Andrej Babiš jako oběť. S volbami propukla informační válka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Video vypadá jako vystřižený úsek z televizní debaty. Moderátorka mluví ze studia, kamera střihne a z jiné místnosti odpovídá Andrej Babiš (ANO). Oba jsou autentičtí, po chvilce však pozorného diváka zarazí lehce odlišný hlas a především obsah videa: Babiš místo o politice mluví o investování pomocí „nového unikátního nástroje“.

V jiném placeném příspěvku na sociální síti zase na uživatele křičí z koláže Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a nápis: „Předsedkyně Poslanecké sněmovny nechala zapnutý mikrofon a takhle to dopadlo!“ Odkaz ovšem nevede na žádný kompromitující materiál, ale na další podvodný web nabízející údajně výhodné investice.

U zdánlivě neškodných videí to nekončí. V době informační války, které je Česko stejně jako celá Evropa součástí, jsou na denním pořádku hybridní hrozby způsobující chaos a polarizaci společnosti. Příkladem budiž nedávné vyhrožování na českých školách, které hromadně dostávaly e-maily s hrozbou výbuchu.

Podle expertů hrozí podobný scénář i pro volební místnosti.

Demokratické volby jsou pro dezinformátory a hackery přirozeně jedním z hlavních cílů. Krajské a senátní volby nejsou v Česku z hlediska volební účasti tolik populární, zájem hackerů a dezinformátorů o ně proto není takový. I přesto Ministerstvo vnitra, které má zabezpečení voleb na starosti, pokusy o manipulaci zaznamenalo.

„V posledních dnech sledujeme na kvazi-mediální scéně výskyt manipulativních či dezinformačních narativů, které zpochybňují legitimitu voleb kvůli jejich neodsunutí z důvodu povodňové situace,“ říká Adam Rözler z Odboru komunikace Ministerstva vnitra.

Podle expertů, které Seznam Zprávy oslovily, hrozí těsně před volbami a v průběhu sčítání několik typů hrozeb. Kromě dezinformací jsou to hackerské útoky nebo právě vyhrožování. „Ze zahraničních zkušeností víme, že hlavní hrozbou je kybernetický útok na systémy počítající výsledky voleb,“ popisuje Ondřej Moravčík, mluvčí policejního prezidia.

Pokusy o narušení voleb sledují dlouhodobě také Čeští elfové, internetová skupina, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi a ruskou propagandou v českém kyberprostoru. Podle mluvčího elfů Víta Kučíka mají tyto snahy dlouhodobý cíl - zpochybnit legitimitu jakékoli prozápadní české vlády.

„Zaznamenali jsme nepřirozený nárůst popularity stránek některých antisystémovych politiků na sociálních sítích, kde množství lajků neodpovídá běžným vzorcům, a jsou způsobeny často neautentickými prázdnými profily. Je zde podezření, že si tyto stránky dopomáhají k umělé popularitě pomocí automatizovaných farem, jak se to stalo nedávno před volbami v Rumunsku. Jedná se například o profily PRO, Rajchl, Stačilo!, Konečná,“ jmenuje Kučík.

Takové „skořápkové“ profily mohly pomoci k vyššímu dosahu třeba kandidátovi Stačilo! Janu Skalickému, který se právě počtem lajků v rozhovoru pro Seznam Zprávy bránil otázce, proč zpochybňoval sílu povodní.

Přestože jsou krajské a senátní volby pro hackerské skupiny zřejmě slabým čajem, experti nevylučují útoky na poslední chvíli, které mohou voliče rozhodit a volby zpochybnit.

„Podobné snahy ovlivnit volby se často objevují na poslední chvíli, aby nebylo možné podvrhy vyvrátit, a zvýšila se tak šance na úspěšnou manipulaci nerozhodnutých voličů,“ vysvětluje David Řeháček z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.

Nejaktivnější je v tomto ohledu proruská hacktivistická skupina NoName057(16), která má na svědomí celou řadu DDoS útoků na české weby a služby, a která se také snažila narušit průběh českých prezidentských voleb. Zatím jen oznámila, že spustí kampaň proti NATO.

„V předchozích dnech ale oznámila řadu partnerství s dalšími hackerskými skupinami a můžeme tedy očekávat, že její síla poroste tak, aby na nějaký čas dokázala paralyzovat i významné webové stránky. Protože Česká republika byla na její mušce už tolikrát předtím, je velmi pravděpodobné, že i v případě aktuálních voleb uvidíme v nějaké podobě kybernetické útoky a snahu zastrašit a způsobit chaos,“ varuje Řeháček.

Souhlasí s ním i Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné pobočky společnosti ESET. S ohledem na rychle se měnící prostředí internetu podle něj nejde vyloučit, že se podobná kampaň neobjeví. Záleží jen na útočnících.

„Domnívám se, že s ohledem na regionální charakter aktuálních voleb mohou útočníci zvažovat, zda se jim investice do příprav tohoto typu obsahu vůbec vyplatí,“ míní Šuman.

Pokusy o manipulaci voleb zažívá v posledních letech celý svět. Příkladem mohou být polské parlamentní volby v roce 2023. Pouhé dva dny před volbami zveřejnila polská média video zachycující policejní zásah v jedné z volebních místností v Polsku. Důvodem zásahu byla anonymní hrozba bombou. Tohoto videa se však rychle chopily účty spojené s ruskou sítí FIMI a přetvořily jeho kontext tak, aby naznačovaly, že ve volební místnosti k výbuchům již došlo.

„Tento incident je příkladem promyšlené snahy vyvolat strach z bombových útoků ve volebních místnostech, které by mohly odradit voliče od účasti,“ vysvětluje Martin Chlumecký, bezpečnostní expert ve společnosti Gen (dříve Avast).

Výčet tímto rozhodně nekončí. Ve Velké Británii došlo k 208% nárůstu manipulativních útoků na adresy URL v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023, kdy tématem byla především hojně diskutovaná oblast zdravotnictví. V Německu zase v souvislosti s letošními volbami do Evropského parlamentu zaznamenali alarmující nárůst zablokovaných útoků na adresy URL s politicky kontroverzním obsahem.

„K těmto útokům došlo ve dvou výrazných vlnách: první na přelomu roku a druhá od dubna až do volebního týdne. Od prosince 2023 do konce května 2024 vzrostl měsíční počet zablokovaných útoků o 233 procent. Při porovnání celého předvolebního období posledních šesti měsíců se stejnými měsíci předchozího roku došlo k ohromujícímu meziročnímu nárůstu počtu blokovaných útoků o téměř 5000 procent,“ doplňuje Chlumecký.

Techniky dezinformátorů se podle odborníků neustále vyvíjejí. Hlavními trendy jsou nyní sofistikovanější kybernetické útoky, například ransomwarové útoky zaměřené na infrastrukturu nebo zmiňované rozšířené využívání deepfake technologií. „Manipulace pomocí sociálních sítí, algoritmické zbraně a šíření dezinformací přes automatizované účty (boty) jsou stále častější,“ říká Anna Dohnalová z týmu informační odolnosti Prague Security Studies Institute a novinářka Aktuálně.cz.

Dohnalová v souvislosti s letošními volbami zdůrazňuje téma povodní, které pravděpodobně do určité míry naruší průběh voleb. „Může nastat, že v některých městech opravdu bude rekordně nízká volební účast, což by v důsledku mohlo vést hned k několika konspiracím,“ míní Dohnalová.

Připravit se na dezinformační kampaně a hackerské útoky podle expertů stoprocentně nejde. „Přinejmenším je ale možné zmírnit dopad, a to naprosto transparentní komunikací vlády, vyjížděním do regionů a komunikací s občany,“ sděluje Dohnalová.

Ministerstvo vnitra má v zásobě ještě jednu zbraň - nástroj boje proti hlasovým deepfakes, který pro ně za necelých 36 milionů korun vytvořilo Vysoké učení technické v Brně. Projekt je podle ministerstva v „aktivní fázi řešení“ a využíván bude v letech 2024 až 2026, tedy teoreticky také pro krajské a senátní volby.

„Cílem projektu je vývoj systému kombinujícího hlasovou biometrii a identifikaci umělého hlasu. Projekt reaguje na aktuální hrozbu, kdy se s rozvojem systémů na modifikaci a syntézu hlasu množí útoky na systémy a osoby pomocí umělé inteligence a cílené úpravy hlasového výstupu text-to-speech na konkrétní hlas. Projekt přispěje k odhalování pokusů o páchání kriminality,“ informuje Rözler.

Největší peklo z pohledu deepfakes a dezinformací přijde podle všech oslovených až v příštím roce, kdy Česko čekají parlamentní volby. „Pro dezinfo to bude událost číslo jedna. Připravit se na to můžeme širokou osvětou a účinnou strategickou komunikací,“ míní Kučík z Českých elfů.

Obrnit se před vlnou polopravd a fejků mohou Češi na dálku. Podle Šumana bude v tomto ohledu výrazným milníkem prezidentský duel v USA mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou. Expert očekává, že sociální sítě a e-mailové schránky budou na podzim plné dezinformací právě na toto téma.

„Letošní americké volby mohou být určitě událostí, která opět prověří veřejnost v rozpoznávání deepfake obsahu,“ konstatuje bezpečnostní expert.

Podle Davida Řeháčka je na českém internetu problém v tom, že obrovské množství lidí věří i obyčejným textovým fake news nebo statickým obrázkům. „V řadě případů tedy pro manipulaci s voliči není potřeba nijak sofistikovaných technologií. A to je významný problém,“ uzavírá odborník.