Článek
Předčasné parlamentní volby se v Německu konají 23. února 2025. Cestu k nim otevřelo zhroucení tzv. „Semaforu“, koalice ve složení SPD (socialisté), Zelení a FDP, vedené socialistickým kancléřem Olafem Scholzem. Ten se vlády ujal v prosinci 2021.
Kabinet, od samotného počátku zatěžovaný vnitřními spory, se rozpadl zejména kvůli střetu o podobu státního rozpočtu.
Dle průzkumů je favoritem voleb pravicová CDU/CSU. Její předseda Friedrich Merz má zároveň největší šance stát se příštím německým kancléřem. Úřad chce obhájit i stávající kancléř Scholz. Jeho Socialistická strana Německa ale na pravicové soupeře ztrácí, stejně jako strana Zelených, která do souboje o kancelářské křeslo nominovala Roberta Habecka.
Na pozici druhé nejsilnější formace se dlouhodobě pohybuje Alternativa pro Německo (AfD). Všechny ostatní parlamentní strany s ní ovšem při sestavování budoucí vlády odmítají spolupracovat.
Redakce Seznam Zpráv připravila vážený průměr průběžných preferencí stran, které zveřejňují čtyři renomované německé agentury na výzkum veřejného mínění: Forsa, INSA, Allensbach a YouGov.
Klíčový pro výsledek voleb může být to, které strany se nakonec dostanou do Bundestagu. O pokoření pětiprocentní hranice budou bojovat jak liberální FDP, tak levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové a Levice.
.
