ONLINE: Německo volí. Vyhlíží přelomový výsledek

Friedrich Merz má sice svým stylem i agendou ke staronovému americkému prezidentovi daleko. V některých momentech jako by se ale nechával protějškem zpoza Atlantiku přece jen inspirovat. Třeba slibem zavřít hranice migraci hned první den ve funkci, a to na základě právní obdoby prezidentského „executive order“.

Podobně vyznívají i některé volební sliby CDU/CSU v oblasti energetiky. Právě ty, které silně rezonují v České republice, kde podle čerstvého průzkumu bydlí na počet obyvatel nejvíc příznivců jaderné energie v celé Evropě. Bývalý ministr za CDU Jens Spahn sliboval prověřit možnost návratu německé jaderné energetiky, včetně obnovy činnosti elektráren, které byly od sítě odpojeny jako poslední.

Inspirací pro tyto úvahy bylo znovuotevření americké elektrárny Three Mile Island, ze které chce koncern Microsoft odebírat proud po následujících 20 let. Merzův spojenec, bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder jde ještě dál: Slibuje reaktivaci jaderných reaktorů už letos.

Co mají tyto plány společného s Donaldem Trumpem? I ten slibuje energetickou revoluci pod mottem „drill, baby, drill“, tedy prudké navýšení těžby ropy a zemního plynu. A stejně jako v případě CDU/CSU, i americkému prezidentovi odmlouvají ti, na kterých ve výsledku opravdu záleží: kapitáni energetického průmyslu.

Populistická Alternativa pro Německo (AfD) má poprvé šanci stát se druhou nejsilnější stranou Spolkového sněmu. Pokud se jí to povede, zároveň to bude poprvé v poválečných dějinách, kdy největšími stranami nebude dvojice CDU a SPD.

Případné kancléřské ambice volební lídryně Alice Weidelové kalí to, že žádná další z relevantních stran nechce s AfD na spolkové úrovni vládnout. Nedávno stačilo k vyvolání rozsáhlých protestů proti spolupráci s AfD v německých městech jen to, že CDU společně s populisty hlasovala o usnesení k migraci.

Podle magazínu Der Spiegel je Weidelová pro stranu typu AfD perfektní „fíkový list“ a vytváří dojem inkluzivity. Politička totiž se svou partnerkou původem ze Srí Lanky vychovává ve Švýcarsku dva syny, zároveň odmítá sňatky stejnopohlavních párů a prosazuje tradiční rodinné hodnoty.

Weidelová působila jako ekonomka a analytička ve společnostech jako Goldman Sachs a Allianz a rok žila v Číně. V AfD je od roku 2013 a patřila k umírněnějšímu křídlu. Před volbami 2025 ale s rétorikou přitvrdila: Hitlera označila za komunistu, uzavřela by hranice a zavedla rozsáhlé repatriace.

Pozornost médií se před volbami zaměřuje na kancléřské kandidáty. Mimořádný vliv na budoucnost Německa ale budou mít i jiné osobnosti.

Aliance křesťanskodemokratických stran CDU/CSU je favoritem na vítězství v německých volbách. Dlouhodobě si v průzkumech udržuje podporu okolo 30 procent, což znamená i vysoký náskok na další soupeře.

Jejím kandidátem na kancléře je předseda CDU Friedrich Merz.

Firemní právník ze západoněmeckého regionu Sauerland je spjat s CDU od 80. let. Konzervativní politik byl europoslancem a šéfem poslanců CDU v Bundestagu a ve straně platil za rivala Angely Merkelové. Předsedou CDU se stal v roce 2022 a zaměřuje se na ekonomický liberalismus, přísnější migrační politiku, návrat k jaderné energii a podporu Ukrajiny včetně dodávek střel Taurus. Je kritický vůči Rusku a Číně, podporuje pevnou evropskou politiku vůči těmto zemím. Je ženatý a má tři děti.

Hlasování v předčasných parlamentních volbách začalo. Přes 59 milionů voličů v nich vybere 630 poslanců Spolkového sněmu. Prognózy výsledku budou zveřejněny krátce po uzavření volebních místností v 18 hodin, předběžné konečné výsledky se čekají v noci na pondělí.

Dvojnásobná vražda v západoněmeckém Aschaffenburgu spáchaná krátce před německými parlamentními volbami zahýbala politikou. Nešlo o terorismus, vrah se léčil se schizofrenií, ale byl to neúspěšný žadatel o azyl, který měl být už přes rok z Německa vyhoštěn.

Kampani od té doby podobně jako v roce 2017 dominuje téma migrace a bezpečnosti. Křesťanští demokraté z koalice CDU/CSU ve Spolkovém sněmu v reakci navrhli nezávaznou rezoluci, jež vyzývala vládu sociálních demokratů (SPD) a Zelených ke zpřísnění migrační a azylové politiky.

Pro text hlasovala i Alternativa pro Německo (AfD), což v liberálních městech vyvolalo demonstrace proti spolupráci s krajní pravicí.

Debatu o migraci před předčasnými parlamentními volbami znovu posílil útok z Mnichova z 13. února. „Potřebujeme okamžitý obrat v tématu migrace: hraniční kontroly, zastavení migrace, vyhoštění všech, kdo musí opustit zemi, a zločinců,“ prohlásila lídryně AfD Alice Weidelová.

Je to jeden z posledních zákonů schválených před volbami. Oběti komunistické diktatury v Německu se dočkají navýšení „čestných důchodů“. Do zvláštního fondu přispěje šesti miliony eur i nábytkářský gigant IKEA, pro který pracovali političtí vězni v NDR. Ne všichni jsou ale spokojení: oběti nuceného dopingu, organizovaného východoněmeckými sportovními funkcionáři, se odškodnění nedočkaly ani 36 let po pádu Berlínské zdi. Ta vrhá na život v Německu dlouhé stíny - nejen v této oblasti.

Po zakreslení celé řady ukazatelů i dnes na mapě vyvstane téměř přesně dávno zaniklá východoněmecká hranice. Za ní jsou lidé v průměru starší, nespokojenější a vydělávají měsíčně zhruba o 800 eur méně. Ohraničuje oblast, kde sídlí jen hrstka velkých koncernů, kde vládne nižší produktivita práce, zapojení do společenských organizací je slabší a nápadně menší je dokonce i počet tenisových kurtů na obyvatele.

Z betonového monstra, které v délce 155 kilometrů protínalo Berlín, stojí už jen pár set metrů coby historické memento. I když ale fyzická zeď zmizela, mentální bariéra mezi německým východem a západem přežívá a při nadcházejících volbách to opět vyjde bolestně najevo, jak vysvětluje v podrobné analýze Martin Jonáš.

Podrobnosti o jednotlivých kandidátech zobrazíte po kliknutí na fotografii.

Letošní volby zavedly jednu novinku. Němci poprvé volí pevně stanovený počet poslanců - 630. Až dosud se jejich počet kvůli specifickému volebnímu systému po každých volbách lišil a navíc ani nebylo dopředu jasné, kolik zákonodárců z hlasování vzejde.

Do Spolkového sněmu jsou poslanci voleni na čtyři roky. Volí se na základě zvláštního poměrného volebního systému, jenž voličům ale zároveň dává velký vliv na výběr konkrétních poslanců.

Volič v Německu má dva hlasy. Tzv. prvním vybírá konkrétního kandidáta ve svém volebním obvodu většinovým systémem. Tzv. druhým hlasem volí kandidátku vybrané politické strany.

Pro celkové rozdělení mandátů mezi strany je ale důležitý jen tzv. druhý hlas. S použitím poměrného volebního systému se určí, kolik křesel dostane každá strana, která překročí volební práh pro vstup do parlamentu. Konkrétní jména poslanců se nejdříve určí na základě tzv. prvních hlasů, až zbytek do celkových 630 poslanců se doplní dle pořadí na kandidátních listinách z druhého hlasu.