„Nemám kouzelnou hůlku.“ Co pro Británii po triumfu chystají labouristé

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud čtvrteční volby něco ukázaly, je to skutečnost, že Británie zoufale volá po změně.

Tamní voliči se po řádce politických eskapád a ekonomických propadů rozhodli, že mají dost Konzervativní strany a dali šanci labouristům, kteří dlouhých čtrnáct let vyčkávali v opozici.

Mnozí z nich ovšem zůstávají skeptičtí, zda Keir Starmer, kterého už král Karel III. jmenoval novým premiérem a pověřil jej sestavením vlády, bude schopný přinést zemi rychlou a výraznou změnu.

Jejich obavám se ostatně nebrání ani sám Starmer, který vzkázal, že „nemá kouzelnou hůlku“, kterou by mohl jednoduše spravit problémy v zemi. Voličům ale nabídl postupnou, solidní změnu bez nečekaných zvratů.

Jak si takovou změnu představuje? Připravili jsme přehled kroků, které chce Labouristická strana podniknout v klíčových oblastech.

Soudě podle dlouhodobých výroků labouristů lze bezpečně říci, že Británii po volbách nečeká zásadní obrat v zahraničněpolitickém směřování země.

Ukrajina, která se už třetí rok brání ruské přesile, si ze střídání vlád v Británii nemusí dělat obavy. Labouristická opozice v této otázce po celou dobu kopíruje vládní linii a s jejím nástupem k moci tedy nelze čekat ochabnutí britské pomoci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z politického, ekonomického ani vojenského hlediska.

„Na odhodlání Británie postavit se na stranu Ukrajiny, čelit ruské agresi a stíhat (ruského prezidenta) Putina za jeho válečné zločiny se nic nezmění,“ ubezpečil podle serveru Politico už před volbami labouristický stínový ministr John Healey.

Výrazně se zřejmě nepromění ani postoj Británie ke konfliktu v Gaze. „Labouristická vláda půjde nejspíše v řadě s hlavními západními státy,“ odhaduje odborník na Británii Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Labouristé ve svém volebním programu avizují, že jejich vláda bude prosazovat okamžité příměří, zároveň ale vylučují možnost jednostranného uznání palestinské státnosti, pokud to nebude součástí trvalého ujednání o dvoustátním řešení, připomíná Váška a postoj labouristů k izraelsko-palestinskému konfliktu označuje za „kompromisní“.

Konzervativní strana se v posledních letech snažila uvést v chod takzvaný plán Rwanda, který by jí umožnil deportovat migranty, kteří nelegálně připlouvají na člunech k britským břehům, do více než 6000 kilometrů vzdálené Rwandy (více o něm například zde).

Kvůli řadě právních peripetií ovšem vláda nebyla schopná do africké země zatím vypravit ani jeden let. A s příchodem labouristů hrozí, že se z plánu Rwanda, který se měl stát vlajkovou lodí Sunakovy migrační politiky, stane jen bezvýznamná poznámka pod čarou v učebnicích dějepisu.

Starmer označil strategii konzervativců deportovat migranty do africké země za „nefunkční trik“ a slíbil, že jakmile labouristé vyhrají volby, nákladný model, který měl Británii přijít na více než 4,5 miliardy liber, zruší. Zároveň ale v předvolebním programu ubezpečil, že jeho strana se bude otázce migrace, která Britům podle průzkumů leží na srdci, aktivně věnovat.

Labouristický lídr dříve uvedl, že peníze, které chtěla Sunakova vláda investovat do deportací, hodlá použít na najmutí specializovaných vyšetřovatelů zaměřených na malé čluny, kterými se nelegální migranti snaží přes Lamanšský průliv dostat do Británie.

„Mají to postavené tak, že nekriminalizují migranty, ale zaměřují se na rozbití pašeráckých gangů,“ vysvětluje Váška, jakou strategii labouristi volí. „Kladou také důraz na spolupráci s dalšími partnerskými státy a bezpečnými třetími zeměmi, kam by bylo možné migranty vracet, ale samozřejmě ne do Rwandy a ne tak draze,“ dodává.

Británie má za sebou dekádu pomalého ekonomického růstu, výrazných rozpočtových škrtů a stagnující produktivity. Mezi tamními obyvateli v posledních letech roste nespokojenost s ekonomickou situací v zemi. Stěžují si na krizi životních nákladů i kolabující veřejné služby.

Právě to, jaký recept strany nabízí na ekonomické trable a krizi ve zdravotnictví –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ témata, která obsadila v žebříčku problémů, jež tamní společnost trápí nejvíc, první příčky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bylo pro mnohé voliče při hlasování klíčové.

Labouristická strana, která po čtrnácti letech usilovala o návrat do Downing Street, v předvolebním programu slibovala, že když je Britové zvolí, z udržitelného ekonomického růstu udělají prioritu své vlády.

Britskou ekonomiku chce Starmer nastartovat reformou zákonů o plánování a investováním do nové industriální strategie. Prohlásil, že zřídí národní majetkový fond se 7,3 miliardami liber z veřejných prostředků, který pomůže zaplatit přechod na čistou energii. To všechno bez zvyšování daní z příjmu.

Jeho ekonomické plány ovšem provází skepse na obou stranách politického spektra, upozorňuje stanice CNN. Kritici z pravicových řad namítají, že k tomu, aby byl Starmer schopný financovat svoje projekty, bude muset zvednout daně. Nalevo se zase mluví o tom, že labouristický program je příliš málo odvážný a ambiciózní na to, aby skutečně dokázal změnit Británii k lepšímu.

Ani v otázce zdravotnictví to nebudou mít labouristé jednoduché. Britská zdravotnická služba (NHS) je dlouhodobě podfinancovaná a trápí ji personální krize, kvůli které musí lidé na ošetření čekat často i několik měsíců.

Vítězná strana hlásá, že tohle změní. V předvolebním plánu se zavazuje, že zkrátí čekací lhůty tím, že každý týden přidá 40 000 dalších termínů lékařských prohlídek. Slíbila také, že vyškolí tisíce praktických lékařů a zdvojnásobí počet skenerů na diagnostiku rakoviny.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že v Británii roste deziluze z brexitu a mnozí obyvatelé po letech litují rozhodnutí opustit Evropskou unii. Pokud by se referendum konalo dnes, zhruba 60 % Britů by nejspíš hlasovalo pro setrvání v EU, zatímco v roce 2016 jich pro hlasovalo 48 %.

Navzdory tomu se o tématu v předvolební kampani téměř nemluvilo. „Politická krize a hluboké rozštěpení společnosti, které brexit provázely, bylo natolik traumatizující, že žádná strana není připravená toto téma znovu vrátit do hry,“ myslí si Váška.

Ačkoliv Starmer je jednoznačně proevropsky orientovaný a před lety bojoval za to, aby Británie zůstala součástí EU, znovuotevření debaty o brexitu by podle něj zemi uvrhlo do chaosu a jeho strana o to proto ani po volbách usilovat nebude. „Nevracíme se do EU, nevracíme se na jednotný trh ani do celní unie,“ vzkázal na předvolebním mítinku.

Zároveň ovšem předestřel, že jeho cílem je během vlády navázat užší vazby s EU. Jeho stínová kancléřka také nedávno naznačila, že bude usilovat o zlepšení podmínek Dohody o obchodu a spolupráci, kterou Británie po odchodu uzavřela s Unií.

Někteří experti proto předpovídají, že by střídání v čele Británie mohlo přispět k rozmrazení či dokonce sblížení dlouhodobě napjatých vztahů mezi Británií a Evropskou unií.

„Budeme mít v Británii vládu, která bude usilovat o proměnu vztahů [s EU]. Zda se jí to podaří, to je jiná věc,“ uvedl pro stanici CNBC britský expert na volební průzkumy John Curtice.

„To, co chtějí udělat, je zjemnit vztahy a přitom zůstat mimo všechny dřívější instituce, a je otázkou, do jaké míry bude v zájmu Unie tomu vyhovět. Částečně proto, že mají jiné starosti, a částečně proto, že si mohou prostě myslet: Jak jste si ustlali, tak si lehněte,“ dodal.

Podle Labouristické strany Británie za vlády konzervativců v boji za klima „sešla z cesty“ a chtějí to napravit. Stínový ministr pro energetiku Ed Miliband v rozhovoru pro The Guardian řekl, že strana chce po volbách zaplnit „vůdčí vakuum“ a ujmout se vedení v celosvětovém úsilí o řešení klimatické krize.

Podle Vášky se Konzervativní strana hlásí k vizi klimatické neutrality do roku 2050, drží se ale zpátky a neustále zdůrazňuje, že přechod musí být méně dogmatický a nesmí negativně dopadnout na rodinné finance Britů.

„Labouristi to staví tak, že net zero (uhlíková neutralita, pozn. red.) a velká ekonomická a energetická tranzice, kterou to obnáší, je obrovská příležitost pro rozvoj nových odvětví. A restart britské ekonomiky,“ vysvětluje.

Ve svém předvolebním programu Labouristická strana uvedla, že bude usilovat o čistou energii do roku 2030 zdvojnásobením větrné energie na pevnině, ztrojnásobením solární energie a zčtyřnásobením větrné energie na moři.

Labouristé také slíbili, že vytvoří státem řízenou společnost Great British Energy, která bude mít k dispozici kapitál ve výši 8,3 miliardy liber a bude investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů.

Vedoucí klimatického týmu Greenpeace Mel Evansová dříve vzkázala, že větší investice do „zelených energií“ by přispěly k vytvoření milionu pracovních míst, podpořily růst skomírající ekonomiky, zvýšily energetickou nezávislost, snížily tlak na NHS a zároveň pomohly při řešení klimatické krize i krize životních nákladů.