Politologové objasňují, proč Babiš odkládá oznámení kandidatury na Hrad

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Seznam Zprávy zjišťovaly, jakou má Andrej Babiš motivaci říct až na poslední chvíli, zda bude usilovat o křeslo prezidenta. Tuto strategii oznámil šéf ANO v neděli na dotaz České televize. Volby by měly proběhnout v lednu.

Podle politologa z Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka je důvodů hned několik. Jedním z nich může být úterní zjištění Seznam Zpráv, že soud s Babišem v kauze Čapí hnízdo začne v září. Není tak podle politologa strategické v tomto období oznamovat kandidaturu.

„Umožňuje mu to minimalizovat debatu o jeho kontroverzích. Kdyby v září oznámil kandidaturu, tak se to téma z hlediska intenzity násobně zvedne, co se týče mediální viditelnosti. Tím, že to teď neudělá a odloží to až třeba na říjen, tak zkrátí dobu, kdy se debata o těchto věcech povede, což je výhoda,“ míní Kopeček.

Stejný názor má i politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Myslí si navíc, že Babiš opravdu není ještě stoprocentně rozhodnutý, že bude kandidovat, jak sám říká. Nemá totiž jistý úspěch ve druhém kole.

„On skutečně může zvažovat, jestli do toho půjde, nebo ne. To, že se dostane do druhého kola, pokud bude kandidovat, je hodně pravděpodobné. Stejně tak je pravděpodobné, že ve druhém kole prohraje. On musí nějak změnit politický profil nebo něco udělat, aby byl pro voliče přijatelnější ve druhém kole,“ vysvětluje Mlejnek.

Motivací číslo dvě může být podle politologa Kopečka i financování kampaně. Babiš oddálením oznámení kandidatury podle Kopečka rozmlžuje to, do jaké míry jsou jeho současné aktivity po republice spojené s prezidentskými volbami. Prezidentská kampaň má totiž jasně daný finanční limit 40 milionů korun pro první kolo.

„Nevím, jak to bude ANO účtovat, ale řekl bych, že na účet prezidentské kampaně Andreje Babiše půjde z toho, co teď bude dělat, velmi málo. Tipnul bych si, že pokud to bude nějak vykazovat, tak to bude v souvislosti s komunálními a senátními volbami. Umožňuje mu to vést kampaň bez toho, že by byl omezený limitem.“

Nicméně, dokud předseda Senátu Miloš Vystrčil nevyhlásí termín prezidentské volby, nezapočítávají se výdaje na kampaň do limitu zatím nikomu. Pro všechny zájemce, kteří ať již oznámili vůli kandidovat, či ještě neoznámili, platí stejné podmínky – v této chvíli zákonem regulovaná prezidentská volební kampaň neprobíhá.

Pokud tedy už nyní Andrej Babiš jezdí po Česku nebo jeho hnutí zaplatilo billboardy, tak se tyto výdaje do limitu prezidentské kampaně kandidáta nezapočítávají.

Jak to bude ale v případě, že šéf Senátu Vystrčil oznámí termín voleb například v září, ale Babiš zájem o Hrad potvrdí až opravdu na poslední chvíli, tedy 66 dnů přede dnem volby?

Pro všechny platí, že regulace kampaně se na kandidáty vztahuje již dnem vyhlášení voleb. Okamžik podání kandidátní listiny k registraci nemá vliv na povinnosti týkající se evidence výdajů kandidáta, vysvětluje František Sivera, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který má na starosti kontrolu prezidentských voleb.

Tedy i kdyby Andrej Babiš oznámil kandidaturu na poslední chvíli, musí do výdajů spojených s prezidentskou kampaní započítávat všechny finanční výdaje včetně výdajů svých podporovatelů, a to od prvního okamžiku, kdy se objeví jakýkoliv náznak propagace či agitace po vyhlášení voleb.

„Pokud bude pan Andrej Babiš kandidovat na prezidenta, jeho tým a podporovatelé budou dělat celou dobu kampaň, úloha úřadu je monitorovat výdaje kampaně a následně zkontrolovat, zda jsou uvedeny ve zprávě o financování volební kampaně prezidenta od doby vyhlášení voleb. Stejným způsobem se bude postupovat i u ostatních kandidátů,“ řekl František Sivera.

Babišova strategie oznámit kandidaturu na poslední chvíli může souviset i s tím, že by se nemusel účastnit části prezidentských debat v médiích.

Expertka na komunikaci Denisa Hejlová, která vede Katedru marketingové komunikace na FSV UK, si myslí, že pro Babiše není účast v těchto duelech s protikandidáty důležitá.

„Má výhodu v tom, že ví, co je to politický proces, jak kampaň probíhá, mluví se spoustou lidí, ví, jak s nimi mluvit, co má udělat, kam se postavit. V čem má ale nevýhodu, je to, že si táhne minulost. Tam bude záležet na aktuální politické situaci a vládě, jaká převáží interpretace toho, jaký odkaz Babišova vláda zanechala. To ovlivní i prezidentskou volbu,“ vysvětluje Hejlová.

Pokud se Babiš rozhodne kandidovat, spolehne se na podpisy poslanců. Těch je potřeba 20 a ANO má ve Sněmovně 72 křesel. Podpisů občanů je pro prezidentskou kandidaturu potřeba sesbírat 50 tisíc.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová (ANO) Seznam Zprávám napsala, že poslanci hnutí jsou na případnou podporu připraveni.

„Pokud by se Andrej Babiš rozhodl kandidovat, s podporou klubu může určitě počítat,“ napsala Schillerová ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Kandidátní listina se podává nejpozději 66 dnů přede dnem volby prezidenta Ministerstvu vnitra. Dnem podání kandidátní listiny je zahájeno řízení o registraci kandidátní listiny.