Babiš ještě může vyhrát. Jeho šance leží na sídlištích

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před druhým kolem rakouských prezidentských voleb v prosinci 2016 byl favoritem kandidát radikální pravice Norbert Hofer, který podle průzkumu agentury Gallup vedl o čtyři procenta před levicovým politikem Alexanderem Van der Bellenem. S náskokem osmi procent však vyhrál Van der Bellen. Podle expertů mu na polední chvíli pomohla kampaň mezi levicovými voliči velkých měst.

V lednu 2023 se stal podle průzkumů favoritem českých prezidentských voleb bývalý generál Petr Pavel. Také v tuzemsku je ovšem zvykem, že předpovědi nebývají přesné. V prvním kole se u jednotlivých kandidátů prognóza od skutečnosti často odchyluje až o deset procent.

„Prezidentské volby mají velkou dynamiku, lidé se často rozhodují na poslední chvíli,“ potvrzuje předseda představenstva společnosti STEM Jan Hartl.

To se ukázalo i letos, když se předpovědi všech významných agentur spletly u tří silných kandidátů v průměru o osm procent. „Přesto se podařilo předpovědět trend,“ upozorňuje Hartl, že alespoň pořadí bylo správně.

Ze zpětného pohledu je zřejmé, co se stalo před prvním kolem. Část příznivců bývalé rektorky Danuše Nerudové se přesunula k Pavlovi, zároveň zabrala Babišova kampaň zaměřená na protestní voliče, které stáhla i z tábora kandidáta SPD Jaroslava Bašty.

Ve druhém kole musí Pavel podle Hartla dokázat, na čem před pěti lety selhal jeho předchůdce Jiří Drahoš, tedy získat příznivce liberálních kandidátů, kteří mu po porážce v prvním kole vyslovili podporu. Proti tomu musí Babiš stejně jako v roce 2018 Zeman oslovit protestní voliče levice, kteří se k prvnímu kolu nedostavili. Analýza z některých měst ukazuje, kde má Babiš největší šanci získat nové hlasy.

Na příkladu olomouckého okresu je vidět, že Babiš opakoval Zemanův úspěch na venkově. Se spřízněným kandidátem Baštou tu dokonce získal o 3,5 procenta víc než dosluhující prezident. Spolu s Baštou však zaostali v samotném městě Olomouci. Nejde jen o to, že zde získali o devět procent méně než ve zbytku okresu, zároveň shromáždili o pár desetin procenta méně hlasů, než před pěti lety dostal v prvním kole sám Zeman.

Tak rozdílná bilance města a venkova v olomouckém okresu měla zásadní důvod, který se najde na sídlištích okresního města.

Podobně jako řada dalších metropolí je Olomouc rozdělena na dvě části. Vedle historického centra a přilehlých čtvrtí cihlových domů existují sídliště, která jsou od zbytku města oddělena bariérou, v případně Olomouce to je silniční průtah ulicemi Foersterovou a Velkomoravskou. Lidé z paneláků za průtahem dávají přednost levicovým kandidátům, a právě toho dokázal Zeman před pěti lety využít, aby porazil Drahoše.

Právě na sídlištích nedokázal Babiš úspěch svého předchůdce zopakovat, v panelových komplexech Neředín, Nová Ulice nebo Povel ztratil i po přičtení Baštových hlasů proti Zemanovi víc než procento. Přitom v centru nebo v některých vzdálenějších periferiích dokázal se svým spojencem Baštou získat větší přízeň než současný prezident.

Zeman zvolil účinnou taktiku, když oslovil „chudá“ sídliště, která musí doplácet na „boháče“ v historických centrech. Díky tomu přitáhl nové voliče a vylepšil svou bilanci.

Naopak v současných volbách se výsledky ve čtvrtích jednoho konkrétního města obvykle vyrovnaly. Olomoucký příklad potvrzují data z jiných měst, například u pražského sídliště Jižní Město nebo českobudějovické Vltavy.

Právě nevyužitý potenciál sídlišť může Babiš ještě využít ve druhém kole.