Volby, které ukážou, jak rozdělené je Španělsko. Madrid vybírá své vedení

Čtvrtý květnový den znamená konec vyhrocené kampaně před regionálními volbami ve španělské metropoli. Ať už šlo o strany španělské levice, pravice, nebo středu, všechny ve své kampani zdůrazňovaly, že jde o volby přelomové. Zatímco pro jednu část politického spektra jsou letošní volby výběrem mezi „svobodou a komunismem“, podle opačného tábora voliči vybírají mezi „demokracií a fašismem“.

Letošní předvolební propagaci provázelo hned několik kontroverzí. Silná kritika za volební billboardy se snesla na krajně pravicovou stranu Vox, kampaň podle španělské levice, úřadů i lidskoprávních organizací útočí na menšiny a dezinformuje. Vox kritiku odmítá. „Levice chce cenzurovat naše billboardy, které má Vox ve stanicích madridského metra. Nedokážou ustát to, že obyvatelé Madridu zjišťují pravdu,“ objevilo se na sociálních sítích strany. Španělská policie na popud vlády kampaň vyšetřuje, zda nejde o nenávistný čin.

Hned několika kandidátům pak dorazily výhrůžné dopisy obsahující nábojnice nebo zakrvácený nůž. Mezi adresáty měla být i šéfka lidovců a úřadující předsedkyně madridské vlády Isabel Díaz Ayusová nebo lídr kandidátky aliance Podemos v Madridu Pablo Iglesias. Během týdne obdrželi podobné vzkazy také bývalý španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero, ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska nebo ministryně průmyslu a turismu Reyes Marotová.

Výhrůžné dopisy zasáhly do volebních kampaní i debat. Kandidátka krajně pravicové strany Vox Rocío Monasteriová během debaty na rozhlasové stanici Cadena SER opakovaně zpochybňovala tvrzení adresátů výhrůžných dopisů a odmítla jménem své strany zasílání podobných vzkazů odsoudit. Další debaty musela španělská média zrušit, většina kandidátů totiž odmítla se zástupci Voxu diskutovat.

O vítězství a pravděpodobně i post předsedy regionální vlády se utká šestice uskupení. V čele kandidátky poloviny z nich stojí ženy. Podle politických komentátorů mohou letošní volby napovědět, nakolik je španělská společnost rozdělená po téměř roce a půl trvající pandemii. Podle politologů oslovených deníkem La Vanguardia se teď strany snaží o získání hlasů nerozhodnutých voličů a zdůrazňování kontroverzí týkajících se jejich politických soupeřů.

Ve volbách jde celkem o 132 křesel madridského parlamentu. Nejvíce, konkrétně 37, jich v roce 2019 získala vládní Španělská socialistická dělnická strana (PSOE), třicet mandátů drží Lidová strana, která získala post předsedkyně vlády, 26 křesel získala středová strana Ciudadanos, o šest méně pak ekologická strana Más Madrid. Pětiprocentní hranici překročila také krajně pravicová strana Vox (12 mandátů) a levicová aliance Podemos (7 mandátů).

Podle odborníků jde v letošních volbách o přežití středové straně Ciudadanos (Občané), která se v předvolebních průzkumech pohybuje okolo pěti procent. V minulých volbách přitom strana získala 19,5 procenta hlasů a pomohla k získání většiny vládní Lidové straně.

Strana, která se podle El País postupně v politickém spektru přesunula od levice blíže k pravici, byla v minulosti úspěšná především v Katalánsku, poslední roky ale až na výjimky ztrácí podporu napříč celým Španělskem. Do voleb ji vede Edmundo Bal, který je považován za umírněného politika, který se nerad pouští do slovních přestřelek nebo konfliktů. Ještě před otevřením volebních místností Bal deklaroval, že jeho strana vstoupí pouze do vlády vedené aktuální předsedkyní Díaz Ayusovou.

O kontrolu nad Madridem, třetím nejlidnatějším regionem Španělska a oblastí disponující největším rozpočtem, se tak vzhledem k preferencím Ciudadanos utkají výhradně pravicové a levicové bloky. Vládní sociální demokraté (PSOE) sází na zkušeného Ángela Gabilondoa, kterého přijel v minulém týdnu v kampani podpořit i premiér Pedro Sánchez. 72letý Gabilondo se o post předsedy regionální vlády uchází už potřetí, předtím neuspěl ani v roce 2015, ani 2019. Průzkumy straně přisuzují 22 procent, tedy přibližně o pět procent méně než v posledních volbách.

V čele levicové aliance Podemos stojí Pablo Iglesias, který kvůli kandidatuře v madridských volbách skončil ve své funkci vicepremiéra španělské vlády. Do voleb podle svých slov jde s cílem bojovat s „nepřáteli demokracie“. Předsedkyni madridské vlády Díaz Ayusovou opakovaně přirovnal k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nebo brazilské hlavě státu Jairu Bolsonarovi. „Co myslíte, že se stane, když prohrají? To jste neviděli, co se dělo u Kapitolu?“ narážel Iglesias v kampani na lednové události v USA. Průzkumy alianci přisuzují sedm až osm procent hlasů, tedy o 1,5 až 2,5 procenta více než v roce 2019.

Dojem sjednocené levice narušuje ekologická strana Más Madrid, odštěpená právě od aliance Podemos. Stranu vede spoluzakladatel Podemos Iñigo Errejón, podle sociologů má uskupení úspěch především u mladších voličů a žen. Do madridských voleb stranu vede Mónica Garcíaová, která často zmiňuje nutnost sjednocení levicových stran proti pravici. Společnou koalici s Podemos ale odmítla. „Nás ženy už unavuje dělat špinavou práci a poté, co jsme v historických okamžicích požádány, ustoupit,“ cituje Garcíaovou deník El País. V průzkumech se strana pohybuje okolo čtrnácti až šestnácti procent (v roce 2019 získala 14,7 procenta hlasů).

Pro současnou předsedkyni madridské vlády Isabel Díaz Ayusovou mohou volby dopadnout bájným Pyrrhovým vítězstvím. Lidová strana (PP) suverénně vede ve všech průzkumech, některé jí přisuzují i přes čtyřicet procent (v roce 2019 22,2 procenta). Ani to jí ale podle odborníků nemusí zaručit post předsedkyně vlády. Záležet bude především na tom, zda se straně podaří najít koaličního partnera.

V případě vítězství lidovců, ale zároveň nesestavení vlády by šlo podle El País o ránu nejen pro Díaz Ayusovou, ale i pro šéfa strany Pabla Casada. Casado doufá, že se strana suverénním vítězstvím v Madridu odrazí i k ovládnutí celostátních voleb, které by měly proběhnout v roce 2023.

Úspěch Díaz Ayusové a její strany má podle deníku The Guardian původ v jejím negativním postoji k opatřením celostátní vlády. Odpůrkyně lockdownů podle politologů sbírá hlasy voličů unavených dlouho trvající pandemií a s ní souvisejícími opatřeními. Na to vsadila i ve své velmi jednoduché kampani. Hlavní heslo? Svoboda. V neděli si Díaz Ayusová při svátku připomínajícím madridské povstání proti Napoleonovým okupačním jednotkám pomohla právě historickou paralelou. „Pokračujeme v bránění stejných věcí. Španělska a svobody,“ řekla ve svém projevu.

Pokud pětiprocentní hranici nepřekročí strana Ciudadanos, budou lidovci podporu hledat pravděpodobně u krajně pravicové strany Vox. Lídryně kandidátky Voxu Rocío Monasteriová se minulý týden zavázala ke splnění požadavků ultrakatolické skupiny Hazte Oír (Nechte se slyšet). Podle serveru El Diario se hned několik členů této organizace nachází na kandidátce Voxu.

Šestibodový program požaduje například „posílení ochrany práva na život všech lidských bytostí (od početí po přirozenou smrt)“. Podle El País jde o způsob, jak ztížit přístup k potratům a eutanazii, na což ale regionální vláda nemá na rozdíl od té celostátní vliv. Stranu přijel do Madridu podpořit i její předseda Santiago Abascal, který na volebním mítinku uvedl, že je třeba španělskou metropoli uchránit od „socialisticko-komunistického útoku“.