Článek
„Chci jasně a důrazně říct, že každý, kdo se nechá nalákat, aby za úplatu od cizí rozvědky začal šířit dezinformace, ponese důsledky,“ varoval v sobotu polský vicepremiér a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski z Levice v rozhovoru pro rádio RMF FM.
Ruská rozvědka podle něj od ledna nabízí polským občanům za spolupráci „balík peněz“. „Dokonce i za drobný kontakt s ruskými tajnými službami hrozí vězení, protože jde o špionáž. Od ledna ruská vojenská rozvědka začala hledat Poláky ochotné ke spolupráci. Taková situace se ještě nikdy nestala,“ dodal Gawkowski.
Cílem mají být prezidentské volby
Podle vicepremiéra se v kyberprostoru objevují informace, že „skupiny APT“, tedy organizované hackerské skupiny, které jsou spojeny s Ruskem, nabízejí Polákům tisíce eur za činnosti namířené proti vlastnímu státu.
Rusům má jít o šíření dezinformací v souvislosti s polskými prezidentskými volbami, které se budou konat v polovině května. Informace o ruské aktivitě podle ministra potvrdily i tajné služby spojenců.
Vicepremiér v té souvislosti uvedl, že vláda ještě během ledna oznámí „plán ochrany voleb v kyberprostoru“. Ke spolupráci na opatřeních přizval zástupce všech parlamentních klubů. „Žádná cenzura, plná odpovědnost a především odpor vůči ruským vlivům, protože dnes chtějí Rusové ovlivnit polské volby,“ řekl bez dalších podrobností.
Už dříve v lednu ministr uvedl, že Polsko identifikovalo ruskou skupinu pověřenou ovlivněním polských voleb dezinformacemi a podněcováním nestability.
Tusk o sabotážích
Polský premiér Donald Tusk tento týden během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského varoval před dalšími ruskými sabotážemi v Evropě. Mluvil o „dramatických případech“ a naznačil, že Rusko plánovalo teroristické útoky na leteckou dopravu nejen v Polsku, ale i celosvětově.
„Tyto akty ruské agrese představují hrozbu pro civilizovaný svět a vyžadují společnou odpověď,“ uvedl bez bližších podrobností Tusk.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu navštívil Varšavu. Na snímku s polským premiérem Donaldem Tuskem.
První kolo polských prezidentských voleb se bude konat 18. května. Případné druhé pak 1. června. Do klání jako favorit vstupuje kandidát vládnoucí Občanské koalice Rafał Trzaskowski. Liberální varšavský primátor kandidoval na prezidenta už v roce 2020, kdy ve druhém kole prohrál s Andrzejem Dudou.
Podle posledních průzkumů teď Trzaskowskému podpora klesá. Posiluje naopak jeho protikandidát spojený s opoziční národně-sociální stranou Právo a spravedlnost, ředitel Ústavu národní paměti Karol Nawrocki.
Kdo oznámil kandidaturu?
- primátor Varšavy Rafał Trzaskowski z Občanské platformy
- ředitel IPN Karol Nawrocki s podporou PiS
- maršálek Sejmu (předseda sněmovny) Szymon Hołownia, lídr hnutí Polsko 2050
- poslanec Sławomir Mentzen z Konfederace
- poslanec Marek Jakubiak z uskupení Svobodní Republikáni
- senátorka Magdalena Biejat z Levice
- poslanec Adrian Zandberg z hnutí Spolu
- europoslanec Grzegorz Braun
- lídr odborů Alternativa Piotr Szumlewicz
O cizích vlivech v souvislosti s volbami se debatuje také v Německu, které čeká na konci února výběr nového Spolkového sněmu. Civilní kontrarozvědka na konci roku varovala před ruskými vlivy a vytvářením dezinformačních narativů.
Do kampaně však zatím nejviditelněji zasahuje americký technologický miliardář Elon Musk spojený s nastupující administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Majitel sociální sítě X otevřeně podporuje populistickou a nacionalistickou Alternativu pro Německo.
Parlamentní volby letos čekají i Česko. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka v té souvislosti uvedl, že se stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích.
Cizí vlivy ve svých volbách už loni pozorovalo Moldavsko a Rumunsko. Kišiněv opakovaně obviňuje Moskvu, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie.
V Rumunsku loni v listopadu první kolo prezidentských voleb skončilo nečekaným vítězstvím krajně pravicového kandidáta Calina Georgescua. Začátkem prosince výsledky zrušil ústavní soud, protože se objevily informace, že předvolební kampaň ovlivňoval „cizí stát“, podle všeho Rusko. Soud nařídil, aby se konaly volby nové.
