Nad Rýnem účtují s merkelovskou migrací

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Německu/

„Už není možné následovat starou migrační politiku Angely Merkelové s jejími měkkými pravidly,“ říká mi Andreas Bohl, který se zrovna před chvílí v centru Kolína nad Rýnem zapojil do agitace ve volebním stánku CDU.

Oblečený je v tyrkysových barvách stranické kampaně křesťanských demokratů, rozdává letáčky, propisky a odznáčky a baví se s kolemjdoucími. Za ním visí dva plakáty lídra opoziční unie CDU/CSU Friedricha Merze, jenž má vysoké šance stát se příštím spolkovým kancléřem.

Bohl je člen kolínského výkonného vedení strany, ale v předčasných volbách do Spolkového sněmu nekandiduje. Má za sebou pestrou vojenskou kariéru a v současnosti se podílí na strategické komunikaci spolkového ministerstva obrany.

S lidmi prý před volbami řeší hlavně migraci, bezpečnost a ekonomiku. Zmiňuje i sérii útoků z poslední doby s islamistickým pozadím. „Hodně lidí teď požaduje jiná řešení, než se nabízela dosud, ale je to komplexní problém a nikdo na něj nemá recept,“ říká a dodává, že Německo je asi poslední evropskou zemí, která ještě zůstává u migrační politiky Angely Merkelové.

„Naše strana CDU se teď od ní odklání směrem k udržitelnější azylové politice,“ doplňuje Bohl. To se nedávno projevilo i ve Spolkovém sněmu, kde klub CDU/CSU po útoku Afghánce v Aschaffenburgu navrhl nezávazné usnesení vyzývající ke zpřísnění migrační politiky.

Stranický lídr Merz také avizoval, že by první den v čele vlády nařídil trvalé kontroly na hranicích se všemi německými sousedy. Automaticky se mají deportovat žadatelé o azyl, kteří se v zemi dopustí dvou trestných činů, včetně jízdy načerno.

Pro rezoluci hlasovala i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), o níž se kvůli extremistickým aktivitám zajímají tajné služby. Dle volebního programu AfD by se měli uprchlíci zadržovat na hranicích ve vazebních centrech a o jejich žádostech o azyl by se mělo rozhodovat v zahraničí. V programu AfD se hovoří i o „rozsáhlé deportační ofenzivě“ a remigraci, čili deportacích migrantů a lidí, kteří nejsou považováni za etnické Němce.

Po dění v Bundestagu následovaly hlavně ve velkých městech opakované demonstrace proti pádu „firewallu“, tedy pomyslné politické bariéry mezi standardními stranami a krajní pravicí.

Pro současné protesty má prý Kolíňan Andreas Bohl pochopení, vadí mu však, že směřují i proti CDU, což přičítá hlavně kritice strany v médiích.

„Chápu, že lidé jsou znepokojení, já mám taky obavu z toho, že má AfD čím dál tím víc podporovatelů, protože jejich návrhy řešení pro Evropu a geopolitickou situaci jsou toxické. To nejsou hodnoty naší strany, nikdy s nimi vládnout nebudeme,“ říká k tématu rozhodně.

V době, kdy jsme se s Bohlem bavili, se konala demonstrace i v Kolíně – na nedalekém náměstí Neumarkt.

V milionovém městě, jež platí za jedno z nejliberálnějších a nejrozmanitějších center v Německu, se sobotního protestního koncertu a pochodu zúčastnilo několik tisíc lidí. Projevy a transparenty cílily proti AfD a kritické byly i vůči křesťanským demokratům z CDU.

„Jsem tu, abych vyjádřila odpor proti extrémní pravici,“ říká mi krátce před začátkem protestu seniorka Susanne s transparentem „Stop extrémní pravici“, se kterým přijela tramvají č. 16.

V nedělních parlamentních volbách bude volit Levici, tedy postkomunistickou Die Linke, a co se výsledku týče, je optimistická. Strana se teď v celostátních průzkumech pohybuje kolem sedmi procent, a i když ještě na podzim vypadala odepsaná, teď může poměry v Bundestagu ovlivnit zřejmě na úkor sociálních demokratů.

Manifestovat dva dny poté, co v Mnichově najel útočník do skupiny protestujících, se prý Susanne vůbec nebojí. Některé problémy spojené s migrací si však připouští.

„Lidé, kteří sem přicházejí, jsou často osamělí a frustrovaní, takže chápu, že se určité problémy objevují. Já ale volím na základě humanity. Nejsem proti migraci, Německo by měla být země otevřená přistěhovalcům, je to i v našem zájmu, protože je potřebujeme pro naši ekonomiku,“ uzavírá politický rozhovor a s duhovou vlajkou na zádech jde vstříc pódiu.

Praporů na podporu práv LGBT+ lidí bylo ostatně na protestu pod heslem „Za pět dvanáct. Volte lásku – dokud ještě můžete“ spoustu. Akci organizovala německá queer organizace CSD.

Mezitím hrála z pódia píseň Köln ist cool od kapely Stadtrand a zazněl také projev organizátorů: „Naše demokracie je v ohrožení a nenecháme ji zničit.“ Vyzdvihují i to, že se v sobotu konaly podobné manifestace „za rozmanitost“ na 55 místech po celé zemi.

Kolínská buňka AfD označila protest za „pokrytecký a bigotní“ a zdůraznila, že je volební lídryně Alice Weidelová lesba.

„AfD jako první strana v Německu postavila homosexuální kandidátku na kancléřku. Chce ochránit homosexuály před muslimskou masovou migrací. Homosexuálové se jí nemusí bát – spíše by se měli obávat funkcionáři financovaní z daní, jako jsou organizátoři těchto demonstrací,“ prohlásil mluvčí kolínské AfD Christer Cremer.

Protestovat na Neumarkt přišla i čtyřiadvacetiletá ergoterapeutka Micky, jež drží v ruce transparent s namalovanými postavami Ernieho a Berta z dětského pořadu Sezame, otevři se s nápisem „FCK AfD“. „AfD je strašidelná, ale směrem ke krajní pravici se posouvají i další strany. Vadí mi aktuální politika CDU,“ prozrazuje Micky.

„Migrace je důležité téma, ale jsou ještě důležitější, třeba boj s klimatickou změnou a boj za má práva jako queer člověka. A jestli jsem se bála přijít? Nebála, vyjádřit názor je pro mě důležité, navíc je tu dost policie,“ ukazuje na desítky policejních aut kolem náměstí. Volit bude jednu z menších liberálních či levicových stran.

K účasti na sobotní demonstraci vyzval předem kolínský fotbalový klub 1. FC Köln, který hraje ve 2. Bundeslize. „Ve stanovách deklarujeme svůj závazek ke svobodnému demokratickému základnímu řádu. FC bude vždy aktivně vystupovat proti rasistickým, antisemitským a protiústavním postojům a snahám a také proti diskriminaci,“ psal na webu prezident klubu Werner Wolf.

„Náš klub podporuje demokracii a chrání právo lidí žít tak, jak sami chtějí. Náš klub je stejný jako tohle město: úžasný,“ říká mi pak přímo na demonstraci jeden z fanoušků FC Köln Hans. „Samozřejmě jsme zaregistrovali i kritické hlasy o tom, že by se politika a sport neměly míchat, ale my se stavíme za lidská práva, a to nejde oddělit,“ dodává.

Na protest přišli i další sportovci. „Je to těžká doba, společnost je rozdělená jako nikdy dřív. Jsou tu silné protidemokratické tendence, a tomu se chci postavit,“ říká mi rugbista Gunnar z týmu RSV Cologne Crushers, který je na Neumarktu i se spoluhráči.

„Pro mě osobně není imigrace hlavní téma voleb, ale hodně lidí to teď tak cítí a spojují to také s ekonomikou. Málokdo ale nabízí reálná řešení,“ dodává Gunnar.

O reálných řešeních a integraci cizinců se později bavím s Elizavetou Khan, která v kosmopolitním Kolíně nad Rýnem v roce 2008 založila a vede neziskovou organizaci Integrationshaus, která lidem pomáhá zapojit se do německé společnosti. Se 22 zaměstnanci tu cizincům poskytují integrační kurzy, vyučují němčinu, radí s byrokracií i s hledáním zaměstnání.

Sama Elizaveta Khan je židovská uprchlice ze Sovětského svazu a v Německu žije už 34 let. Od roku 2004 se snaží získat německé občanství, ale naráží na složitou byrokracii. Byrokracii a nedostatek personálních kapacit na řešení problémů cizinců a přistěhovalců vidí i jako hlavní problém německého azylového systému.

„Myslím, že potřebujeme zřídit ministerstvo pro integraci a zjednodušit legislativu. Pravidla jsou jen těžko pochopitelná, mají asi 2000 paragrafů, přitom by stačil jeden odstavec,“ zdůrazňuje. V rozhovoru, který na Seznam Zprávách zveřejníme v příštích dnech, Khan mluví o chybách německého systému, jež se staly po pandemii covidu-19.

„Pod Ausländeramt v Kolíně nad Rýnem (německý úřad pro cizince, jenž se zabývá administrativními záležitostmi týkajícími se imigrantů a cizinců, pozn. red.) spadá asi 300 tisíc lidí. Jenže je tam jen 12 úředníků! Potřebovali bychom jich nejméně 50. Kapacity úřadů jsou hrozně nízké,“ říká.

To pak vede k tomu, že se lidé ocitají ve „vzduchoprázdnu“, k pocitům frustrace a také chybám při deportacích lidí bez povolení k pobytu. A když pak některý z neúspěšných žadatelů o azyl začne zabíjet - jako třeba v Aschaffenburgu nebo Mnichově - přispívá to k odporu společnosti vůči migraci obecně.