Článek
V živém vysílání České televize Andrej Babiš hned několikrát uvedl, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku a baltským státům v případě napadení těchto spojeneckých zemí. Později Babiš svá vlastní slova označil za „překroucená“.
Princip kolektivní obrany NATO přitom funguje jako hlavní odstrašující nástroj proti hypotetickému ruskému útoku na člena nebo členy aliance. Přímo v Litvě a v Lotyšku jsou teď čeští vojáci na misi, součástí alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence) v Pobaltí jsou od června 2018.
Babiše komentují média i ministři
Slova českého prezidentského kandidáta a lídra opozičního hnutí ANO proto rezonovala u spojenců v Polsku, Estonsku, Lotyšsku i Litvě. Například estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu označil slova z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek.
Litevský ministr Gabrielius Landsbergis uvedl, že pokud by někdy byly česká svoboda, suverenita a územní celistvost ohroženy, Litevci by se postavili Čechům „bok po boku“. Podle jeho lotyšského kolegy Edgarse Rinkévičse je Babišův výrok nezodpovědný.
Za nezodpovědná a škodlivá vnímá Babišova slova i Vaidotas Beniušis, šéfredaktor litevského serveru 15min.lt.
„Je to prostě neodpovědné, pošetilé a škodlivé nejen pro baltské státy a Polsko, ale poškozuje to i Česko, protože pokud by NATO neexistovalo, Česko by bylo v mnohem horší pozici,“ říká Beniušis v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jak citlivé je v Litvě a pobaltských státech téma NATO a plnění spojeneckých závazků? Dotýkají se Litevců výroky typu těch, co v neděli pronesl Andrej Babiš?
Řekl bych, že každý výrok důležitého politika zpochybňující podstatu NATO, je důvod, aby se dostal mezi hlavní zprávy. Pro pobaltské státy, Polsko, ale i pro Českou republiku je NATO pilíř jejich vlastní národní bezpečnosti.
To, co Babiš řekl, je zpochybňování podstaty NATO uprostřed války, i když je na druhé straně našich hranic. Z naší perspektivy to nedává smysl. Zároveň by se naším pohledem neměl ten výrok přeceňovat z několika důvodů. Se vší úctou, jde o výrok, který padl uvnitř české politiky, ne na úrovni americké, německé nebo francouzské vlády.
Zadruhé, je nešťastné, že tu je jistá tradice českých prezidentů, kteří mají na svém kontě výroky, které u nás nejsou populární nebo nepochopené. Myslím, že to trvá. Ten Babišův výrok kritizovali někteří analytici jakožto slova, která popírají základní princip NATO platný během války. Domnívám se, že je to oprávněná kritika.
Na druhou stranu, dost lidí to připisuje také vnitřnímu boji a docela komplikované české politické realitě.
Litevský novinář Vaidotas Beniušis. V minulosti řídil agenturu Baltic News Service.
Může takové prohlášení poškodit pověst České republiky v baltských státech, v očích Litevců?
Faktem je, že Češi už mají poškozenou reputaci kvůli prezidentu Miloši Zemanovi a jeho postojím k Rusku a Číně. Andrej Babiš je tu vnímaný jako bohatý populista, takže to mu hodnověrnosti nepřidává, ale nepoškozuje to pověst Česka.
Vnímáme to spíše jako nezodpovědné vyjádření, které je součástí politické debaty v Česku. Je to nezodpovědný výrok, neměl by se tolerovat, ale není to o celém Česku. Je to další potvrzení, že vnitřní česká politika někdy zvenčí vypadá jako binec.
Babišovo nedělní vyjádření je pozoruhodné ještě v jedné věci. Když byl totiž českým premiérem, na základně v litevské Rukle působili v rámci jednotek NATO pro odstrašení Ruska čeští vojáci. Ti jsou dál v Litvě i v Lotyšsku. Může teď naopak Babišovo vyjádření nahrát Rusku a jeho propagandě týkající se baltských států?
Samozřejmě, myslím si, že ruská propaganda se tohoto chopí. Dělají to tak vždycky. Chytnou se takových výroků a témat, protože cílem ruské, a nejen ruské, propagandy a ruské politiky je oslabit NATO a pokud možno ho rozložit. To je jejich cíl.
No a pokud bývalý premiér, důležitý prezidentský kandidát v členské zemi NATO popírá princip kolektivní obrany, bude se z toho ruská propaganda radovat. Bude to šířit co nejvíc může, protože to perfektně zapadá do ruské agendy.
Babišův výrok v médiích
Kromě polských, litevských a dalších zahraničních médií si Babišova nedělního prohlášení všimla i ruská média. Informuje o něm například státní agentura TASS. Ta zmiňuje, že by Babišův krok v případě útoku znamenal porušení závazků Česka vůči spojencům v NATO. Babiše citovala i ruská agentura RIA.
O tom, jak píšou o slovech expremiéra například Poláci, informujeme zde:
Abychom byli korektní, na twitterovém účtu Andreje Babiše se v noci po živé televizní debatě objevilo „upřesnění“, že pokud by „došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5“. Na tématu strachu z války ale Babiš postavil celou svou kampaň.
To jen potvrzuje, že je to spíš o vnitřní politice, a že se snaží onálepkovat svého oponenta a že „obchoduje s válkou“ a nabízí mír, i když to v debatě nedokázal.
Je to prostě nezodpovědné, pošetilé a škodlivé nejen pro baltské státy a Polsko, ale poškozuje to i Česko, protože pokud by NATO neexistovalo, Česko by bylo v mnohem horší pozici. A myslím, že většina české společnosti si to uvědomuje.
Reakce polských politiků
Na Babišova slova reagovali i politici v Polsku. „Řekl bych, že jsou to šokující slova, kdyby nešlo o Andreje Babiše, který je dost kontroverzním, populistickým politikem,“ uvedl šéf zahraničního výboru polské sněmovny Radosław Fogiel ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
Dodal, že Polsko spolupracuje hlavně s premiérem Petrem Fialou a ODS, která je společně s PiS v politické skupině Evropských konzervativců a reformistů.
Polská poslankyně Agnieszka Pomaska z opoziční Občanské platformy v reakci na výrok Babiše zaútočila na současnou polskou vládu PiS. Připomněla totiž slova premiéra Mateusze Morawieckého o tom, že „přátelé na sebe vždy mohou spoléhat“.
Babišova slova o „nepomoci“ Polsku a baltským státům citoval i europoslanec Łukasz Kohut. „Orbána se ani ptát nemusíme. Přátelé PiS = spojenci Putina,“ napsal v narážce na to, že Morawiecki a Babiš k sobě měli v minulosti politicky blízko.
Europoslanec PiS Ryszard Czarniecki označil ve vysílání Polského rozhlasu Babiše za „politika nepřátelského vůči Polsku“.
„Vyhraje Petr Pavel, rozumný člověk, který garantuje určitou stabilitu. A pan expremiér Babiš nezná smlouvy, které Česko podepsalo, mezi jinými článek 5 (Severoatlantické smlouvy, pozn. red.), který zavazuje členské státy NATO ke vzájemné podpoře v situaci ohrožení,“ uvedl Czarniecki.
Jak Babišovy výroky rezonovaly v litevských médiích? V Polsku je převzaly agentury, televize i největší média. Z litevských jsem viděl zprávu například na veřejnoprávním LRT i na vašem webu 15min.
Není to zpráva číslo jedna, ale do hlavních zpráv se to dostalo. Lidé jsou během války citliví a zpochybňovat během války NATO, to je ožehavá otázka. Není to ale tak, že by se posílaly diplomatické nóty.
Musí se o tom ale psát, protože je to o naší národní bezpečnosti. Lidé zprávy čtou, ale nezveličují to – není to tak, že by se Česko vyvázalo ze svých závazků. Lidé ovšem sledují, jestli je ten výrok součástí nějakého trendu.
Výroku jsme si tedy všimli, je dosti nezodpovědný a škodlivý, ale nezveličujeme ho, protože se týká hlavně české politiky.
Co řekl Babiš v ČT o obraně Polska?
Moderátor Martin Řezníček: Pane Babiši, má poslat Česko vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?
Andrej Babiš: Kam myslíte? Do války? Určitě ne.
MŘ: Do otevřeného konfliktu v případě napadení…
AB: A proč bychom měli mít otevřený konflikt? Já chci mír.
MŘ: Pokud byste byl vrchním velitelem ozbrojených sil. Moje otázka zní: Pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, zda bychom měli splnit svoje spojenecké závazky a poslat tam vojáky.
AB: Já jsem nebyl vrchním velitelem. Jo, pokud bych byl.
MŘ: Pokud byste byl, ne že jste byl.
AB: Určitě ne. Určitě ne. A já si myslím, že je potřeba mluvit o míru. Pan generál mluví o válce.
MŠ: Ale to jsou naše spojenecké závazky, tohle to. Kolektivní obrana NATO.
AB: Ano, ale já nechci válku.
MŘ: Nikdo nechce válku.
AB: No. Tak něco pro to udělejme.
MŘ: Moje otázka zní, zda pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy…
AB: Proč by bylo napadeno?
MŘ: Pokud! Pokud! Tak zda by Česko mělo poslat své vojáky na obranu těchto spojenců.
AB: Já říkám, že to je čistě teorie. Já říkám, že světoví lídři, a kdybych byl já prezident, a už jsem to vysvětloval x-krát, já jsem mimochodem navštívil…
MŘ: Odpovězte na moji otázku.
AB: Ne, určitě ne. Já chci mír. Já nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války. A co to je za rétoriku? My máme zabránit válce.
