Dali jsme světu úžasné věci. Jsme inteligentnější, říká volič AfD

/Od našich zvláštních zpravodajů v Německu/

Po příchodu do předsálí nás na věšáku se zimními bundami na první pohled zaujme zateplená čepice. Z boku má totiž přišpendlený odznáček s ruskou státní vlajkou.

Jsme na okraji Saské Kamenice (Chemnitz) ve čtvrti Hilbersdorf, kde v tanečním sále zhruba za půl hodiny začne předvolební mítink Alternativy pro Německo (AfD), strany, která je v celostátních průzkumech na druhém místě.

„Chodil jsem tam na lekce tance jako osmnáctiletý mladík. U dam jsem však nebyl zrovna oblíbený,“ vzpomínal nedávno na prostory Ballhausu v Hilbersdorfu zakladatel a čestný předseda strany Alexander Gauland.

V úterý večer tu třiaosmdesátiletý politik mobilizoval své voliče. Kolem sebe měl ochranku – dva ostražité dvoumetrové bodyguardy, jeden z nich měl na ruce vytetovaný pravoslavný chrám, další kryl svá tetování rolákem.

Gauland v nedělních předčasných parlamentních volbách znovu kandiduje do Spolkového sněmu a uchází se o přímý mandát právě v Saské Kamenici. Ve svém projevu tepal do vlády Olafa Scholze i do opozičních křesťanských demokratů, kteří jsou adepti na volební výhru. V ostře laděné řeči se zaměřil na hlavní témata AfD – odpor vůči migraci, kritiku klimatické politiky i odpírání podpory Ukrajiny.

„Hranice se musí důsledně kontrolovat a všichni, kteří přicházejí z bezpečné země, se musí okamžitě a bez výjimek vracet zpět. Jakmile jsou jednou tady, už se jich nezbavíme,“ prohlásil politik AfD. „CDU otevřela stavidla masové migraci tak široce, že se teď nikdo nemůže cítit bezpečně ani o Vánocích,“ dodal s narážkou na sérii útoků z poslední doby.

V projevu ke zhruba stovce lidí v sále sklouzával i ke konspiračním teoriím a balancoval na hraně revisionismu. Ve spojení se Zelenými, klimatem a migrací například naznačoval existenci organizovaného plánu na oslabení německé společnosti.

„Nejsme stranou konfliktu ve válce, která se nás netýká,“ prohlásil pak o ruské agresi na Ukrajině Gauland. Z podílu na ní viní NATO, jehož je Německo členem. „Přispělo k eskalaci tím, že ignorovalo ruské bezpečnostní zájmy,“ říká.

Ve stejném duchu mluvil v Saské Kamenici i europoslanec AfD Maximilian Krah, jenž se chce z Bruselu přesunout do Bundestagu. Vyzdvihoval „německou velikost a dědictví předků“.

Dnešní německé elity podle něj záměrně oslabují národní identitu a Němci ztrácejí hrdost. „Jsme součástí velkolepého historického příběhu, náš národ dal světu úžasné věci,“ řekl. Historii prý nemají Němci vnímat jako břemeno, za které by se měli omlouvat, nýbrž jako zdroj síly a hrdosti. O zločinech nacismu se žoviálně a sebevědomě vystupující politik nezmínil.

Gauland s Krahem byli hlavním důvodem, proč na mítink dorazil dvaatřicetiletý student ekonomie Konrad. „Je důležité mít všechny informace o volbách,“ říká nejdřív trochu stroze o tom, proč se na akci vypravil. Nakonec potvrzuje, že je rozhodnutý volič AfD a hlavním důvodem je pro něj téma migrace. „Migrace a ekonomika rozhodují. Jsem pro remigraci i uzavření hranic,“ zmiňuje.

Podobně jako Konrad přemýšlí v Sasku zhruba třicet procent voličů. AfD tu loni na konci léta skončila ve volbách do saského zemského sněmu jen těsně za vítěznou CDU. V Durynsku, kde její politici platí za nejradikálnější, dokonce volby vyhrála a bodovala také v další východoněmecké zemi – Braniborsku.

„Jsme tu na východě inteligentnější, to je samozřejmé,“ říká o voličích AfD suverénní Konrad. Prý to mimo jiné pramení z historických zkušeností regionů, které dřív tvořily komunistickou NDR.

Podle nedávno zveřejněné analýzy Lipské univerzity se voliči AfD rekrutují především z řad lidí s nižším vzděláním, se středními příjmy či z řad nezaměstnaných. Zhruba 70 procent voličů jsou muži.

Sociolog Ulf Bohmann z Technické univerzity v Saské Kamenici říká, že AfD není stranou „jen“ pro ekonomicky znevýhodněné lidi. Partaji se totiž podařilo ve společnosti etablovat.

„Spousta voličů AfD se nepovažuje za extremisty. Mají pocit, že volit AfD je společensky přijatelné. Tenhle proces ‚normalizace‘ je největším úspěchem AfD, protože lidé teď její volbu považují za normální,“ řekl Bohmann Seznam Zprávám.

Volba AfD už navíc zdaleka není jen protestní. „Pokud by byla, viděli bychom nejprve vrchol podpory a poté pokles. Místo toho ale její podpora neustále roste,“ upozorňuje profesor. A stoupenců AfD přibývá i navzdory tomu, že se strana radikalizuje.

Kde jsou podle Bohmanna kořeny vysoké podpory AfD ve východním Německu? „V NDR se stát prohlašoval za antifašistický, což v praxi znamenalo, že krajně pravicový extremismus podle oficiálního diskurzu neexistoval – a tudíž se s ním ani nebojovalo. Po sjednocení Německa se západoněmecké krajně pravicové skupiny snažily expandovat na východ a uspěly v tom,“ objasňuje.

Roli podle sociologa hraje i přetrvávající ekonomická nerovnost: západ země je i teď pětkrát bohatší než východ, což vede k pocitu východních Němců jako těch „poražených“. „A platí to i pro generace narozené po roce 1990,“ dodává Ulf Bohmann.

K mladé generaci patří i Jonas, který v Saské Kamenici studuje fyziku a psychologii. Není ale typickým voličem AfD, na úterní stranický mítink přišel hlavně ze zvědavosti.

„Německá politika imigraci delší dobu ignorovala,“ vyjmenovává s pivem v ruce témata, jež mu na AfD imponují. Je mezi nimi i kritická rétorika vůči LGBT+ lidem nebo islámu a v Jonasově vnímání i „akcent na svobodu slova“.

Nelíbí se mu však pozice AfD vůči Rusku, což pramení z jeho rodinného zázemí. Jonas se sice narodil na západě Německa u hranic s Nizozemskem, má však polské kořeny. I díky tomu jsou pro něj dějiny a také budoucnost Ukrajiny a východní Evropy důležité politické téma.

Vadí mu i kontroverzní výroky Maximiliana Kraha a také Alexandra Gaulanda. Čestný předseda AfD v roce 2018 prohlásil, že Adolf Hitler a nacismus jsou jen „ptačím trusem“ na jinak úspěšné tisícileté historii Německa. Na kontě má i rasistický komentář na účet fotbalisty Jérôma Boatenga.

Krah zas loni v rozhovoru pro italský deník La Repubblica relativizoval nacistické zločiny. „Nikdy bych neřekl, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec,“ prohlásil.

„To je bagatelizování historie a může to být velmi nebezpečné. Němci si svou historii musí připomínat,“ míní na mítinku AfD v Saské Kamenici student Jonas.

Vnímá i to, že má AfD další krajně pravicové prvky. „Částečně určitě ano, když se podíváme do Durynska na Björna Höckeho,“ zmiňuje kontroverzního politika odsouzeného za užívání nacistických hesel.

I kvůli tomu AfD v nedělních volbách nakonec volit nebude. Dalším důvodem je geopolitická situace, politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a to, že o Ukrajině jedná s Rusy bez Evropy. „Teď na AfD u moci není správná doba, protože by v těžké chvíli rozložila celou Evropskou unii,“ přemítá.

Trumpovu politiku naopak oceňuje zahraničněpolitický expert AfD Matthias Moorsdorf, se kterým se o postojích strany bavíme krátce před začátkem mítinku. Sám se znovu uchází o křeslo ve Spolkovém sněmu.

„Trumpova jednání probíhají přesně podle přístupu, který jsme navrhli už v roce 2022. Naše pozice je od začátku jasná: žádné dávání zbraní Ukrajině, žádné sankce proti Rusku. Musíme najít rovnováhu zájmů, diplomatickou cestu k řešení,“ říká poslanec ze saského Cvikova.

„Moje slova, která jsem v Bundestagu prohlašoval poslední tři roky, teď zaznívají od Trumpovy administrativy. Je to zábavné,“ říká s patrným zadostiučiněním a následně tepe do Ukrajiny kvůli korupci. O zločinech Ruska se nezmiňuje. Že se o budoucnosti Kyjeva začíná jednat bez Ukrajinců a bez Evropské unie, nevnímá Moorsdorf jako „druhý Mnichov“, dotaz ho dokonce pobaví. „Evropské vlády jsou na špatné straně dějin,“ říká.

Sám poslanec Moorsdorf, jenž je zároveň vystudovaný violoncellista, prý mezi Berlínem a Moskvou „staví mosty“. Tak v našem rozhovoru obhajoval i své působení na Ruské hudební akademii Gněsinových v Moskvě, které vyšlo najevo loni v říjnu. Moorsdorf tím pobouřil i některé vlastní kolegy, což podpořilo i chování ředitele akademie Michajla Chochlova. Po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 dirigoval orchestr oblečený v černém svetru s putinovským válečným písmenem „Z“.

„Jsem hostujícím profesorem na mnoha jiných univerzitách. Tuhle pozici jsem zastával osm let v Tokiu a je to pro mě povinnost něco vrátit. Ať jsme kdekoliv, potřebujeme stavět mosty. Po dni totiž vždy následuje další den, bez ohledu na obtíže v životě. Moje působení na této ruské státem financované škole je symbolické. Neberu za to žádné peníze,“ tvrdí teď Moorsdorf.

Ve volbách si zahraničně politický expert AfD věří a očekává, že strana dostane mezi 20 a 25 procenty hlasů. „Myslím, že firewall (politická hradba ostatních stran kolem AfD) je na začátku svého zhroucení, a taky uvidíme, jak bude pokračovat podpora ze Spojených států. Pokud získáme mezi 20 a 25 % hlasů v nadcházejících volbách, máme právo si něco nárokovat,“ říká poslanec.

Nad tím, že německá kontrarozvědka BfV podezírá Alternativu „z krajně pravicových aktivit“ a v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku vedou zemské kontrarozvědky AfD jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, máchne Matthias Moorsdorf rukou. „Označení za krajní pravici už ztrácí smysl,“ tvrdí v duchu slov sociologa Ulfa Bohmanna o tom, že se AfD podařilo na politické scéně „normalizovat“.