Babiš chystá odvetu. Po porážce ale nejspíš nezmizí jako Zeman

Co teď bude dělat Andrej Babiš? Osmašedesátiletý miliardář, který byl celý život v byznysu a pak dlouho i v politice zvyklý jen na výhry, najednou během 15 měsíců prohrál troje volby v řadě. V říjnu 2021 sněmovní, v září 2022 senátní a teď v lednu 2023 prezidentské.

Pátý nejbohatší Čech, který má ze dvou manželství čtyři děti a dvě vnučky, by si přitom mohl v penzi své bohatství užívat. Lidé z jeho okolí ale říkají, že už vlastně nemá žádný jiný životní program než politiku. Nemá žádné koníčky. Ráno si zacvičí a co pak? Dělat byznys a chodit do firmy ho už přestalo bavit, knížky nečte, filmy ho nezajímají, po cestování netouží.

Ve svých povolebních vyjádření Babiš dal najevo, že chce v politice zůstat a už plánuje odvetu. Není v jeho povaze, aby odešel poražený. „Vyzývám své voliče, aby dali hnutí ANO stejný počet hlasů ve sněmovních volbách i v roce 2025. Hnutí ANO je jediné, které pomáhá lidem a je tady pro ně. A na mě se můžete spolehnout. Budu vám pomáhat dál,“ prohlásil.

Andreje Babiše politika baví, i když občas klame tělem a prezentuje se jako oběť. Deset let v politice opakovaně označuje za nejhorší etapu svého života a stěžuje si, jak mu poškodila zdraví nebo pošramotila vztahy s dětmi.

Zároveň ale víme, že Andrej Babiš je emotivní člověk, který velmi často mění svá rozhodnutí. Řádné sněmovní volby jsou až v říjnu 2025, tedy za dva roky a osm měsíců. „Šéf chce určitě zůstat a pomstít se, jenže tenhle plán může rychle změnit. Zkrátka nikdo neví, jestli zrovna on se svou povahou bude mít trpělivost tak dlouhou dobu čekat na odvetu,“ říká anonymně jeden z poslanců hnutí ANO.

Andrej Babiš teď řeší, v jaké roli bude jako opoziční lídr bojovat s vládou. Zcela vážně zvažuje, že by se po porážce stáhl ze Sněmovny – po zvolení odmítl odpovědět na přímý dotaz, zda si nechá poslanecký mandát. Když sám mluvil o tom, co chce po volbách dělat, vyjadřoval se jen velmi obecně: „Já tady budu dál pro lidi, můžete se na mě obracet. Určitě vám budeme pomáhat s mojí paní v rámci nadace i individuálně.“

Právě Monika Babišová, která se výrazně zapojila do finále prezidentské kampaně, se teď možná stane novou tváří hnutí ANO. Že by šly její role a vliv lépe využít, si všimli marketéři ANO na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků voleb. Babiš nejprve vzorově pogratuloval vítězi, uznal porážku a požádal své podporovatele, aby výsledek respektovali. Když se ale klasicky začínal rozjíždět a stěžovat si na všechny kolem, byla to jeho manželka, jež ho zastavila.

Také z vyjádření špiček ANO je jasné, že zatím netuší, jak se jejich šéf rozhodne. „Je to na něm. My jsme to neřešili. Je to na něm,“ opakuje například Alena Schillerová. Babišovi poslanci budou svého šéfa všemi silami přesvědčovat, aby ze Sněmovny neodcházel. A najdou pro to řadu argumentů.

Některé z nich jsou ryze praktické – jako předseda strany má přednostní právo mluvit ve Sněmovně. To se může jevit jako technikálie, pro opoziční stranu, která nedisponuje zástupem ministrů s tímto právem, je to ale důležitá možnost, jak se alespoň někdy dostat ke slovu.

„Myslím si, že je výhodnější zůstat ve Sněmovně. Dokonce bych čekal, že v hnutí ANO se teď ještě víc posílí kult osobnosti a budou se hledat viníci neúspěchu, aby byli potrestáni,“ míní politolog z Cevro Institutu Ladislav Mrklas. Roli hraje i symbolika – strana bez šéfa v Parlamentu působí zvláštně, voliči by mohli získat pocit, že se na ně Babiš „vykašlal“. A při soubojích s vládními poslanci bude výrazná osobnost a hlasitý řečník chybět.

„Pan předseda patří do Sněmovny. Zaprvé má přednostní právo. Zadruhé jde i o to, že se na něj můžete ve Sněmovně spolehnout,“ míní poslanec a člen užšího vedení strany Roman Kubíček.

Jaké to je, když je šéf strany mimo Parlament – epicentrum politiky – si před lety vyzkoušel Mirek Topolánek jako lídr ODS. Na podzim 2009 reagoval na rozhodnutí ČSSD nepodpořit návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny tím, že rezignoval na poslanecký mandát. Tehdy dokonce říkal, že pro „obyčejné lidi udělá daleko víc mimo tuto budovu“.

Dnes míní, že to byla chyba. „Já už tehdy ale nemohl sedět s Paroubkem a jeho názorovými veletoči v jedné místnosti. Jednoznačně je lepší zůstat poslancem a Babiš také zůstane,“ říká Topolánek.

Varianta odchodu z Parlamentu, jemuž lidé nedůvěřují a který Babiš stejně považuje za „žvanírnu“, kde jen ztrácí čas, by byla změnou hry. „Pokud chce Babiš dál úspěšně fungovat v politice, a ne se změnit v politického lúzra, měl by udělat nějaký významný krok stranou,“ myslí si sociolog Jan Herzmann.

Takovým krokem by mohlo být právě složení postu poslance. „To by dalo Andreji Babišovi příležitost se nadechnout pro příští politické bitvy,“ dodává Herzmann.

Pro to, aby se Babiš ze Sněmovny stáhl, hovoří hned několik věcí. Zaprvé, nemá dolní komoru rád. Proslovy ostatních ho nudí. Její fungování z principu nevyhovuje Babišovu politickému naturelu, v němž se problémy řeší okamžitě a na místě tím, že se někomu vynadá přes telefon. Ještě citelnější je to pro Babiše v situaci, kdy jako člen opozice nemůže prosadit téměř nic.

Roli může hrát i jistá zhrzenost – poražený Babiš by se musel v sále potkávat s vládními představiteli, s nimiž prohrál už několikery volby. A to i přesto, že proti „asociální vládě“ mobilizoval všechny své zdroje.

Hnutí ANO dalo najevo, že po porážce v prezidentských volbách napne síly k vítězství v parlamentních volbách v roce 2025. A ačkoliv se vedení hnutí tváří, že získané 2,4 milionu hlasů jsou hlasy pro ně, je jasné, že bude stát velké úsilí si alespoň část z nových voličů udržet i v parlamentních volbách.

Není vyloučené, že občan Babiš v obytňáku může být pro tento cíl užitečnější než znuděný poslanec Babiš v opozičních lavicích. „To, co mu obecně jde v politice nejlépe, je přímé setkávání s lidmi. To mu přináší nejvíc politických bodů a mně se zdá, že i politické uspokojení,“ dodává Herzmann.

Otázka je, zda by Babiš do této kampaně vyrazil okamžitě, nebo by se na čas stáhl do ústraní, aby otupil stigma porážky. Že je to dobrá strategie, prokázal už v minulosti Miloš Zeman. V roce 2003, kdy pohořel v prvním kole nepřímé prezidentské volby, se stáhl na Vysočinu, aby o deset let později s velkou slávou překvapivě zvítězil. U Babiše se samozřejmě vzhledem k cíli – porazit při nejbližší příležitosti Petra Fialu – nedá očekávat takto dlouhá pauza.

„Je mezi nimi velký rozdíl v tom, že Zeman v roce 2003 neměl za sebou prakticky nic, protože ho podrazila i jeho vlastní strana. Na druhou stranu Babiš má za sebou silné hnutí a 2,4 milionu individuálních hlasů,“ popisuje Herzmann.

Inspirací pro Andreje Babiš může být jeho slovenský vzor, populista Robert Fico. Ten v roce 2014 také prohrál ve finále prezidentské volby, aby o dva roky později jeho strana SMER zvítězila v parlamentních volbách a on jako premiér potřetí usedl do čela vlády.

Ovšem následně se Ficovi SMER rozštěpil, když odešel moderní levicový politik Peter Pellegrini a založil si své hnutí. Podobnou roli dnes v ANO mají ostravský primátor Tomáš Macura a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Hejtman je i místopředsedou ANO a ozvat se chce už na mimořádně svolané únorové schůzi vedení. Vondrák kritizuje, že v hnutí o všem rozhoduje trojice Babiš, Schillerová a Havlíček podporovaná marketingovým týmem.

„Navrhnu uspořádání programové konference, kde bychom si řekli, jaké jsou naši priority a kudy dál. Dnešní strategie nám sice zajištuje stabilní množinu voličů, ale nejsme schopni oslovit nikoho dalšího. A bohužel tím populismem odrazujeme i ostatní strany, takže s námi nikdo nechce uzavírat povolební koalice,“ říká Vondrák.