Česko má nového prezidenta. Jak bude vládnout Petr Pavel

Jednašedesátiletý Petr Pavel bude následujících pět let nejvyšším ústavním činitelem České republiky.

Své hlavní priority pro výkon funkce hlavy státu představil nejen ve volebním programu, ale také v řadě vystoupení a rozhovorů, které v uplynulých měsících poskytl.

Jaký bude prezident? Co od něj lze čekat? Seznam Zprávy přinášejí přehled jeho vizí a pohledů na prezidentskou funkci v pěti oblastech.

V jednom z rozhovorů pro Seznam Zprávy Petr Pavel zmínil české přísloví - „ryba smrdí od hlavy“. Tím by se prý chtěl řídit i při svém působení na Hradě. Jedním z jeho cílů jako prezidenta je přispět ke změně politické kultury, jež podle mnohých v posledních letech značně upadá.

Nebude to jednoduchý úkol. Vypjatá kampaň před prezidentskými volbami ještě víc polarizovala už tak rozdělenou společnost. A přispěli k tomu i někteří Pavlovi příznivci, kteří se k táboru protikandidáta vyjadřovali urážlivými hesly typu „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávisti“.

Česko se na „my a oni“ rozdělilo za covidu, pokračovalo to parlamentními volbami na podzim 2021, ruskou agresí na Ukrajině a přijímání válečných uprchlíků. Rozdělení politiky jasně ukazuje třeba už dlouhé měsíce zablokovaná Poslanecká sněmovna, ve které ani jedna strana nechce udělat krok zpět a vrší jen jednu schválnost za druhou.

„Přece není nikde psáno, že opozice v tom, co říká, nemusí mít v něčem pravdu. Těžko očekávat od vlády, že bude nějak konstruktivně přistupovat k návrhům opozice, i když by asi měla, ale může to dělat prezident. A pokud prezident tohle dnes nedělá a nedělal to ani jeho předchůdce, protože vyšli ze stranického prostředí, tak si myslím, že je načase, aby to někdo začal dělal,“ naznačil Pavel, jakým směrem by se chtěl vydat.

U ekonomických témat nemá prezident žádné zásadní pravomoci. Hospodaření státu, daně, výdaje i příjmy jsou plně v gesci vlády a Ministerstva financí. Bylo zvykem prezidenta Miloše Zemana, že si každý rok přišel do Poslanecké sněmovny říct své k navrhovanému rozpočtu na další rok. Tuto tradici už dříve avizoval i Pavel.

Co do ekonomického směřování státu, od počátku se profiloval jako mírný, spíše pasivní, podporovatel přijetí společné evropské měny euro. Přistupuje k tomu pragmaticky stylem, že dříve nebo později jeho přijetí neutečeme.

„U eura se ten problém tak trochu vyřeší sám, protože už dnes velké firmy přecházejí na platební bilanci v eurech,“ uvedl a dodal, že ve chvíli, kdy se toto stane standardem, vláda nejspíš sama ke zlegalizování této praxe přistoupí.

Pro současnou krizovou dobu se vyslovil i pro jistou daňovou progresi na omezenou dobu pro překlenutí krizových let. Je podporovatelem zeštíhlení státu, které půjde ruku v ruce se zvýšením některých daní. „Třeba daň z majetku je u nás jedna z nejmenších v Evropě,“ uvedl.

Na vládu bude chtít apelovat, aby různými kroky zamezila pádu těch nejzranitelnějších do chudoby. „Při plnění tohoto úkolu se musí zapojit prezident a vysvětlovat, že solidarita se slabšími posiluje odolnost společnosti jako celku,“ dodal.

V posledních letech se za Miloše Zemana stalo normou, že se zahraniční politika vlády a Hradu v mnohém lišila. Petr Pavel by vystupování Česka v zahraničí rád sladil s ostatními.

„Dlouhodobé spory mezi prezidentem, vládou a Parlamentem o prioritách zahraniční politiky a jejich špatná koordinace způsobují, že ztrácíme vliv a respekt ve světě,“ uvedl v předvolebním programu.

Už v něm sliboval aktivní zahraniční politiku. Slíbil, že hradní a vládní politika budou navenek vystupovat harmonicky, ale i srozumitelně a předvídatelně. On sám chce zahraniční cesty plánovat tak, aby byly co nejvíc ku prospěchu českým firmám nebo aby měly výrazný politický efekt.

Již tradičně povede jeho první cesta k nejbližšímu sousedovi, tedy na Slovensko. Po menším skandálu, který způsobil jeho protikandidát Andrej Babiš, když uvedl, že v případě napadení Polska by severnímu sousedovi neposlal vojáky na pomoc, čímž zpochybnil článek 5 kolektivní smlouvy NATO, jehož jsou obě země členy, Pavel uvedl, že jeho druhá zahraniční cesta bude směřovat právě do Polska. Co nejdříve by chtěl navštívit i ruskou válkou ničenou Ukrajinu.

Nejsilnější stránka Petra Pavla, který v armádě strávil celý svůj aktivní život. Kariéru završil jako předseda vojenského výboru NATO.

Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky. Jeho funkce v armádě je však spíše ceremoniální. Prezident jmenuje a povyšuje generály (a to nejen v armádě, ale i u dalších sborů), ale třeba i povoluje občanům Česka sloužit v cizích ozbrojených silách. Této pravomoci využil stávající prezident u lidí, kteří chtěli pomáhat na Ukrajině.

Největší hrozbou současnosti je ruská agrese. Pavel v rozhovorech zastával názor, že zejména poté, co kvůli zásahu protiletecké obrany Ukrajiny zemřeli v Polsku dva lidé, je namístě urychlit dodávky pokročilých systémů Ukrajině. „Aby se mohla s větším efektem a přesností bránit masovým raketovým útokům Ruska,“ řekl koncem loňského roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

V uplynulých týdnech se vyjadřoval i k nákupu amerických stíhaček F-35, které by měly být největším nákupem v historii moderní české armády. Hodnota zakázky by měla být přes 100 miliard korun.

Pavel už od počátku uváděl, že by k tomuto nákupu přistupoval opatrně. Jako prezident by si vyžádal komplexní analýzu, která by ukázala, jak by Česko bylo schopné tuto akvizici ustát z hlediska nákladů do dalších let a s ohledem na ostatní druhy sil. „Musíme přezbrojit pásové obrněné transportéry, dělostřelectvo, radiolokátory, vrtulníky. Budeme nakupovat dopravní letadla,“ řekl.

„Jako prezident otevřu Hrad. Lidem, vzdělávání a vědomostem.“ Tak zní Pavlovo heslo z volebního programu. Představu otevřeného Hradu rozvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, kdy popsal, že by měl být za jeho éry otevřený ve fyzickém slova smyslu i informačně.

„To, co jsme viděli poslední roky, bylo v podstatě informační embargo. To se musí změnit. Například tím, že Hrad bude pravidelně komunikovat, a to umožní i různými kanály,“ naznačil svoji vizi.

Informačním embargem narážel na zejména druhé volební období Miloše Zemana, během nějž prezidentská kancelář komunikovala jen s hrstkou vybraných novinářů, tajila důležité informace a ve chvíli, kdy prezident Zeman ležel v nemocnici s těžkou diagnózou, zásoboval jeho mluvčí Jiří Ovčáček sociální sítě žalmy.

Pavel by rád zapojil třeba youtubery, kteří by mohli oslovit nejmladší generaci. „Je potřeba mladé lidi oslovovat způsobem, který oni berou a zabírá na ně,“ vysvětlil. A dodal, že si říkal, proč vedle tiskového mluvčího nemít i asistenta tiskového mluvčího pro mladé, který by k nim informace z Hradu posouval a motivoval je k tomu, aby se účastnili dění.

„Celkově bych chtěl, aby se na Hradě konalo víc kulturních akcí, seminářů a kulatých stolů,“ uvedl. Rád by navázal na Tomáše Gariggua Masaryka, který měl svého dvorního architekta, a s pomocí architektů posouval Hrad v této oblasti. Rád by vytvářel i spontánní setkání odborníků různých názorových proudů.

Součástí prezidentských pravomocí je i možnost udělovat prezidentské milosti či vyhlášení amnestie. V plošné amnestii Pavel podle dřívějších slov nevidí smysl. Prezidentským milostem se nebrání za určitých podmínek.

„Pokud jde o individuální milosti z humanitárních či výjimečných důvodů, když například dojde k justičnímu omylu, tak to vnímám jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy. Vlastní podmínky bych si nestanovil,“ řekl v anketě ČTK.