Volby po zásahu Ústavního soudu: Babiš bez většiny, musel by přizvat Okamuru

Ústavní soud tento týden rozhodl, že hlasy v letošních volbách do Poslanecké sněmovny se budou muset rozdělit jinak než doposud. Jak konkrétně, musejí v příštích měsících rozhodnout politici.

Jak už přitom Seznam Zprávy upozornily, ve Sněmovně leží novela volebního zákona, která jde verdiktu ústavních soudců vstříc - převádí počet volební hlasů na poslanecké mandáty spravedlivěji než dosud.

Jeden ze spoluautorů této novely, právník Jiří Flam, na požádání redakce spočítal, jak by se navrhované změny promítly do výsledků posledních sněmovních voleb v roce 2017.

Výsledek potvrzuje některé kalkulace, které se už po rozhodnutí Ústavního soudu objevily.

Nejsilnější hnutí ANO by přišlo o větší část svého „bonusu“ - místo dosavadních 78 poslanců by mělo jen 63 mandátů. Naopak nejméně zastoupené strany ve Sněmovně jako STAN nebo TOP 09 by dostaly poslaneckých mandátů podstatně více.

Vládnoucí koalice hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů by po zohlednění návrhu neměla nadpoloviční většinu ve Sněmovně. Premiér Andrej Babiš by tedy musel ke spolupráci získat ještě další subjekt, pravděpodobně SPD Tomia Okamury, protože středopravicové opoziční strany s ním spolupracovat nechtějí.

„Vládní koalice ANO a ČSSD se může tvářit, že zastupuje ve Sněmovně dohromady 46,5 procenta občanů, což je její faktická síla, ačkoli ji volilo pouze 36,91 procenta. Skutečná legitimita menšinové vlády je tedy nižší, než je její faktická politická síla,“ zdůraznil Jiří Flam.

Právě zvýhodňování větších stran bylo podle ústavních soudců jedním z důvodů, proč se rozdělování hlasů musí změnit.

Soud proto zrušil přepočet výsledků podle dosud používané úpravy takzvané d'Hondtovy metody. Stanovil také, že volební koalici stačí pro vstup do Sněmovny překročit hranici pěti procent všech hlasů - tedy stejně jako samostatně kandidující politické straně.

Zároveň však soudci ponechali rozdělení mandátů podle volebních krajů. Zajištění rovné váhy hlasů mezi kraji je komplikovanější, protože v menších krajích se rozděluje méně mandátů.

S tímto „oříškem“ si autoři novely, právníci Jiří Flam a Vilém Anzenbacher, poradili tak, že nejdříve rozdělili všechny mandáty podle odevzdaných hlasů a do jednotlivých krajů je přidělili až následně.

Hlasy by se nejprve rozdělily ve dvou skrutiniích.

Základem je takzvané volební číslo. To dostaneme tak, že všechny odevzdané a platné hlasy pro strany, hnutí nebo koalice, které překročily pětiprocentní kvorum, vydělíme počtem poslaneckých mandátů, tedy 200. V případě voleb z října 2017 mělo volební číslo hodnotu 23 720,43.

Počet přidělených mandátů potom vypočítáme tak, že u každé strany vydělíme získané hlasy volebním číslem (počet mandátů se zaokrouhlí dolů).

Pokud se tímto způsobem nerozdělí všechny mandáty, pokračuje se druhým skrutiniem - zbývající mandáty se přidělí po jednom těm subjektům, kterým vyšel při dělení volebním číslem největší zbytek. Konkrétně ve volbách roku 2017 by si takto podělily tři mandáty SPD, KSČM a ČSSD.

Až dodatečně by se mandáty rozdělily do jednotlivých volebních krajů. Klíčové by znovu bylo volební číslo - strana by v kraji dostala tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v počtu platných získaných hlasů v daném kraji.

Pokud by na některou stranu při krajském rozpočítávání „nevyšly“ mandáty, jež získala podle celkového přepočtu v prvním skrutiniu, získala by zbylé mandáty v krajích, které vykázaly nejvyšší zbytky. V každém kraji by se takto přidělil nejvýše jeden mandát.

Poznámka: Faktická síla stran ve Sněmovně je u všech stran větší, než je volební výsledek v procentech podle ČSÚ. Je to dáno tím, že v prvním skrutiniu propadají hlasy pro strany se ziskem méně než 5 procent. Tyto hlasy se relativně rovnoměrně rozdělí mezi strany, které získaly poslanecké mandáty.