. Jak ale bude vypadat penze Miloše Zemana, který končí příští rok 7. března? A kam zamíří jeho nejbližší spolupracovníci?

Už dnes se ukazuje, jak moc je naivní představa, že prezidentovi muži si po odchodu z Hradu neškrtnou a jen horko těžko budou hledat důstojnou práci nebo nějaký byznys. Klíčoví muži prezidentské kanceláře už dnes myslí na svou budoucnost - a snaží se využít svého vlivu, dokud ho mají.

Podle informací Seznam Zpráv například ředitel protokolu Vladimír Kruliš a šéf kanceláře Jaroslav Hlinovský míří do České národní banky (ČNB). „Teď řeším svou současnou práci. Pak se budu rozhodovat, co dál,“ nechtěl Kruliš odpovědět na dotaz, o jakou pozici v centrální bance má zájem.

Jedenačtyřicetiletý úředník a bývalý místopředseda Strany práv občanů Zemanovci se v létě mimořádně angažoval v tom, aby Zeman v červenci jmenoval novým guvernérem centrální banky Aleše Michla. Prezident se přitom původně rozhodoval, jestli dá na doporučení odcházejícího guvernéra Rusnoka a vybere viceguvernéra Tomáše Nidetzkého, nebo šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého.

Zatím není jasné, na jakou pozici v ČNB Zemanův oblíbenec Kruliš míří. Střízlivější scénáře mluví o vysokém postu ředitele sekce kancelář, kterou v červnu po téměř třicetiletém působení opustila Jana Báčová, když se na pokračování nedohodla s novým guvernérem Michlem. Od té doby tohle místo zůstává neobsazeno.

Divoké scénáře naznačují, že Kruliš by se v únoru měl stát novým členem bankovní rady. V polovině února končí dvojice Marek Mora a Oldřich Dědek, takže prezident Zeman těsně před svým odchodem bude jmenovat ještě dva nové radní.

„Tento dotaz je v rovině spekulací a spekulace ČNB nekomentuje. Obecně platí, že o řediteli sekce kancelář rozhoduje bankovní rada. Žádné rozhodnutí v tomto ohledu neudělala. Členy bankovní rady volí prezident republiky,“ odvětila mluvčí centrální banky Petra Krmelová.

Kruliš je pečlivý úředník, který se „proslavil“ vztahem s prezidentovou dcerou, havárií v luxusním policejním BMW nebo výrokem, že Martin Nejedlý je „jedním z nejférovějších lidí, které zná“. Otázka zní, jestli by se vůbec mohl usednout v elitním sedmičlenném sboru, který rozhoduje o měnové politice.

Podle zákona člen bankovní rady musí být bezúhonný, plně způsobilý k právním úkonům a s vysokoškolským vzdělání. A zároveň musí být „uznávanou a zkušenou osobností v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu“, stojí v zákoně. Kruliš je sice vystudovaným doktorem ekonomie, studium zakončil na zlínské univerzitě v roce 2017, ale poslední podmínku nesplňuje. Ale samozřejmě zaleželo by výkladu Miloše Zemana, což je jeho mistrovská disciplína.

Svou další kariéru bez Miloše Zemana mají zajištěnou i dva muži ze zahraničního odboru v prezidentské kanceláři. Její ředitel Rudolf Jindrák - jenž před svým angažmá na Hradě byl velvyslancem v Německu, Rakousku a Maďarsku - míří do Bratislavy, bude velvyslancem na Slovensku.

To cesta Jindrákova zástupce Petra Pirunčíka se zkomplikovala. Prezident Miloš Zeman a předchozí Babišova vláda ho chtěli vyslat na Ukrajinu, ale nový ministr zahraničí Jan Lipavský se postavil proti nominaci na aktuálně velmi důležitou destinaci. Pirunčík nakonec musel vzít zavděk velvyslancem v Arménii.

Jedním z mála lidí, kteří by rádi na Hradě zůstali i po odchodu Miloše Zeman a pokračovali pod novým prezidentem, je nejspíš ředitel administrativní sekce Jan Novák. „Nezabývám se tím. Pracuji na řadě aktuálních úkolů i dlouhodobých projektů, které mě těší. Brzy otevřeme veřejnosti třeba stálou expozici věnovanou státním symbolům, úřadu prezidenta i sto letům Řádu bílého lva,“ reagoval Novák na dotaz, jak vidí svou budoucnost.

Na doplňující dotaz, jestli chce na Hradě zůstat i 8. březnu, když ho dlouhodobé úkoly tolik těší, už ale nechtěl odpovídat: „Nepřeji si to téma nijak dal rozvíjet, protože to nepovažuji za produktivní.“

Jan Novák je díky dvojici kancléř Vratislav Mynář - poradce Martin Nejedlý trochu ve stínu mediální pozornosti, ale neprávem. Právě on je v prezidentské kanceláři mimořádně mocným mužem, jehož se mnozí podřízení bojí. Svůj vliv přitom stále posiluje. Vratislav Mynář, jehož úřednická práce nebaví nebo jí nerozumí, mu nechává volnou ruku.

Aktuální Novákovy kroky se dají vykládat tak, že „opevňuje“ svou pozici na Pražském hradě tak, aby se z něho stal „pan nepostradatelný“ a příští prezident, ať už to bude kdokoliv, si ho nechal jako zkušeného úředníka.

Nejlépe to bylo vidět na tom, jak Novák společně s Mynářem postupně odstavili od vlivu Iva Velíška, dlouholetého ředitele Správy Pražského hradu, která pečuje o chod památkově chráněného areálu.

Nejprve Velíška přestali zvát na společné akce, pak upravili zřizovací listinu Správy jako příspěvkové organizace, čímž si pod sebe stáhli rozhodování o rozpočtu. Nakonec Velíška v říjnu z funkce odvolali. A řízením Správy Pražského byl dočasně pověřen právě Jan Novák.

Když už jsme zmínili Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého: ani jeden vysoce pravděpodobně nezačne pracovat ve státní správě. Oba se vrátí ke svému byznysu. Nejedlý měl hned několik firem, spolupracoval třeba s ropnou společností Lukoil. Mynář zase v Osvětimanech vlastní kromě jiného lyžařský park, srub a penzion. Z Prahy na východní Moravu ale podle svých kolegů odejít nechce.

Zatímco na svou budoucnost bez Zemana všichni na Hradě - jak vidno - pečlivě myslí, o prezidentův osud v penzi už tolik ne. Patrné je to z toho, jak je tři měsíce před koncem mandátu zaskočil dotaz, zda chystají nějakou instituci, která bude pečovat nejen o Zemanův odkaz a dokumentovat jeho život, ale i obyčejně zajišťovat jeho postprezidentské fungování.

Evidentně je nic takového doposud ani nenapadlo, přiznal šéf analytického odboru v prezidentské kanceláři Roman Lipták. „Všechny materiály, které se týkají obou funkčních období prezidenta Zemana, budou přístupné v archivu Kanceláře prezidenta republiky. A o způsobu a formě zpracování komplexního politického působení a odkazu Miloše Zemana povedeme diskusi.“

Jde samozřejmě hlavně o peníze a také energii. Jak už dříve zjistily Seznam Zprávy, žádná z významných byznysových skupin, za něž Zeman jako prezident lobboval, neplánuje finančně podpořit postprezidentské aktivity končící hlavy státu či instituci zasvěcenou jeho práci.

Jediné, s čím může prezident po odchodu z funkce počítat, je ochranka plus auto i s řidičem na náklady státu. Zároveň mu ještě podle zákona náleží doživotní renta 50 tisíc korun měsíčně a stejná částka na provoz kanceláře. Obě částky platí už dlouhé roky, aniž by byly valorizovány. Především 50 tisíc na pronájem kanceláře a plat nějakého tajemníka, který by vyřizoval poštu a nejrůznější pozvání, už dávno nemůže stačit.

I kvůli tomu se exprezident, pokud chce zůstat aktivní, bez pomoci neobejde. Václavu Havlovi v roce 2003 s rozjezdem knihovny nejvíce pomáhali byznysmen Zdeněk Bakala nebo Karel Schwarzenberg, který poskytl první prostory ve svém domě. A Václavu Klausovi v roce 2013 přispěl Petr Kellner z PPF jako hlavní sponzor Institutu v zámečku na Hanspaulce.

To, že nevznikne žádná Zemanova knihovna ani institut, nemusí být jen chyba jeho dnešních spolupracovníků. Je docela pravděpodobné, že sám Miloš Zeman - vzhledem ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu - o nic takového ani nestojí. Z jeho dosavadních výroků vyplývá, že se těší nejvíc na to, jak bude doma sedět a číst knížky.

To je rozdíl oproti jeho předchůdcům, kteří chtěli zůstat i po odchodu z prezidentského úřadu zůstat aktivní. „Na jeho programu se po odchodu z Hradu nic nezměnilo, pořád vypadal jako ten prezidentský. O Václava byl ohromný zájem - neustále nějaká pozvání, přijetí a rozhovory,“ vzpomíná Anna Freimanová z Knihovny Václava Havla.

Když Havel odcházel do „penze“, úmyslně nebral si sebou hlavní tváře své hradní kanceláře, jako byli kancléř Ivo Mathé nebo mluvčí Ladislav Špaček. První tým v knihovně tvořila trojice úředníků Jakub Hladík, Anna Freimenová a Martin Vidlák. „Šlo mu o to, aby nevytvářel dojem, že jeho prezidentství pokračuje a že tady máme dva prezidenty,“ vysvětluje Špaček.

Aktivní chtěl zůstat i Václav Klaus, který nemůže žít bez toho, aniž by ráno přišel do nějaké kanceláře, kde má svůj stůl. A také bez přednášek, seminářů nebo publikování nových knih. „Už dva roky před koncem mandátu vznikla idea, aby vznikla nějaká základna, kde bývalý prezident bude fungovat a působit jako veřejně činná osoba,“ vzpomíná Klausův věrný pobočník Jiří Weigl - na Hradě kancléř, dnes ředitel Institutu.

Weigl v roce 2013 zůstal po boku penzisty Klause, i když měl možnost zamířit do bankovní rady ČNB. „Nikdy jsem toho nelitoval, protože s Václavem se známe dlouhé roky už z doby před listopadem 1989. Protože jsem konzervativní člověk, rozhodl jsem se pokračovat,“ popisuje dnes.

Je možné, že Zemanova knihovna nevzniká i proto, že zas toho není tolik, co by se dalo dokumentovat nebo zkoumat. I když by bylo jistě zajímavé zmapovat jeho působení před rokem 1989, z něhož je širší veřejnosti známý jen kritický článek v Technickém magazínu o nefungujícím komunistickém modelu hospodářství.

Za prozkoumání by jistě stála i Zemanova proměna v politického cynika - vždyť ještě v projevech v československém Federálním shromáždění zkraje 90. let vystupoval jako liberální a tolerantní politik hájící menšiny.

Na druhou stranu, jeho osobnost není zdaleka tak košatá, jako Havlova nebo Klausova.„Václav Havel byl nejen prezident, ale také spisovatel, dramatik, myslitel a bojovník za lidská práva. Takže při bádání dodnes s údivem objevujeme jeho dosud neznáme práce," říká editorka z Havlovy knihovny Anna Freimanová.