Německé volby dopadly pro Česko dobře, říká český velvyslanec

Spolkové volby, které se odehrály 23. února, vyústily v celonoční drama.

Teprve nad ránem se ukázalo, že se do dolní sněmovny nedostane krajně levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Její vstup do Bundestagu by připravil kancléřského kandidáta Friedricha Merze z vítězné konzervativní unie CDU/CSU o možnost vyjednat rychle koaliční vládu jen s jedním partnerem. Tím nakonec nejspíš bude SPD, německá sociální demokracie.

Podle Jiřího Čisteckého, který v říjnu převzal pozici velvyslance České republiky v Německu, by vláda v tomto složení měla šanci rozhýbat hospodářství.

Pane velvyslanče, proč je výsledek voleb pro Česko dobrá zpráva?

Nejen pro Česko, ale i pro Německo a Evropu. Země bude mít pravděpodobně dvoučlennou vládu s menším potenciálem vnitřních sporů, na rozdíl od toho, jak fungovala vláda Olafa Scholze v posledních třech letech. Navíc pravděpodobný kancléř Friedrich Merz má jasnou vizi, pokud jde o ekonomiku i zahraniční politiku.

Na druhou stranu: pokud sečteme výsledky stran na okrajích politického spektra, AfD a Levice, dostaneme se skoro ke třiceti procentům. Není tohle nepříjemná diagnóza celé země? Jak si vysvětlujete jejich úspěch?

Úspěch Levice je podle mě dán tím, že ostatní strany v průběhu volební kampaně tak trochu zapomněly na sociální témata. Přesněji, překrylo je téma migrace.

Nemělo by se také zapomínat, že velmi účinně pracovala v terénu s těmi nejohroženějšími lidmi. Těmi, kteří nemohou nebo ani neumí zaplatit své účty. Nabídli jim třeba internetový srovnávač nájmů a právní pomoc těm, kdo bojují za nižší náklady na bydlení.

AfD zase úspěšně spojila sociální a protiukrajinskou kartu. Tady v Německu se integrace ukrajinských uprchlíků příliš nedaří. Na rozdíl od Česka, kde většina z nich má práci, jich v Německu pracuje jen asi čtvrtina, ostatní pobírají sociální dávky.

To má několik příčin. Třeba jazyková bariéra, která je pro Ukrajince v Německu mnohem větší než v Česku. Jde ale také o to, že v některých segmentech je pracovní trh nasycený uprchlíky ze Sýrie, Turecka atd. V každém případě AfD může říkat: Ukrajinci pobírají dávky a na Němce nezbývá.

I další témata –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ strach z války a strach z ekonomického propadu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ AfD úspěšně spojila do jednoho příběhu. Vyprávěla voličům, že je třeba ukončit válku na Ukrajině nejen proto, aby přestali umírat lidé, ale že se potom také obnoví dodávky laciného zemního plynu a ropy z Ruska, ceny klesnou a německá ekonomika poroste. Když k tomu přičtete migraci, zjistíte, že AfD obsadila tři hlavní témata, která lidi zajímají.

Ohrožení válkou, ohrožení ekonomické, ohrožení migrací. Od několika lidí jsem v posledních dnech slyšel, že znejistění v německé společnosti už dlouho nebylo větší…

Což se projevuje třeba na neochotě Němců utrácet, a to zase oslabuje ekonomický růst. Podobně je to u firem. Podniky odkládají investice, čekají, jakým směrem se vydá stát, co řekne ke Green Dealu, k cenám energií atd. A tyto odpovědi nepřicházely, protože Scholzova vláda je už řadu měsíců v paralýze.

Další argument pro to, aby jednání o nové vlády byla rychlá.

Existuje šance, že to skutečně půjde rychle a vláda bude hotová do Velikonoc, jak slibuje Merz. I proto, že podle prvních zpráv by za sociální demokraty měl vyjednávat mimo jiné Boris Pistorius, současný ministr obrany. Ten prokázal, že je pragmatický politik, který –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vědom si ruské hrozby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prosazoval významnější posilování a vyzbrojování Bundeswehru i Ukrajiny, a to proti vůli části vlastní strany.

Merz ale bude muset vyřešit se sociálními demokraty klíčovou otázku: jak dál s migrací. V kampani sliboval trvalé hraniční kontroly a uzavření hranic pro nelegální migraci, včetně žadatelů o azyl. To SPD odmítá. Dosáhne Merz svého? Budou trvalé kontroly i na českých hranicích?

Za prvé, trvalé hraniční kontroly na českých hranicích už vlastně jsou, jen se jim tak neříká. Jsou to „přechodné kontroly“ na základě stavu nouze, které se znovu a znovu prodlužují. Rozdíl je jen v použité terminologii. Nečekám, že by se režim na česko-německých hranicích zásadně změnil oproti tomu, co zažíváme teď.

Co se týče odmítání žadatelů o azyl na hranicích, uvidíme, co na to sociální demokraté, ale nevylučoval bych to. V každém případě by to vyvolalo otázku, jak bude dál fungovat schengenský systém a jak se zachovají státy na vnější hranici Schengenu.

Pokud začne Německo na své hranici odmítat žadatele o azyl, přicházející z jiných zemí schengenského prostoru, může to vyvolat dominový efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hraniční kontroly začnou zavádět i další státy. Ale tohle domino zákonitě doběhne až na vnější unijní hranice. Otázka zní, co bude pak. Jaký režim bude na unijních hranicích panovat.

A nebudou hraniční kontroly na přechodech k ničemu, protože migranti využijí cestu přes „zelenou hranici“?

Uvidíme. Ale ze zkušenosti z česko-německé spolupráce při namátkových hraničních kontrolách víme, že tahle metoda je velmi účinná. Nejen při omezování nelegální migrace, ale také při boji proti pašerákům lidí.

Myslíte si, že Friedrich Merz má recept na dlouholetou stagnaci německé ekonomiky?

Když posloucháme, jaké stížnosti zaznívají od německých firem, velmi často se vrací k otázce nejistoty. Kromě cen energií, nedostatku pracovních sil a řady dalších aspektů je to právě velká nejistota ohledně chování budoucí vlády.

Pokud Merz a nová vláda zaujmou jasné postoje a dají firmám jistotu do příštích let, může to odbrzdit potenciál německého hospodářství. Německo je pořád třetí největší ekonomika světa s obrovským finančním zázemím. Firmy prostředky na investice mají. A pokud je začnou používat, může se momentální blbá nálada zlomit v podstatě ze dne na den.

Nemůže ji ale zase ze dne na den opět zvrátit případné rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit clo na německý průmysl? Jak velký je strach Němců z obchodní války s USA?

Myslím, že strach byl největší na začátku Trumpova funkčního období. Pak ale přišlo jednání nové americké administrativy s Mexikem a Kanadou, a najednou bylo jasné, že s Trumpem je možné jednat a domluvit se. Ano, Němci mají strach zejména z amerických cel na automobily. Koneckonců, evropská cla na americká auta jsou aktuálně asi čtyřikrát vyšší. Na druhou stranu, řada německých automobilek má své továrny přímo v USA, takže hlavním dopadem cel by byla vyšší lokalizace výroby.

Dá se ještě zachránit legendární „Autoland“, tedy obrovský sektor německého automobilového průmyslu? V té podobě, v jaké jsme ho léta znali?

On není v tak špatném stavu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Co se týče kondice, existují velké rozdíly mezi jednotlivými automobilkami i mezi jednotlivými segmenty. Ano, tlak roste a propouštět se bude. Ale nad německým Autolandem se podle mě nesmráká.