Totální bahno, bonbony pro vojáky. Jak volí město, které zničila povodeň

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Tady se dá také volit? Tak splním občanskou povinnost. K volbám chodím pravidelně,“ směje se důchodkyně Marta Dvorská, která bydlí v horních patrech opavského domu v Pekařské ulici. Jejímu bytu se povodeň vyhnula, mnoha sousedům v ulici nikoliv. S hůlkami kráčí k bizarnímu místu.

Volební „kulisy“ jsou asi nejdramatičtější v novodobé historii Česka. V Opavě, kde podle magistrátu voda zatopila téměř 7000 domů, se ale pokoušejí zajistit regulérnost voleb, co to jde.

Čtyřčlenná mobilní volební komise se ve vymezených časech přesouvá před vyplavené budovy běžných volebních místností.

Čtveřice žen sedí před poničenou základní školou Ilji Hurníka, jen pár metrů od velké haldy zničených věcí. „Zatím přišly dvě paní,“ hlásí v pátek po třetí hodině odpoledne členka komise Dita Bizonová. „První říkala, že si odskočila, převleče se do montérek a jde zase pracovat,“ popisuje.

Sama pochází z téměř kompletně zatopeného Krnova. „Nechtělo se mi vůbec, ale řekla jsem si, že v tom opavský magistrát nemohu nechat,“ představuje jeden z minipříběhů tisíců lidí, kteří se v posledních dnech snaží Opavu držet při životě.

Kolem prochází s kbelíkem ředitelka sousední základní školy Monika Jarošová. Už pět dní od rána do večera se snaží s kolegy očistit vedlejší zničenou budovu. Otevře se až příští týden. „Jsem ráda, že jsme tu uklidili. Ještě před chvílí tu bylo totální bahno,“ ukazuje k provizornímu stolku volební komise.

Obává se o regulérnost hlasování. Sama k němu večer po úklidu zamíří.

Běžný obrázek letošních voleb v 60tisícovém městě je často jiný. Lidé si hledí, jak si domů obstarat základní potraviny. Na velké části zatopených území nefunguje elektřina, neteče teplá voda. Místní dál odklízejí poničené vybavení a tuny říčního bahna.

Zvuky vysoušečů či agregátů občas přeruší majáky hasičů.

Sídlištěm Kateřinky, které povodeň také zasáhla, prochází se dvěma dětmi Tereza Šindelářová. Bydlí nedaleko, pracuje v jednom z hypermarketů. „Doma vyklízíme, v práci jsem byla tři dny od rána do večera. Ledničky, mrazáky všechno zničené. Teď jdeme vojákům donést kafe.“

„A bonbony,“ culí se dcera.

Na politiku vůbec nemyslí. „Volby? Upřímně jsem to nesledovala. Nejde nám doma ani elektřina. Ani mně nedocvaklo, že jsou už tento víkend,“ připouští Šindelářová.

Místní z Kateřinek běžně chodí volit také do sídlištní základní školy Edvarda Beneše. Voda ovšem kompletně zničila přízemí. Na dvoře se mezi haldami zničeného vybavení lesknou poháry za úspěchy žáků. Na venkovním hřišti stále leží asi 20centimetrová vrstva říčního bahna.

Nedaleko stojí zničené šatní skříňky.

Řeka sahala téměř do dvoumetrové výšky. Mezi sutí zamyšleně sedí zástupce ředitelky Karel Frýdl. „Volit půjdu, protože bydlím v nezatopené části města. Ale kdybych uklízel dům a zahradu, tak jsou mi volby někde na 56. místě,“ přemítá po desítkách hodin práce na obnově školy.

Podle něj mnoho lidí z okolí k volbám nedorazí. „Mají úplně jiné, existenční starosti. Volby tím budou zkreslené a bude to znát na nízké volební účasti,“ přemýšlí.

Projděte si fotogalerii z Opavy:

Stále se mu honí hlavou obrázky posledních dní. Popisuje, že byl v pondělí první, kdo do zatopené školy dorazil. Část areálu navíc procházela rekonstrukcí, nábytek byl uskladněný v tělocvičně. „Netušil jsem, že se dostanu dovnitř. Byl to překážkový běh. Všechno zničené, popadané. A pak jsem uviděl velkou tělocvičnu. To bylo k pláči. Nábytek z celé školy byl pod vodou. Přišli jsme o něj,“ hlesne.

Ve škole je necelá čtyřicítka tříd, včetně odborných. Ve většině je cítit promáčená omítka, ve zničených učebnách zbyly jen tabule. Vedení školy teď přemítá, jak od pondělí alespoň v několika místnostech obnovit výuku. „Od příštího týdne začne chodit do školy první až třetí ročník. Možná nás to stmelí ještě víc,“ věří Frýdl.

Okrsky i z této školy se přesunuly do Mendelova gymnázia v Komenského ulici. Volební povodňové „šachování“se týká pětiny opavských okrsků, více než 10 tisícovek lidí.

Hlasování s kolegy pomáhá zajistit Martina Věntusová z opavského magistrátu. „Do budovy gymnázia se přemístilo 11 volebních okrsků. Hodně jsme pracovali na orientačním systému v budovy, když tu tisíce lidí nejsou zvyklí volit,“ říká.

Ještě před desátou dopoledne mi ukazuje úzkou místnost plnou volebních propriet - znaky, urny, modré obálky. Vše je potřeba během pár hodin rozmístit do učeben.

Pracovníci se maximálně snaží, aby se hlasování odehrálo regulérně podle zákona.

Narychlo také vzniká plán, že se volební komise alespoň na vymezené časy přemístí blíž občanům postiženým katastrofou. „Lidé jsou celí od bahna. Kolikrát se musejí umývat ve studené vodě. Proto jsme se chtěli přiblížit těm zničeným školním budovám, kam běžně chodí volit. Ať nemusí jít třeba dva tři kilometry daleko. Kdo přijde, tak přijde,“ naznačuje Petr Sordyl, vedoucí magistrátního odboru. Dodává, že nejtěžší je k lidem dostat informace.

„Stále platí možnost objednat si telefonem mobilní schránku přímo domů,“ přidává Věntusová.

Od minulého pátku byla součástí krizového štábu, poprvé byla doma v pondělí večer. Poslední dny se zaměřuje na přípravy voleb. „Jsme úžasný tým,“ nabíjí ji.

Také Mendelovo gymázium nebylo ušetřené následků záplav. Skrze okna z ulice natekla voda do šaten, prádelny a mnoha dalších místností v suterénu. „Tady vidíte, kam sahala. Paní uklízečka je borka. Začala sama řešit ty následky,“ vypráví ředitelka gymnázia Monika Klapková, která byla vytopená i doma.

Během pár hodin pak zorganizovali pomoc desítek učitelů, studentů a rodičů. „Posháněla jsem nějaké dobrovolníky. Přinesli rukavice. Sháněli jsme stěrky, tlakové myčky. Došlo asi 40 lidí,“ vrací se k předešlým dnům Adéla Vaňková, vedoucí studentského parlamentu.

Podle ředitelky přímo postihly povodně třetinu učitelského sboru, přesto se už ve čtvrtek rozjela výuka. Ve škole až na drobnosti není znat, že se suterénem voda valila. Ve volebních místnostech nejsou povodně nijak znát.

V oranžové vestě krizového štábu pendluje po městě i primátor Tomáš Navrátil (ANO). S konáním voleb nesouhlasí. „Lidé jsou často psychicky na dně. Mnohdy nemají doma vůbec nic. Ani si nemají nač lehnout. Nedokážu si představit, že celí od bahna by měli jít někam k volbám. Jsou zahlcení. Řeší, jak vůbec budou dál žít,“ popisuje politik, který kandiduje v senátních volbách.

Vedení města v posledních dnech řeší, jak udržet základní služby ve městě. „Musíme k lidem dostat jídlo, vodu, čisticí prostředky. Potřebují pracovní rukavice. Bahno je infekční, tak aby se nešířily nemoci,“ vysvětluje.

Podle něj je potřeba zprovoznit školy, sociální služby, zprůjezdnit město nebo najít bydlení pro lidi, co po povodni nemají kam jít.

Ač s volbami v tomto termínu nesouhlasí, snaží se hlasování zajistit. „Uděláme všechno pro to, aby zájemci mohli jít volit. Ale stát k nim není solidární, když řeší největší životní tragédii. Je to nelidské,“ dodává.

Všichni však děkují za obrovskou solidaritu sousedů i lidí z celé republiky. „Je to náročné, ale třeba nám to dá něco do budoucna. Všechno zlé je k něčemu dobré,“ věří studentka Vaňková.