Češi nejsou takoví šovinisti, hodnotí vzestup Nerudové Prezidentská porota

Danuše Nerudová je skokanem týdne – alespoň tedy podle nejnovějšího průzkumu agentury Kantar. Podle něj prezidentská kandidátka vyskočila na 23 procent a dotáhla se na vedoucí dvojici Petra Pavla a Andreje Babiše.

V pátek vzestup Nerudové potvrdil další průzkum – podle agentury Ipsos by ji v tuto chvíli volilo 26 procent lidí, stejně jako Petra Pavla.

Politický marketér, humorista, spisovatelka, bývalá novinářka či politický komentátor Seznam Zpráv hodnotí šance Nerudové postoupit do druhého kola volby.

Trvalý vzestup – spíše než „skok“ – preferencí paní profesorky Nerudové je nepochybně pozoruhodný. Svědčí o velkém a efektivně vynakládaném úsilí kandidátky, ale i jejího týmu, které zasluhuje respekt. Osobně mě těší, že stejně jako pan generál Pavel dosud vede kampaň pozitivní a kultivovanou. Na postup do druhého kola rozhodně šance má. Radit jí, co by pro to měla udělat, si netroufám. Vzhledem ke zmíněnému trvalému vzestupu preferencí nicméně předpokládám, že se bude držet především toho, co a jak dělala dosud.

Vzestup Danuše Nerudové už potvrdily dva průzkumy, což znamená, že při vší skepsi k průzkumům a vědomí, že v lednu může být všechno jinak, je potřeba ho brát vážně. A je jasné, že tenhle trend už evidentně nepodceňuje ani kampaň Petra Pavla, z níž čirou náhodou „unikl“ průzkum, podle nějž má v druhém kole v souboji Andrejem Babišem mnohem větší šance na vítězství… Petr Pavel.

Jestli se dostane Danuše Nerudová do druhého kola, opravdu nevím, do voleb zbývá ještě hodně času, všechno se bude lámat po Novém roce, v tom krátkém období do prvního kola. Ale přijde mi vlastně zajímavé a nové, že si poprvé naplno zažíváme něco jako „primárky“ kandidátů usilujících o podobnou voličskou skupinu a postup do finále. V roce 2013 jsme o tom ani moc neuvažovali, před pěti lety bylo v podstatě od začátku jasné, že vyzyvatelem Miloše Zemana bude Jiří Drahoš.

Teď spolu bojují hlavně Nerudová s Pavlem. Myslím, že se to Andreji Babišovi docela líbí a že by jeho tým dokázal rozpadu „demokratického“ tábora napomoci. Pokud se to stane a příznivci Danuše Nerudové nebo Petra Pavla nebudou ochotni hromadně podpořit v druhém kole toho druhého, je hotovo.

Ten skok jsem celkem čekala. Kampaň vede dobře, nedělá výrazné chyby, nemusí se s nikým dohadovat o tom, co přesně dělala v KSČ před rokem 1989. Lidi už toho podle mě mají dost a rádi se místo nekonečných vysvětlování „kontroverzní minulosti“ dívají na spálené vanilkové rohlíčky na instagramu.

Taky už jsem si hodněkrát poslechla a přečetla, že žena na Hradě by byla fajn. To mě sice jako feministku vytáčí, zní to tak, že stačí být jakoukoliv ženou, protože jsme zaměnitelné, ale asi to i nějak chápu. Možná že navzdory očekáváním, že lidi budou v této době chtít za prezidenta člověka se zkušenostmi z armády, co ví, kudy běží zajíc, nakonec budou volit spíš někoho, kdo jim symbolizuje klidnou sílu, porozumění, empatii.

Možná že jako společnost potřebujeme spíš obejmout, říct „to bude dobrý“ a dát si připálené rohlíčky než sklapnout paty a pochodovat za zvuku bubínku. A proto mám pocit, že aby Danuše Nerudová nadále rostla, měla by v nás tenhle dojem ze sebe posilovat. V diskuzích být tou mediátorkou a nesnažit se diváka či voliče zbytečně stresovat, provokovat nebo štvát. Už jsme z toho všichni unavení.

Danuše Nerudová prokázala svou roli černého koně (kobyly) této prezidentské volby a definitivně dohnala Petra Pavla. Její šance na druhé kolo se nyní jeví jako zcela reálné.

Někdo tvrdí, že Nerudová je „Zuzana Čaputová z Wishe“ (tedy něco na způsob jejího nedokonalého klonu), přesto její vytrvalý posun do čela pelotonu vnímám jako pozitivní zprávu. Ukazuje to, že Češi nejsou takoví šovinisté, jak se zprvu zdálo, ale také to, že existuje jistá nevole k potenciálnímu finálovému duelu „KSČ vs. StB“.

Myslím, že vlna už jede. Paní Nerudová nemá příliš co pokazit – je miláčkem mladé generace, na fotkách hýří úsměvy, její příjmení podvědomě evokuje českého velikána, to vše jsou zdánlivě marginální nuance, jež se mohou přetavit v promile rozhodující o postupu do druhého kola. Naopak na druhé straně toho lze pokazit relativně hodně. Řeči o „zavedení řádu“ v pacifistickém Hobitíně příliš nenadchnou, akcentace pozice „Generála“ je na můj vkus příliš na sílu, v debatách se může prokázat Pavlova argumentační slabost mimo otázky bezpečnostní politiky… myslím, že na této straně pomyslné barikády se tým ještě hodně zapotí.

Na závěr pak nastíním čistě hypotetickou situaci, kdy by zbylí, o dvě třídy slabší kandidáti odstoupili a explicitně podpořili potenciální finalisty, což by mohlo vyústit v přečíslení Andreje Babiše a jeho následnou absenci v druhém kole. To však záleží čistě na svědomí a míře odhodlání daných kandidátů, resp. potlačení jejich touhy po zviditelnění kvůli následujícím senátním volbám.

Skok Nerudové v preferencích byl dle mého názoru vcelku očekávatelný. Je to žena, tedy v kampani nedostatkové, dlouhá léta poptávané zboží. Navíc je to žena atraktivní, bez kontroverzí, s dobrým vystupováním, takříkajíc na úrovni, ale současně „lidová“. Alespoň dle mediálního obrazu; ale k tomu později. Jediné, co skoku Nerudové prozatím stálo v cestě, byla ne příliš velká všeobecná známost. Překážka je fuč a Nerudové, mohlo by se zdát, nic nebrání ve vzletu k výšinám hradčanským. Mohlo by se zdát…

„Je to jen průzkum, nic neznamená, dá se ovlivnit, nebo dokonce zaplatit,“ křičí teď jiní kandidáti, kteří prý zas tak neposkočili. Co jim taky zbývá, že? Já sama vždy dala spíš na predikce sázkových kanceláří. Bookmakeři obvykle zohledňují preference mnohem většího vzorku lidí, navíc v podstatě neustále pružně reagují. Jejich predikce zrcadlí náladu ve společnosti. I dle nich míří Nerudová vzhůru. Přes to všechno spekulovat, jestli doskočí do druhého kola, je stejně marné jako předvídat, zda a kdy se Andrej Babiš zúčastní prezidentské debaty. Jestli je v prezidentské kampani něco jisté, pak to, že nic jisté není. Ve hře je tolik faktorů a tolik poradců… Čímž se dostávám k poslední otázce. Co by měla Nerudová udělat?

Především by možná neškodilo zbrzdit své poradce. V zápalu boje totiž spolu s nimi ztratila nadhled. Tahle kampaň je o uvěřitelnosti. Z příspěvků Nerudové čiší stylizovanost a kalkul. Ukázat údajně dokonalou Nerudovou v její údajné nedokonalosti. A samozřejmě v „lidovosti“. Že i Danuše Nerudová peče rohlíčky, proč ne? Že i ona rohlíčky zprzní, inu, i tomu by se dalo věřit. Ale opravdu nám její poradci chtějí tvrdit, že si Nerudová všimla, že loni rohlíčky zprznila taky masivně sledovaná Nikol Štíbrová, a tak ji ve svém příspěvku na sociálních sítích rovnou označila, aby jí vyjevila svou soudržnost? A opravdu máme věřit tomu, že si paní Nerudová jen tak vyšla na farmářské trhy, a hle, tu narazila na další hezky upravenou paní s chlapečkem na vozíčku, což ji, samozřejmě naprosto spontánně, vybídlo ke společnému focení a vyjádření podpory? Pokud je tomu skutečně tak, pak velké pardon celému týmu. Jak já to teď ale zvenčí vidím, podle mě už je to za hranou. Bohužel.

O Nerudové se mluví jako o české Čaputové. Ta ovšem měla svého Mistríka, který krátce před prvním kolem odstoupil, aby ji podpořil. U nás to na takové gentlemanství nevypadá. Je dost možné, že rozhodnou televizní debaty. Ostatně stejně jako minule. A tam už může sehrát roli každá špatně zvolená věta nebo výzva, třeba i ta vyřčená na samý závěr.

Skok Danuše Nerudové v preferencích podle mě zaskočil nejen samotnou Nerudovou, ale zcela jistě i Andreje Babiše. Ten spolu se svým úderným týmem zla a temnoty tak dlouho chodil s Pavlem pro vodu, až se Nerudová utrhla.

Andrej Babiš počítal s tím, že je jeho hlavním soupeřem právě Pavel. Připravil si do zásoby očitá svědectví Pavlových bývalých spolužáků o tom, jaký byl Pavel zarytý komunista. Jímavé příběhy Pavlova spolužáka, který s chvějící se bradičkou do médií vypráví historku o tom, jak s Pavlem hrál před školou na dvorku fotbal, ale Pavel mu nikdy nenahrál, protože komunisté nikdy nenahrávají, anebo příběh ženy, se kterou se Pavel v mládí vyspal a pak už jí nezavolal, protože nebyla ve straně.

Tyhle všechny historky měl Babišův tým v průběhu kampaně v plánu vypouštět do médií, aby vyslaly signál, že i když možná Babiš byl nějak spjatý s komunistickou stranou, tak Pavel s ní byl spjat víc a na rozdíl od Babiše, který ve straně být nechtěl (stejně jako nechtěl být v politice), tak Pavel si své působení u komunistů užíval a dělalo mu dobře.

Teď je tu ale Nerudová a s ní tak trochu padá Babišův plán „Pavel je větší komunista než já“, protože už podle věku je jasné, že Nerudová ve straně nebyla.

Samozřejmě, že pravděpodobně pojede Babiš chvíli notu „udávání“, kdy bývalí spolužáci Nerudové ze školky budou tvrdit, že je u učitelek udávala za to, že na obědě nepapají, ale jelikož se jim tam nepodaří našroubouvat komunisty, tak toto udávání vyšumí.

Ještě můžou lidé od Babiše rozšířit informace, že Nerudová používá palmový olej, netřídí odpad anebo že na záchodě nechává z nějakého důvodu prkýnko vždycky nahoře, ale to určitě ve společnosti moc rezonovat nebude.

Pokud na Nerudovou novináři někde nevyšťourají, že má doma ve sklepě svázaného postiženého ukrajinského sirotka, kterého krmí pouze moukou a dvakrát denně ho řeže střepem, tak tu máme tři poměrně vyrovnané kandidáty.

Podle mě přes Babiše do druhého kola cesta nevede, takže se Nerudová o druhé kolo utká s Pavlem. Tam je možné, že vypluje na povrch vedle jeho komunistické minulosti ještě to, že za protektorátu sloužil u wehrmachtu. Záleží na tom, jak daleko hodlá Babišův tým zostouzečů ještě zajít.

Jediná cesta Danuše Nerudové do druhého kola společně s Petrem Pavlem je přemluvit Fischera s Hilšerem, aby přestali blbnout a vy****i se na to. Stejně nemají šanci a lidi, co by je volili, to Babišovi nehodí.