Babiš, Pavel, Janeček. Politici poprvé cíleně vábí k volbám Romy

Na sociálních sítích kolují fotografie a videa Andreje Babiše, jak tančí s Romy na křtinách, Petr Pavel se snaží vyvracet dezinformace o svém vztahu k Romům. Prezidentská kampaň vrcholí a oba politici bojují o poslední nerozhodnuté hlasy. Letos poprvé intenzivně i o hlasy Romů.

Propukla v romských komunitách „babišománie“, nebo pohled zkreslují výsledky z chudých částí Česka, kde je Andrej Babiš populární tak jako tak?

V rozhovoru pro Seznam Zprávy odpovídají romistka z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Renata Berkyová a šéfredaktor zpravodajského serveru Romea Zdeněk Ryšavý.

Zvenku to vypadá, že v současnosti v části romské komunity propukla „babišománie“. On sám jezdí na různé slavnosti, fotí se u toho, tancuje tam. V politických kampaních jsme zvyklí spíš na strašení Romy. Propukla „babišománie“ v romské komunitě?

Renata Berkyová: Základní problém je, že když se někdo zajímá, co si myslí Romové o volbách, tak se jede do Chanova a nezeptá se desítek stovek dalších Romů, co si myslí z pozice odborníka, třeba učitele, kuchařky, anebo z pozice Roma jako občana.

Tady se pracuje s masou lidí, národnostní skupinou Romů a pak jsou titulky „Romové volí Babiše“. To vůbec není pravda. Velice se vyhraňuji vůči tomu, aby se Romové brali jako jednolitá skupina. Můžeme se bavit o konkrétních lidech, kteří nějak volí, nebo obyvatelích Chanova. Mně by třeba velice zajímalo, jaké preference mají romští středoškoláci nebo vysokoškoláci. Ale nesouhlasím s tím, aby se to postavilo tak, že Romové si myslí to a to. Tím se Romové v podstatě vydělují z české společnosti, jako kdyby nebyli její součástí, a to přece není pravda. Stejně jako není pravda, že Romové rovná se sociálně vyloučená lokalita.

K tomu Chanovu. Tam jsme vyjeli poté, co se ve volebních datech ukázala nezvyklá účast. Nejeli jsme tam proto, že bychom si řekli, že Chanov rovná se Romové.

Berkyová: Tomu rozumím, ale asi bychom se neměli jen ptát, jak Romové volí v této lokalitě.

Zdeněk Ryšavý: Nemáme totiž žádná data, jak volí Romové. Můžeme odhadnout, a to navíc jenom v určitých lokalitách, jak volí většina Romů v sociálně vyloučené lokalitě. Chanov je pro tuto věc strašně jednoduchý. Víme, že tam žije většina Romů, je to jeden volební okrsek, takže je tam možná ta mediální zkratka, že Romové volí Babiše. A ta vůbec není pravdivá.

Chanov je velmi specifický volební okrsek, kde se velmi specificky volí. Většinou se tam volí tak, že jeden kandidát, jedna strana vítězí s velmi vysokým počtem hlasů. Lidé, kteří tam jdou volit, jsou informovanější, vzájemně si řeknou, koho budou volit a volí.

V Chanově byla volební účast, například v komunálních volbách v roce 2018, kdy jsme dělali kampaň „Me džav a so tu“, to znamená „Já jdu a co ty“, 20,24 %. Podobně zvýšená volební účast byla v tom roce 2018 v Předlicích, kde můžeme také jeden okrsek vzít, že tam je většina Romů. Ale furt se bavíme o Romech v sociálně vyloučených lokalitách. Podle zprávy o stavu romské menšiny za rok 2020 v sociálně vyloučených lokalitách žije méně než polovina Romů. O více než polovině Romů tedy nevíme, koho volí, nemáme ta data, nemůžeme to říct.

Romové nejsou homogenní skupina – je otázka, jestli někdy byli - a stále víc a víc se podobají rozvržení české společnosti. Jsou tady bohatí Romové, jsou tady Romové vzdělaní, kteří mají vysokou nebo střední školu, a pak jsou tady chudí Romové. Volí vlastně úplně stejně jako „Česko A“ a „Česko B“.

Jak vnímáte současný zájem o Romy v prezidentských volbách?

Ryšavý: Vnímám to jako pozitivní věc. Tyhle volby jsou jedny z prvních, kdy Romové nejsou politiky vykreslováni jako ti negativní, ale politici se snaží získat jejich hlasy. Politici dostali – sice trochu zkreslenou – informaci, že hodně Romů šlo volit a volí nějakého kandidáta, ale zároveň si všimli, že jsou tady romští voliči a začali na ně cílit nějakou kampaň.

Například Andrej Babiš, když šel na křtiny, nechal to video šířit samotnou romskou komunitou. Udělal to velmi chytře, aby ostatní voliči, kteří nemají rádi Romy, nevěděli o tom, že se uchází i o romské hlasy. Pan Pavel zase vydal sérii infografik zaměřenou přímo na Romy, kde vyvrací konkrétní dezinformace, které se šíří mezi romskou komunitou. To nikdy předtím nebylo. Romská inteligence by s tím mohla dál pracovat, protože se ukazuje, že když Romové jdou volit, tak se najednou politici začnou o jejich hlasy ucházet.

Samozřejmě v každé kampani se manipuluje, oblbují se voliči. Ale stejně tak, jak se politici snaží oblbovat Čechy, tak se snaží oblbovat Romy. Chování romských voličů a českých voličů se k sobě velice blíží.

Dají se tanečky v Sokolově přirovnat k tomu, jak Andrej Babiš loví hlasy věřících pomocí Pražského Jezulátka? A může to v případě romských komunit projít?

Berkyová: Je to oboustranné. V konkrétním případě ze Sokolova to byla možná trošku provokace ze strany té rodiny, která si pozvala takhle vysoko postaveného politika na rodinnou oslavu. A ono to vyšlo. Křtiny jsou v romské kultuře jedny z nejvýznamnějších rodinných oslav vůbec.

Ryšavý: Navíc je tam vazba. Ten, kdo si ho pozval, je bývalý člen ANO, žádný „no name“.

Berkyová: Ano, a Andrej Babiš je bývalý premiér a předseda hnutí ANO. Tím se trochu zvyšuje prestiž i těch Romů, kteří se s ním baví, kteří se s ním fotí, kteří se s ním ukazují na sítích. Zajímavé také je, že v Sokolově působí i romská politická strana Roma Luma, která podporuje otevřeně Andreje Babiše a v minulosti se spojovala s bývalým členem SPD Robertem Vašíčkem.

Jak je to se stereotypem, že Romové nechodí k volbám?

Ryšavý: Střední romská třída chodila volit pravidelně i v minulosti. Akorát to nemůžeme dokázat na žádných datech.

Berkyová: Je ale třeba strašně populární, že se začínají Romové fotit u volební urny a dávat tyto fotky na sociální sítě, což se předtím vůbec nedělo.

V těchto volbách je ale opravdu velké množství prvovoličů i z řad Romů. Čím si to vysvětlujete?

Berkyová: Zaprvé je to volba jednoho jediného člověka. Na mnoho Romů, co jsem postřehla, hodně funguje právě babišovské: „My chceme mír, ne válku, nebudeme posílat vaše syny do války.“ A pak jsou tady samozřejmě důsledky krize, jako je inflace a frustrace v podstatě celé společnosti.

Ryšavý: Prezidentská volba je hodně čitelná a jednoduchá. Vezmeme jeden papír, dáme ho do obálky a vložíme do urny. Na rozdíl od komunálních voleb, kde je mnoho subjektů, mnoho sloganů a pak jsou ty plachty, na kterých se musí něco zaškrtávat.

Je to ale zase vidět u celé společnosti. Historicky vysoká volební účast je jednoduše vysoká i v sociálně vyloučených lokalitách.

Snažil se někdo již v minulosti získat hlasy Romů?

Berkyová: Karel Janeček měl zcela otevřeně masivní kampaň zaměřenou na Romy. Měl je v týmu, který mu sbíral hlasy, organizoval nebo se spolupodílel na romských zábavách. Jeho kampaňové plakáty byly i graficky zpracované jako pozvánka na romskou zábavu, na které kromě zpěváků měl vystoupit i Karel Janeček.

Ale nepamatuji si, že by někdo v minulosti takovým způsobem vedl kampaň pozitivně směrovanou na Romy. Jde o dost ojedinělou akci.

Ryšavý: V minulosti to byly spíš takové pokoutní aktivity, velmi na hraně. Něco jako: Pojďte na zábavu, my vám tady něco dáme. A bylo to velmi často spojené i s nějakým kupčením s hlasy. Pak se někdy stávalo, že v dané lokalitě najednou ve výsledcích někdo vyskočil nahoru.

Většinou byly ale kampaně negativní, pokud nepočítáme třeba Stranu zelených, která dala Romy na kandidátky.

A pak tu máme romskou politickou stranu Roma Luma, o které se zmiňovala Renata Berkyová, což je asi první romská populistická strana, která se snažila dělat kampaň mezi Romy. Během posledních komunálních voleb naplnili kandidátku asi na třech nebo čtyřech místech. Neuspěli a v Sokolově nedostali ani ten počet hlasů, co bylo lidí na kandidátce.

Je postava prezidenta něčím výlučná?

Berkyová: Postava prezidenta je pro Romy dost důležitá. Když Zeman řekl v nějakém rozhovoru, že Romové nepracují, zvedla se vlna stovek Romů, kteří posílali své fotky z práce. Byla to velmi spontánní, pozitivní reakce mnoha Romů, což je znakem zájmu Romů o to, jak se o nich vyjadřují politici. Že to je pro ně důležité.

Může se tento současný zájem o volby a věci veřejné udržet?

Ryšavý: To je trošku věštění z křišťálové koule. Záleží na společenské situaci. Pokud teď Andrej Babiš prohraje a povede permanentní kampaň proti vládě, tak může přesvědčit celou řadu lidí, aby šli k volbám, a mezi nimi samozřejmě i Romy.

Říkáte, že Romy aktivizovalo prohlášení Miloše Zemana, že Romové nechodí do práce, ale třeba Andrej Babiš v roce 2016 prohlásil o koncentračním táboře v Letech památnou větu: „Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ To je zapomenuto?

Berkyová: V České republice žije 90 % Romů původně ze Slovenska, takže se jich historie během protektorátu Čechy a Morava včetně rasové perzekuce dotýká osobně jen částečně. Situace na Slovensku byla za války velice špatná, Romové byli i tady perzekvováni, ale jiným způsobem. I když nesmíme zapomínat, že rodiny přeživších původních českých a moravských Romů a Sintů tady s námi stále žijí a témata ohledně holokaustu vnímají velmi citlivě.

Od výroků Andreje Babiše ale uběhlo víc než pět let, kdy se událo mnoho dalšího. Mimo jiné byl loni zbourán prasečák a staví se památník. Všechny nás poznačila pandemie, Rusko napadlo Ukrajinu… Aktuálně se tak kvůli negativní a přestřelené kampani část Romů obává více protikandidáta. Válka, mobilizace a další hesla na billboardech či na sítích nakonec otáčí vystrašené lidi na stranu Babiše.