Místo nekonečného aplausu vlažný potlesk. Merz dosáhl vítězství, ne triumfu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Berlíně/

„Teď může tady, v centrále CDU, začít pořádná divočina!“ Těmito slovy se snažil své stoupence pod pódiem rozpumpovat téměř dvoumetrový muž, který míří do čela německé vlády. Výzva, která zůstala bez odezvy.

Konrad-Adenauer-Haus, hlavní štáb německých křesťanských demokratů, už zažil bouřlivější party. V roce 2017 na pódiu tleskala do rytmu Angela Merkelová, zatímco seriózní tajemník strany nadšeně hřímal do mikrofonu song An Tagen wie diesen - v takové (úžasné) dny.

I tentokrát mluvil vítěz voleb Friedrich Merz o „historickém dni“. Jeho dimenze si ale představoval jinak a podle vlažné reakce v sále podobné emoce prožívali i členové strany.

Do začátku volební kampaně šla CDU/CSU s podporou 32 % voličů. Konečný výsledek nepřekročil 29 %. Mezi straníky se přitom v minulých dnech mluvilo řečí jednoduché aritmetiky: Cokoliv nad 30 % procent bude Merzův úspěch. Cokoliv pod tuto laťku oslabí jeho pozici.

Ano, Friedrich Merz je vítězem voleb a bude sestavovat vládu. Německo ale v kritické situaci pro samotnou zemi i pro celou Evropu přebírá muž, o jehož vůdčích schopnostech už teď pochybuje část jeho vlastní strany - navzdory nuceným projevům nadšení.

Opravdový triumf nakonec slavil nečekaně někdo úplně jiný - Levice. Postkomunisté byli ještě před měsícem v podstatě odepsaní. Jenže během několika týdnů svou podporu téměř ztrojnásobili. A poděkovat za to mohou paradoxně Friedrichu Merzovi.

Jeho sázka na téma migrace a také to, že pár dnů před volbami připustil riskantní společné hlasování s AfD ohledně zpřísnění migrační politiky, polilo Levici živou vodou. Její lídři mohli vsadit na svou osvědčenou kartu - boj proti fašismu, skutečnému i domnělému. S úspěchem především mezi mladými voliči.

Překvapivý výsledek postkomunistů nakonec bude mít poměrně zásadní dopad na složení Spolkového sněmu. Oslabil všechny myslitelné koalice, kterým by mohl Friedrich Merz předsedat. A krajní levice spolu s krajní pravicí zřejmě bude disponovat ve Spolkovém sněmu velkým vlivem. Připomeňme, že AfD i Levice odmítají vojenskou pomoc Ukrajině.

CDU/CSU se sice po třech letech opět znovu ujme kancléřského úřadu. Její výsledek je přesto druhý nejhorší v historii - méně hlasů dostala jen při posledních volbách v roce 2021.

A jestli se v CDU/CSU střídá vlažné nadšení a rozčarování, v centrále sociálních demokratů z SPD dosavadního kancléře Olafa Scholze vládla deprese. Strana přišla oproti předchozím volbám skoro o 10 procentních bodů, její výsledek je zdaleka nejhorší v jinak úctyhodné historii strany.

Německý politický střed se smršťuje, strany, na kterých stála německá poválečná demokracie, ztrácí podporu. Tzv. Velká koalice, svazek CDU/CSU a SPD, na kterou se zjevně spoléhal Friedrich Merz, už si označení „velká“ nezaslouží.

Podle předběžných kompletních výsledků dosáhne společně na 328 křesel z 630. Pokud Merz nezmění názor na spolupráci s AfD, nemá jinou možnost než vládnout s SPD. Nebo přibrat třetího partnera, což je nepravděpodobné.

To opravdové drama se nakonec neodehrávalo na čelných místech volebního pelotonu, ale na jeho opačném konci. První předběžné výsledky přisoudili jak liberálům z FDP, tak krajně levicové BSW přesně pět procent hlasů potřebných pro vstup do dolní sněmovny. To by znamenalo roztříštěný parlament a extrémně obtížné hledání podpory pro Merzovu vládu. Nejen Německo, ale i zbytek Evropy měl v těchto chvílích důvod se bát.

Po sečtení všech hlasů se ukázalo, že oběma stranám vstup do parlamentu těsně unikl. Pro obě to může být fatální rána.

V případě FDP rána straně, která má velké zásluhy o německou demokracii. V případě BSW politickému „novotvoru“, mimořádně vstřícnému Kremlu. Po sérii velkých úspěchů v zemských volbách na východě Německa je volební výsledek ze spolkových voleb velké vystřízlivění pro předsedkyni a centrální figuru strany, Sahru Wagenknechtovou.

Friedrichu Merzovi se ale díky jejich neúspěchu otevřela alespoň naděje na rychlé sestavení akceschopné vlády. Předseda CDU chce mít hotovo do Velikonoc, tedy zhruba do dvou měsíců. Podle zákulisních informací bude v zájmu rychlosti jednat v miniaturním týmu a zvažuje dokonce uzavřít místo standardní koaliční smlouvy jednoroční „kontrakt“.

Každopádně pro něj začíná složitější práce než v samotné volební kampani. V jejím průběhu voličům v Německu slíbil de facto ukončení ilegální migrace a vzbudil v Evropě dojem, že ji povede ve střetu s Ruskem. Teď by měl těmto ambiciózním slibům dostát.

Aktualizovali jsme o kompletní volební výsledky.