Hlavní obsah
Online

Trump: Tohle je velký den pro Německo a USA pod vedením gentlemana

Foto: Seznam Zprávy

Kandidáti tří největších stran na kancléře: Olaf Scholz (SPD), Friedrich Merz (CDU) a Alice Weidelová (AfD).

aktualizováno •

Vítězem nedělních parlamentních voleb v Německu je křesťanskodemokratická aliance CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem. Historického výsledku dosáhli i populisté z AfD. Sociální demokraté končícího kancléře Olafa Scholze propadli.

Článek

Nejdůležitější informace:

  • Vítězem voleb je dosud opoziční křesťanskodemokratická aliance CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem, získala 28,5 % hlasů. PROFIL VÍTĚZE
  • Na druhé příčce se umístila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) s lídryní Alicí Weidelovou. Podpora 20,8 % voliči pro ni znamená historický úspěch: v poválečném Německu to je poprvé, kdy si první dvě místa nerozdělí křesťanští a sociální demokraté. PROFIL WEIDELOVÉ
  • Sociální demokraté z SPD kancléře Olafa Scholze jsou až třetí, mají 16,4 %.
  • Do parlamentu se dostali ještě jejich dosavadní koaliční partneři Zelení (11,6 %) a postkomunistická Levice (8,8 %). Ze Spolkového sněmu vypadla liberální FDP (4,3 %), která na podzim opustila Scholzovu koalici. KOMPLETNÍ ROZBOR VÝSLEDKŮ
  • CDU/CSU může sestavit dvojkoalici buď s AfD nebo SPD, spolupráci s populisty ale Merz vyloučil.
  • Vítězi voleb gratulují státníci z celého světa, včetně amerického prezidenta. „Podobně jako v USA se i německý lid unavil z agendy bez zdravého rozumu, obzvlášť v energetice a imigraci, která převažovala tolik let,“ napsal Donald Trump.
  • Za Seznam Zprávy volby v Berlíně sledovali zvláštní zpravodaj Martin Jonáš. Z Prahy ho doplňoval Filip Harzer, který přinesl z Německa sérii předvolebních reportáží.

AfD ovládla bývalou NDR

AfD se stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích bývalého Východního Německa, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Ačkoliv AfD v loňských volbách ve třech spolkových zemích na východě Německa výrazně posílila, nejsilnější stranou byla až dosud pouze v Durynsku. V nedělním hlasování znovu. Nejvýrazněji uspěla tam, když získala 38,6 procenta hlasů. V sousedním Sasku oslovila 37,3 procenta voličů.

V hlavním městě Berlíně, který má rovněž status spolkové země a jeho část rovněž patřila k bývalé NDR, slaví nečekané vítězství postkomunistická strana Levice. AfD tam skončila až pátá.

Předvolební text o pokračujících rozdílech mezi Východem a Západem:

Rozdělení mandátů

CDU/CSU: 208 poslanců

AfD: 152

SPD: 120

Zelení: 85

Levice: 64

Ostatní: 1

Většinová koalice dvou subjektů může vzniknout jedině spojením CDU/CSU a SPD (328 z 630 poslanců) nebo CDU/CSU a AfD (360 z 630 poslanců). Vítěz voleb Friedrich Merz ale spolupráci s AfD odmítl.

Reakce českých politiků

„Prosperující a stabilní Německo je základem pro silnou Evropu, což má přímý vliv i na náš hospodářský úspěch. Čím dříve vznikne nová německá vláda, tím lépe,“ napsala ČTK šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Pogratulovala vítězné CDU/CSU.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš označil výhru křesťanských demokratů za dobrou zprávu pro Německo, Evropu i česko-německé vztahy. Šéf českého hnutí SPD Tomio Okamura ČTK řekl, že doufal v ještě lepší výsledek AfD, pro Německo i Evropu by to podle něj znamenalo svěží vítr.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) věří, že německé strany přistoupí k situaci odpovědně a sestaví fungující koalici bez extremistů. Podle šéfa KDU-ČSL Marka Výborného potřebuje Německo silnou stabilní vládu, ekonomické reformy, racionální postoj k evropským ambicím, bezpečnosti i migraci a principiální postoj k Ukrajině. Oba gratulovali vítězům. Stejně jako už dříve premiér Petr Fiala (ODS).

Scholz nestojí o místo v budoucí vládě

Dosluhující kancléř Olaf Scholz nechce vést budoucí koaliční jednání své strany SPD s vítěznou CDU/CSU. V povolební debatě zdůraznil, že kandidoval na kancléře. „Ale nebudu zástupcem SPD ve spolkové vládě řízené CDU a ani o ní nebudu vyjednávat,“ řekl Scholz.

Střet lídrů kvůli válce na Ukrajině

Ve studiu to při debatě lídrů vře. Lídryně AfD Alice Weidelová popírá výlučnou vinu Ruska za válku na Ukrajině. Šéf Zelených Robert Habeck označuje její slova za „odpad“.

Merz chce vládu do Velikonoc

Friedrich Merz chce mít vládu do Velikonoc, které letos připadají až na konec dubna. Vítěz voleb to potvrdil v povolební debatě. Pokud by bylo možné sestavit koalici CDU/CSU a jedné další strany, mohly by být podle příštího kancléře rozhovory uzavřené i dříve.

Jestli to skutečně bude možné, zatím není jasné. Diskutuje se o koalici se sociálními demokraty a/nebo Zelenými.

Kde sídlí Spolkový sněm

Foto: René Matouš, Seznam Zprávy

.

Možná nejvyšší účast od znovusjednocení Německa

Podle veřejnoprávních stanic ARD a ZDF byla volební účast ve volbách do Spolkového sněmu vyšší než v posledních desetiletích. Pohybovala se mezi 83 a 84 procenty, což by znamenalo nejvyšší účast od znovusjednocení země v roce 1990.

Trump: Němci jsou unavení z vládnutí bez zdravého rozumu

„Podobně jako v USA se i německý lid unavil z agendy bez zdravého rozumu, obzvlášť v energetice a imigraci, která převažovala tolik let,“ napsal americký prezident Donald Trump v komentáři na sociální síti Truth Social.

„Tohle je velký den pro Německo a pro Spojené státy americké pod vedením gentlemana jménem Donald J. Trump,“ dodal šéf Bílého domu a všem poblahopřál.

Jeho viceprezident J. D. Vance a blízký spolupracovník Elon Musk v předvolební kampani vyjádřili podporu AfD.

Šéf bavorské CSU po volbách mění názor na spolupráci se Zelenými

Markus Söder v povolební debatě vítězů mění rétoriku. Šéf CSU nevyloučil možnou koalici se Zelenými. V předvolebním boji tvrdil, že by jakékoliv snahy o vytvoření vlády křesťanských demokratů se Zelenými vetoval.

Bavorská křesťansko-sociální CSU tvoří sice na spolkové úrovni alianci s křesťanskodemokratickou CDU, ale formálně jde o samostatnou stranu, která se často také rozhoduje nezávisle na větším partnerovi.

Projekce: CDU je pod 30 procenty

Exit polly aktualizované o skutečné výsledky hlasování ukazují podobný obrázek jako první odhady výsledků. Vítězí CDU/CSU, ale je na tom hůř, než doufala. Historický úspěch pro AfD, debakl pro SPD.

Nadále je klíčové sledovat výsledky BSW a FDP, které balancují na hraně vstupu do parlamentu.

Na konečnou podobu složení Bundestagu si budeme muset počkat delší dobu i kvůli složitějšímu systému dvojích hlasů - jeden mají voliči pro kandidátku a druhý pro přímý mandát.

Scholz odmítl vyvodit osobní zodpovědnost z debaklu

Začala tzv. „Elefantenrunde“, tradiční televizní debata lídrů stran, které se dostaly do Bundestagu. Sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz na začátku odmítl vyvodit jednoznačnou osobní zodpovědnost z volebního debaklu.

Volební lídryně AfD Alice Weidelová znovu nabídla Friedrichu Merzovi společnou pravicovou vládu. Šéf CDU ji odmítl: „Tzv. Alternativa pro Německo chce pravý opak toho, co symbolizuje CDU/CSU,“ prohlásil.

SPD čeká převrat, říká předseda. Účast na vládě nevylučuje

Dosud nejsilnější vládní stranu - sociální demokraty - čekají personální změny. „Tento výsledek si vyžádá uvnitř SPD převrat,“ prohlásil spolupředseda partaje Lars Klingbeil. Mluvil také o organizačních a programových změnách. Politik ale zároveň nevyloučil, že se SPD stane součástí i nové vládní koalice.

SPD se ve volbách propadla až na třetí místo. Se ziskem okolo 16 procent zaznamenala historický debakl - horšího výsledku dosáhla naposledy v roce 1887, tedy v dobách Německého císařství, kdy vládu řídil Otto von Bismarck.

Účast sociálních demokratů v nové vládě se ale předpokládala už před volbami. Pro vítěznou CDU/CSU jde o jednoho z přirozených partnerů. Momentálně ale není jasné, jestli tyto dvě partaje společně dosáhnou na většinu křesel ve Spolkovém sněmu.

Habeck: Zelení jsou připraveni na koalici s CDU/CSU a SPD

Zelení získali podle exit pollů 12 procent hlasů, zaostali tak za výsledkem z roku 2021. Strana, která byla v posledních necelých čtyřech letech součástí vlády, je podle svého kandidáta na kancléře Roberta Habecka připravena jednat o koalici s vítěznou CDU/CSU a také s SPD Olafa Scholze. „Vždy jsme připraveni převzít odpovědnost,“ citoval současného vicekancléře server Deutsche Welle. Sám ale podle svých slov nepředpokládá, že by ke vzniku takzvané keňské koalice došlo.

Ve svém projevu po zveřejnění exit pollů byl ostatně k lídrovi CDU Friedrichu Merzovi kritický - jeho chování prý „posílilo extrémy“.

Narážel zřejmě na to, že Merz sáhl u tématu migrace, jež dominovalo letošní kampani, po ostřejším kurzu. V reakci na útok v bavorském Aschaffenburgu dokonce předložil Spolkovému sněmu nezávaznou rezoluci vyzývající ke zpřísnění migračních a azylových pravidel. Podařilo se ji ovšem schválit jen za pomoci hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), což popudilo liberální část společnosti.

Šéf židovské rady: Výsledek AfD nás musí znepokojovat

„Ačkoli se tento výsledek dal podle průzkumů očekávat, jsem dnes večer šokovaný volebním úspěchem AfD, která během pouhých tří let zdvojnásobila svůj podíl hlasů,“ komentoval výsledky voleb pro deník Die Welt předseda německé Ústřední rady Židů Josef Schuster.

„Musí nás znepokojovat, že pětina německých voličů hlasuje pro stranu, která je přinejmenším zčásti pravicově extremistická, která se otevřeně ve svých projevech a v ideologii hlásí k pravicovému radikalismu a neonacismu,“ dodal Schuster.

Někteří politici AfD relativizují německou vinu za zločiny druhé světové války nebo se pokoušejí uvádět nacistické zločiny „na pravou míru“, tedy zkreslovat je zřejmě z obav, že by vzpomínka na ně oslabila německé národní cítění.

Civilní kontrarozvědka BFV, tedy Spolkový úřad pro ochranu ústavy, podezírá AfD z krajně pravicové činnosti. Tři zemské kontrarozvědky – v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku – ji pak vedou jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami.

Dvě strany na samém prahu Spolkového sněmu

O tom, jak složité bude povolební vyjednávání, rozhodne i konečný výsledek dvou stran, které se podle exit pollů aktualizovaných o průběžné výsledky pohybují těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk poslanců.

Pokud by se obě dostaly do Spolkového sněmu, vítězi voleb CDU/CSU by pravděpodobně k sestavení vlády nestačil jediný koaliční partner. Na trojčlenné koalice přitom Německo není zvyklé - za poslední desítky let zažilo jen jedinou a tou byla právě končící vláda Olafa Scholze, která se rozpadla předčasně.

První stranou na prahu Bundestagu je liberální FDP, jejíž odchod z koalice vedl k rozpadu spolkové vlády. „Na podzim jsme kvůli této zemi šli do velkého politického rizika. Dnes za to platíme vysokou cenu. Ale bylo to dobré rozhodnutí pro Německo,“ řekl po zveřejnění exit pollů šéf strany Christian Lindner.

Druhou stranou je konzervativně levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), nováček na německé politické scéně, který se mohl do Spolkového sněmu dostat vůbec poprvé. Dlouho to vypadalo, že uspěje, ale v posledních týdnech se dařila kampaň postkomunistické Levici, od které se BSW odštěpilo.

„Předpokládáme, že to zvládneme,“ řekla po zveřejnění odhadů Amira Mohamed Aliová z vedení strany ve vysílání veřejnoprávní stanice ARD. BSW je podle ní otevřená jednáním o koalici, ale nechce spolupracovat s AfD a se Zelenými.

NačítámNačíst starší příspěvky

Hlavní zprávy