Článek
Zatímco hlavní favorité prezidentské volby objíždějí Česko, setkávají se s voliči či navštěvují továrny a firmy, kde naslouchají trápením jejich šéfů, kandidát SPD Jaroslav Bašta dává přednost spíše komorním akcím s podporovateli a členy hnutí Tomio Okamury.
Potkáváme ho ve velkém zasedacím sále v jedné z vedlejších budov Poslanecké sněmovny, kde se konají například slyšení kandidátů do rad veřejnoprávních médií. Hostí tam čtyřhodinovou besedu na téma „Nebezpečí pro současné demokracie“.
„Omlouvám se za tepelné podmínky. Za to nemůžeme my. My nejsme zvyklí nosit dva svetry,“ glosuje Bašta sníženou teplotu v sále s vysokým stropem.
Úvod setkání si bývalý velvyslanec, sedící na empiru, odbude sám. Posluchačům vysvětlí, že v těchto dobách čelíme řadě nebezpečí, která označuje za anticivilizační rizika.
„Rozhodují, kde budeme bydlet, koho budeme milovat, co budeme jíst, co si smíme myslet a kolik nás nakonec na zeměkouli bude žít. Důvodem je cynický finanční kalkul,“ začne pěkně od podlahy, za což si vyslouží potlesk členů a příznivců SPD, kteří tvoří drtivou většinu účastníků.
Ti mu mimochodem tleskají při každé možné příležitosti. Potlesk se ozve i ve chvíli, kdy po otázkách účastníků ohlásí pauzu na kávu.
„Přestávku vyhlásil zrovna ve chvíli, kdy jsem měl dostat slovo,“ rozesměje se poslanec Roman Bělor z hnutí STAN, který si se svými asistenty přišel debatu poslechnout. Zamířil sem ze setkání s francouzskými kolegy z tamního obranného výboru. „Nebe a dudy,“ povzdychne si.
Jeho asistenti označí svoji účast za jistou formu masochismu. Shodnou se však, že by měli sledovat všechny proudy. A baví je prozatímní Baštova kampaň? „No, trochu mě mrzí, že pan Bašta ještě nepekl,“ posteskne si Michal Souček, který se kromě práce v kanceláři poslance věnuje i politologii.
Kromě příznivců SPD a výsadku z hnutí STAN jsou v sále už jen novináři a několik studentek Střední školy veřejnoprávní Trivis, které si ve Sněmovně odbývají praxi, mimo jiné jako hostesky.
„Podívejte se na ten sál, ta výzdoba. To je pravé zlato,“ vyhrkne na ně menší postarší muž ve špatně padnoucím saku. Na slovo „pravé“ klade zvláštní důraz. Studentky jen protočí oči v sloup. Od nich ze školy prý není, zaměstnancem Sněmovny vzhledem k označení „návštěva“ také ne.
Reportáže z kampaní prezidentských kandidátů
Na výjezdy s prezidentskými kandidáty vyjíždějí reportéři Seznam Zpráv i autoři politického podcastu Vlevo dole. Připomeňte si jejich postřehy z kampaní Andreje Babiše, Danuše Nerudové a Petra Pavla.
Bašta příliš dlouho hovořit nevydrží, na čekací listině je už několik řečníků. První blok odstartuje bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák, který pohovoří o alternativních pravdách. Vysvětlí, že konspirátor je „oblíbená nálepka toho, kdo říká nepohodlné pravdy“, o novinářích řekne, že trpí autocenzurou a o některých lidech ani neinformují.
„I já si začínám připadat jako jedna postava z Harryho Pottera, jejíž jméno se nesmí vyslovovat, ale všichni vědí, o koho jde,“ reaguje na něj Bašta a zejména přítomnou mladší generaci zaujme znalostí popkulturního fenoménu.
Že se nebrání slovníku mladých, Bašta posléze potvrdí i tím, že použije označení „woke“. Seminář trvá čtyři hodiny a po celou dobu zní sálem kritika Evropské unie, korespondenční volby či relativizace dezinformačních médií.
Ostatně do médií se Bašta i jeho kolegové několikrát strefují. Když je čas na setkání s novináři, které mu jeho tým naplánoval na půl třetí, omluví se, že bude muset seminář ukončit, a vysvětlí to tím, že „žijeme v mediokracii“.
„Nejlepší kandidát“
Nad médii a výzkumnými agenturami mávne rukou i ve chvíli, kdy se ho zeptám, jestli si připadá veřejně dostatečně známý, aby měl šanci se stát českým prezidentem.
Zatímco říjnový model agentury Median pro sněmovní volby připsal jeho hnutí SPD 12procentní podporu, prezidentský volební průzkum agentury Ipsos, který se uskutečnil na konci listopadu, Baštovi přisuzuje jen 3,6 procenta.
„Já bych řekl, že tenhle problém bude spíš v těch průzkumech,“ mávne rukou poslanec SPD a prozradí, že si věří na dvouciferný výsledek a postup do druhého kola. „Cílím na jasně vyhraněnou skupinu voličů. A pokud je získám, tak mám postup do druhého kola jasný,“ míní.
Co říkají průzkumy?
Podívejte se, jak se šance jednotlivých kandidátů vyvíjejí v čase podle přibývajících volebních modelů a průzkumů.
Jeho kolega, poslanec SPD Jiří Kobza, který s ním ve Sněmovně sdílí kancelář, je konkrétnější - Baštovy šance vidí na 20 procent. „On není dobrý kandidát, on je nejlepší kandidát,“ říká mi.
Baštův tým se proto snaží zaměřovat zejména na své sympatizanty, kteří by měli posléze oslovovat další lidi. Z tohoto pohledu nepříliš nadupaný program příliš netěší nejen nás, ale také kolegy z veřejnoprávní televize, kteří mají tu nevýhodu, že den musejí zachytit i obrazově.
„Nemohl by si jít aspoň o přestávce koupit na náměstí kafe? Ať máme nějaké obrázky v pohybu,“ prosí přítomné členy tiskového oddělení kameraman. Všechno prý bude.
A také že je. Po semináři následuje autogramiáda. Bašta zájemcům podepisuje svoji letos vydanou knihu Stát jsme my. „Je o ni veliký zájem, musíme dokonce objednat dotisk. Nedávno jsme z programové konference nevezli zpět jedinou knihu,“ říká mi Baštova asistentka a prý neformální šéfka jeho kampaně Vladimíra Bondarenková.
Senior v baloňáku a baretu, který vizuálně připomíná Jindřicha Krause z legendárních Pelíšků, si s sebou bere hned pět výtisků. „To mám pro nevěřící lidi,“ vysvětluje, když se ho zeptám, na co jich potřebuje tolik.
A kdo jsou ti nevěřící? Prý třeba jeho vnoučata, která mají ráda Piráty. „Vím, že je to marné, ale třeba to za 20 let najdou v knihovně a řeknou si: Ten děda měl pravdu.“
Prezidentská porota
Prezidentské kandidáty, jejich výroky, přešlapy či další zajímavosti z kampaně každý týden pro Seznam Zprávy hodnotí Prezidentská porota. Přečtěte si jejich postřehy z kampaně.
Přímo k Jaroslavu Baštovi se dostaneme až na konci dne, kdy se s novináři sejde na klubu hnutí SPD. Pro individuální rozhovory chodíme za kandidátem do čela stolu. Připadám si jako u zkoušky. Jsem pod dohledem kolegů z potítka.
Nepřipadá Jaroslavu Baštovi jeho kampaň nudná? Proč nevyrazil mezi lidi nebo do továren, vyslechnout si, jak se jejich majitelé perou s cenami energií a dalšími problémy, které přináší dnešní doba?
„V téhle fázi je nejlepší, když oslovuji své příznivce, kteří budou oslovovat další. Čas na volební kampaň je relativně krátký a člověk se musí rozhodovat racionálně, aby výsledný efekt návštěvy byl co největší,“ vysvětluje. A jít přímo za lidmi na náměstí se mu v tuto chvíli také nechce. „Teď v předvánočním čase to nemá smysl. Mají jiné starosti.“
