Ani válka, ani Jezulátko. Babiš tématy kampaně minul své příznivce

Během víkendu před skončením voleb se na něho obracely desítky zvědavých známých. Zajímalo je, kdo zvítězí v boji o Hrad: Petr Pavel, nebo Andrej Babiš?

Přesně v momentě, kdy se v sobotu ve dvě hodiny odpoledne uzavřely volební místnosti, datový analytik Michal Kormaňák z agentury Ipsos na twitteru zveřejnil ikonku parníku. Naznačil, že Petr Pavel vyhraje o parník před Andrejem Babišem, což se o hodinu později ukázalo jako realita. Kormaňák nestřílel od boku.

Jak v prvním, tak ve druhém kole voleb jeho agentura Ipsos dotazovala respondenty po oba volební dny v takzvaném exit pollu. Analytici zjišťovali, koho občané volili či plánují volit, a jaké k tomu měli motivace.

V obou kolech voleb agentura nálady občanů přečetla přesně. Ve druhém kole její exit poll předpověděl, že Pavel získá 58,5 procenta (ve skutečnosti 58,32 procenta) a Babiš 41,5 procenta (ve skutečnosti 41,67).

Kormaňák redakci poskytl z šetření agentury cenná data. Ukazují například, jak se tým Andreje Babiše zaměřil na témata, která však voliče nemotivovala expremiéra volit. Ti, co mu hlas odevzdali nebo plánovali odevzdat, nejčastěji uváděli, že na Babišovi oceňují jeho politické a ekonomické zkušenosti, válka a bezpečnost u nich nehrála roli. Ukázalo se, že nefungovala ani karta s Jezulátkem a sázkou na náboženství a víru.

„Mír jako motivaci k volbě Andreje Babiše uvedlo jen šest procent lidí, ještě méně pak to, že by dokázal zajistit bezpečnost, i když je blízko válka. Babišovi naopak fungovaly zkušenosti s politikou, ekonomikou a řízením podniků. Ukazuje se, že Babišův tým si ne úplně dobře vyhodnotil hlavní téma,“ vysvětlil datový analytik v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Popsal, že pro volbu Pavla voliče motivovaly především dobrá reprezentace České republiky, slušnost, inteligence a to, že rozumí zahraniční politice a diplomacii. Agentuře Ipsos se podařilo změřit i to, do jaké míry občany zasáhl dezinformační nástroj v podobě řetězových e-mailů šířících o kandidátech různé bludy. Ve větší míře je dostávali a šířili voliči šéfa hnutí ANO.

Trnul jste při sčítání druhého kola, zda se váš výpočet potvrdí?

Již prvních pár procent okrsků je vždy vypovídajících o tom, zda se odhady potvrdí, nebo ne. Našemu šetření jsem věřil, navíc když nám model ze dne voleb v prvním kole vyšel velmi přesně.

Obraceli se na vás o víkendu lidé, jak volby dopadnou?

Ano, v pátek a v sobotu to byly desítky lidí, i z veřejného života, jaké jsou aktuální trendy. S určitou mírou opatrnosti jsem říkal, že rozdíl by měl být znatelný, a pokud se nic nečekaného nestane, Petr Pavel by měl vyhrát tak, jak výzkumné agentury ukazovaly v průběhu mezi prvním a druhým kolem. Náš model ze dne voleb ukázal, že Petr Pavel by měl získat 58,5 procenta.

Výhodou sběru dat v den voleb je, že výsledky jsou poměrně přesné. Ve druhém kole bylo pro naše šetření výhodné i to, že již týden před volbami výrazně ubylo nerozhodnutých voličů, v podstatě šlo o jednotky procent lidí, kteří ještě váhali.

Už před mnoha měsíci průzkumy naznačovaly, že rozestup mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem ve druhém kole může být v poměru 60:40. Tímto výsledkem v podstatě i volby skončily. Znamená to, že kampaň svým způsobem byla zbytečná?

Je důležité znovu zopakovat, že průzkumy nemají predikční schopnost. Nicméně neuvědomuji si, že by existoval průzkum, který by v daném čase modeloval pro Andreje Babiše výhru ve druhém kole proti Petru Pavlovi či Danuši Nerudové. Vždy ten rozestup mezi nimi byl značný.

K čemu byla Andreji Babišovi kampaň, je otázkou na něj a jeho tým. Od začátku musel tušit, že je outsider, je vysoce pravděpodobné, že měl čísla k dispozici. Lidé hlasovali pro Petra Pavla, chtěli ho mít na Hradě, nešlo o volbu motivovanou jen protestem proti Babišovi. Lidé byli do značné míry mezi oběma koly voleb rozhodnutí.

Co se týká přelivů voličů: Podle analýzy Seznam Zpráv volilo Petra Pavla 250 tisíc voličů hnutí ANO z voleb v roce 2021. O jaký typ voličů jde?

Když jsme se dívali na voliče mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb, trošku váhavější byli ti voliči Andreje Babiše, kteří ho zvažovali volit a byli mladší či vysokoškolsky vzdělaní. Jim mohlo vadit Babišovo koketování s KSČM, SPD a podobnými stranami.

Pro Petra Petra hlasovalo podle naší analýzy 100 tisíc nevoličů z prvního kola, pro Andreje Babiše 170 tisíc. Co je přimělo jít volit?

U každého to bylo něco jiného. Andrej Babiš měl dvojí strategii: Snažil se odradit voliče Petra Pavla jít k volbám a zároveň namobilizovat nové voliče. Ani v jednom případě se mu to nepovedlo dostatečně. Když mobilizujete nevoliče, je to jednodušší pro kandidáty, které lidé znají, je to pro ně přirozenější. Proto Andrej Babiš v závěru kampaně vyzýval, ať jej lidé volí, protože ho znají. To samé udělal Miloš Zeman před druhým kolem v roce 2018. Nepodceňoval bych důvody, proč to Andrej Babiš dělal, byť se mu za to někteří jeho kritici smáli.

Analýza ukazuje, že Petr Pavel přetáhl drtivou většinu voličů Danuše Nerudové a Pavla Fischera. Bylo pro Pavlovo vítězství klíčové, jak vehementně ho před druhým kolem Nerudová a spol. podpořili?

Určitě ano. Přesuny nefungují stoprocentně, ale Danuše Nerudová, Pavel Fischer i Marek Hilšer své voliče mobilizovali velmi dobře. Petr Pavel jim může právem děkovat, jak tito kandidáti jeho podporu pojali a zapojili se i přímo do kampaně.

Vaše agentura při druhém kole voleb nasbírala cenné údaje a data. Můžete na základě toho říct, proč lidé volili Petra Pavla, jaká byla jejich motivace?

Přes 60 procent respondentů uvedlo jako důvod to, že Petr Pavel by dobře reprezentoval Českou republiku. Téměř polovina populace uváděla, že je to slušný a inteligentní člověk. Právě slušnost a reprezentativnost se ukazují dlouhodobě jako klíčové motivátory, které národ po prezidentovi požaduje.

Jak k tomu inklinovalo Pavlovo heslo Řád a klid, které razil během kampaně?

Mohlo to pomoci. To heslo od začátku zasahovalo překryv voličů na ose vláda-opozice, kdy se ukazuje, že Petr Pavel dokázal získat velmi slušnou část voličů parlamentní i neparlamentní opozice .

Co motivovalo voliče Andreje Babiše?

Ukazuje se, že chybou Babišovy kampaně bylo, že se až příliš zaměřil na téma války a míru. Mír jako primární motivaci k volbě Andreje Babiše uvedlo jen šest procent lidí, ještě méně pak to, že by dokázal zajistit bezpečnost, i když je blízko válka. Babišovi naopak fungovaly zkušenosti s politikou, ekonomikou a řízením podniků. Ukazuje se, že Babišův tým si ne úplně dobře vyhodnotil hlavní téma.

Namísto války a míru měl jeho tým spíše akcentovat premiérské zkušenosti Andreje Babiše a zdůraznit téma ekonomické krize, tím by ta kampaň mohla být úspěšnější - byť se pohybujeme v rovině spekulací. Andreji Babišovi se ani nepovedlo propojit výrazněji Petra Pavla s linkou vlády, protože Pavla volilo spoustu lidí z řad opozice. Zdá se mi zkrátka, že se měli více soustředit na ekonomická témata, což po volbách zmínil i exministr ANO Karel Havlíček. Proklamace o mírovém summitu a obvolávání světových lídrů nebyly pro Babišovy voliče uvěřitelné.

Nakolik voliči volili skutečně Pavla a jaká část ho volila, protože stál proti Babišovi?

Z dat nám vychází to, že 66 procent lidí považovalo hlas pro Pavla za podporu Pavla, nikoliv jako protestní hlas proti Babišovi. Jen 26 procent uvedlo, že hlasovalo na protest proti Andreji Babišovi. To je značný rozdíl oproti roku 2018, kdy lidé pro Jiřího Drahoše hlasovali více jako protest proti Miloši Zemanovi. V případě Petra Pavla šlo výrazně o volbu Pavla a ne protest proti druhému kandidátovi.

A v případě Andreje Babiše také nešlo o hlasování proti soupeři?

Je to tak. U obou kandidátů jsou data podobná. Oba tábory volily spíše pro daného kandidáta než proti soupeři. V tom svém kandidátovi viděli něco, co jim u druhého kandidáta chybělo. Volilo se spíše pozitivně než proti někomu.

V kampani se objevily i prvky náboženství a víry, zejména pak u Andreje Babiše a jeho Jezulátka v kapse. Hrál aspekt náboženství a víry nějakou výraznější roli v kampani?

Moc jsem toto nepochopil. U nás máme minimum lidí aktivně se hlásících k některé z církví. Možná tým Andreje Babiše mířil na voliče Pavla Fischera. Mezi voliči Babiše a Pavla je podpora římskokatolické církve plus minus podobná, u voličů Andreje Babiše je trošku více lidí, kteří se k této církvi hlásí. To ale není dáno kampaní, ale tím, že mezi voliči Andreje Babiše je mnohem více starších lidí, kteří jsou věřící. Kampaň v této oblasti ale nemohla Babišovi nic dramatického přinést.

Respondentů jste se ptali i na řetězové e-maily. Jakou roli tento jev v kampani sehrál?

Vliv se v této věci nedá jednoduše vypočítat, víme ale, jaký byl zásah řetězových e-mailů. Ptali jsme se voličů, jestli dostávali od svých známých hromadně přeposílané e-maily, které se zaměřovaly na prezidentské volby a jejich kandidáty. Zhruba čtvrtina populace takové e-maily dostávala.

O něco častěji to byli voliči Andreji Babiše, kteří zhruba pětkrát častěji tyto e-maily přeposílali dál. Až sedm procent voličů Andreje Babiše řetězové e-maily dostávalo a přeposílalo dál. Neřekl bych, že řetězové e-maily by byly tím nejklíčovějším, co do voleb zasahovalo, lze ale říct, že proporčně se u voličů Babiše objevovaly daleko víc než u Pavla.

Občanů jste se ptali na obavu z rozdělené společnosti. Co vám z toho vypadlo?

Více jak polovina populace nám řekla, že mají obavu z toho, že prezidentská volba rozdělí společnost ještě více, než byla. Je důležité, že oba kandidáti v závěru kampaň mírnili. Je dobře, že Babiš pokorně uznal prohru a pogratuloval vítězi. Důležité je i to, že Petr Pavel po vítězství řekl, že bude hledět na zájmy i těch občanů, kteří jej nevolili.

Voliči Petra Pavla častěji vnímají jako někoho, kdo se snaží společnost stmelit. Tudíž mají menší strach z rozdělené společnosti. U Andreje Babiše je tato obava výraznější.